Obecným pravidlem je běh mimo jakoukoliv zástavbu, ale Pražané jsou národ pivomilný a velice zákeřně dokáží otevřít hospůdku i v soukromém domě v té nejzapadlejší ulici. Takže pozor! Také v nevinné zeleni na vás mohou znenadání vyskočit netušené lesní hospůdky a pěkně vám nabourat tréninkový plán.
Doporučuji vám Klánovický les, tedy pokud nebudete vybíhat od nádraží, kde sídlí vyhlášená provozovna U Dashů. Pokud se vám podaří jí vyhnout, dejte si ještě pozor u železniční trati, kde je záludně skrytá hospoda U Lesa (nemají www stránky, aby jim tam nechodili lidi). Vynechte také Šárecké údolí s naprosto klíčově umístěným výletním hostincem Dívčí skok a dejte raději přednost Milíčovskému háji, kde uděláte krásných pět kilometrů, aniž byste narazili na cokoliv pitelného krom rybníka v jeho středu.
Stromovka se svou Šlechtovkou a umně skrytými bufety není pro běžce vhodná a navazující cyklostezku mezi Trójou a Roztoky si můžete proběhnout až od přívozu v Podhoří, kde na vás ovšem zaútočí několik příjemných podniků s výběrem mezi pivem svijanským a únětickým. Zahnete-li v úrovni trojského psího útulku vpravo do údolí Drahanského potoka, prodloužíte si abstinenční trasu až do Čimic, aniž byste potkali jediné restaurační zařízení.
Vyloučené lokality
Nejnebezpečnější lokalitou Prahy jsou bezesporu Vinohrady a Žižkov. Tento pražský Montmartre je známý nejvyšší koncentrací píp na obyvatele v Praze a přes kopcovitý terén vhodný pro vrchařský trénink není radno se sem vůbec pouštět. Teorém o nízké koncentraci hospůdek v zeleni zde neplatí, a proto je třeba vynechat i krásné parky jako je Grébovka a Riegrovy sady. Důrazně upozorňuji na záludnost ulice Husitská, zvlášť v křížení s ulicí U Božích bojovníků, kde jsou hned v několika místech hospody na obou stranách ulice a střízlivý průběh tímto územím činí prakticky nemožným.
Ani centrum Prahy není místem vhodným pro běžecký trénink, a to nejen z důvodů turistických davů a smekavých kočičích hlav. Chci-li v klidu potrénovat na srpnový vrchol sezony v podobě We Run Prague přímo na místě budoucího činu, musím to provést s klapkami na oči půjčenými od kolemjdoucího koně tahajícího kočár s turisty. V opačném případě se místo na tempový trénink soustředím na odolávání vábení otevřených dveří vyhlášeného podniku U Staré Pošty nebo Jazz Republic, kde mi vedle chlumeckého Víta nabídnou ještě půllitr se jménem obou současných českých knížat. Pokud náhodou nevidím vývěsní štít některého slavného českého pivovaru, je moje koncentrace narušována aspoň výkladními skříněmi plnými bot s nápisem sleva, což činí celou lokalitu pro trénink nepoužitelnou.
Lokality s podmínečným využitím
Ani zdánlivě konzervativní diplomatická čtvrť v Dejvicích nenabízí uvědomělému běžci alternativu volného proběhu bez přidaných pivních nebezpečí. Vybíháte-li z Dejvické do Stromovky a pak pokračujete dále směrem do Roztok či Čimic, je vaší jedinou šancí krkolomný proběh ulicemi Verdunská-Národní obrany-Lotyšská-Terronská-Maďarská-Na Marně-park Willyho Brandta-Heineho-Goetheho, kterýžto mapový útvar v podobě zamotaných ponožek vás jako jediný v této čtvrti neuvede v žádné alkoholové pokušení.
Jste-li běžec s omezeným rozpočtem, doporučuji vám vyběhnout na Petřín. Zatímco ve směru od Dejvické byste mohli natrefit na vyhlášené podniky Kulaťák nebo Krkonošská hospůdka, které by váš tréninkový morál výrazně narušily degustační zastávkou pivovarů Polička, Únětice či Vrchlabí, výběh z Malé Strany vám zaručí drsný pětikilometrový okruh pro trénink na vrchařské prémie, kde vaši případnou žízeň spolehlivě uhasí jen letmý pohled na místní cenu piva.
Cíl pro abstinenty
Najít v Praze lokalitu panensky čistou, alkoholickými nápoji nedotčenou, je opravdu těžký úkol. Nakonec se mi to povedlo. V parku náležejícímu psychiatrické léčebně v Bohnicích můžete ve stínu stromů a obklopeni krásnými pavilony zaběhnout příjemný tříkilometrový okruh. Jediná místní kavárna podává alkoholické nápoje až po sedmé večerní a do té doby tu můžete trénovat doslova jako cvok.
