Miluju pivní běhy! Recesistické závody spojující běh na určitou vzdálenost s uměním vypít a udržet v sobě nemalý objem piva odpovídají mé tělesné konstituci i naturelu lépe než hladká desítka. Navíc mají specificky bujnou atmosféru a startovné čítá pár korun včetně konzumace v průběhu klání. V našich krajích se většinou jedná o malé závody příchozích, kteří se v různém stadiu předstartovního opojení a rozklusání sdružují ve štafety nebo týmy. Od závodníka je požadováno, aby znal svou běžeckou mez natolik, že nebude pít příliš udýchán. Jinak by se mohl buď utopit nebo vycintat takové množství závodního pitiva, že mu výsledek nebude uznán.
Dále musí znát ideální teplotu piva pro svůj hltan, kterou znalým chvatem natočený škopek nebo lahváč co nejrychleji temperuje. Musí být skvělý matematik a umět vypočítat správný úhel, pod kterým natočí svůj loket, aby pivo stékalo z lahve do hrdla co nejefektivněji. Měl by mít vypěstovanou rezistenci vůči alkoholu a umět čelit náporu alkoholu, který se mu mezi během a pivem nebezpečně vlije do žil. A měl by ruku v ruce s běžeckou zdatností natrénovanou techniku vymlasknutí lahváče nebo exnutí půllitru, a to čistě, rychle, beze ztrát a zbytečného zdržování. Což znamená mezi třiceti vteřinami a minutou na kousek v závislosti na počtu piv a délce trati. Krkání povoleno, plivání či jiné vyměšování povětšinou nikoliv.
Někteří závodníci dokonce jdou svou pijáckou ctí nad rámec pravidel s tím, že raději zpomalí konzumaci, než aby potupně vrhli. I kdyby to bylo v rámci pravidel. Přesto jsou některé časy dosažené v těchto závodech famózní. Nejlákavější je ale uvolněná atmosféra závodů, spojující účastníky v příjemném vyklusání až dlouho do noci. Posuďte sami:
Pípa očima Hrůzy Pavel Hrůza v cíli Slavkovské pípy Nemohl to být krásnější pohled. 250 čerstvě natočených „škopků“ na dlouhých stolech na ulici před hospodou, prosvícených zářijovým sluníčkem. AC/DC z repráků spolu s pivem unášelo i speakra do snové atmosféry. Profíci rukama ohřívají vyhlídnutý půllitr, protože sluníčko pálí neskutečně a rozdíl teplot by mohl mít na rychlost konzumace fatální vliv. Na krku mám pověšený pivní tácek se startovním číslem. Jsem ready na svoji první Pípu. Startovní nervozita se ale nedostavuje, přestože start se lehce odkládá z důvodu rekordního počtu účastníků. A vzhledem k vedru pomalu mizí piva, přestože speaker prosí, aby to lidi už nepili. Naštěstí hospoda je taky ready a stačí dotáčet desítky dalších piv. Výstřel. Šup ho tam. Ex. Ty stoly se v momentu vyčistily. Říkám si: neskutečný, to bude nářez. I když jsem na prvním pivu podal slušný výkon, vybíhám až někde kolem stovky. Startovní rovinka trochu závoďáky procedí, kopec do Křenovic začínám někde okolo padesátky. Říkám si klídek, šetři tempo, nevíš, co tě ještě čeká. Držím si příjemný tempo, mám za sebou už pár týdnů přípravy na frankfurtský maraton, tak vím, jak na tom běžecky jsem. Do Křenovic dobíhám ještě v chumlu, ale nezadýchán, a tak se daří exnout i druhý kousek. Křenovice opouštím osamocen. Běžím si svoje a těším se na další. V běžci sto metrů před sebou poznávám dosavadního traťového rekordmana a legendu závodu Aleše Kotyzu. Začínám si uvědomovat tíhu okamžiku, totiž, že na tom asi nejsem nejhůř. Ve Vážanech se potkáváme. Ani jemu třetí pivo evidentně nesedlo, má ale tak půl piva náskok. Mně ale nesedlo vůbec. Piju asi na třikrát, na čtyřikrát. Rozcházím to pomalu, mám co dělat, abych neporušil antifekální pravidlo o zákazu vylučování, především zvracení v obci. Předbíhají mě asi tři borci. Snad jsem pozdě zpomalil, snad bylo pivo přechlazené. Ale na to se historie neptá. Naštěstí na poli za vsí už si všechno sedlo, já jsem opět na své původní pozici a zpět na 3:50/kilák. Děda na kole u lesa mě vší silou povzbuzuje: „Dělé, teho kotyzy eště dáš, von neumí pit pivo!“ Odpovídám, že já taky ne, a na slavkovském autobusáku vychutnávám s úsměvem poslední kus. Aleš už dopíjí a za mnou nikdo. Dám ho na dvakrát a vybíhám do ulic Slavkova na posledních 800 metrů. Pavel Hrůza na své první Slavkovské pípě získal čtvrté místo. |
Jaké vyhlášené pivařské závody tedy můžete v rámci českého běžeckého roku absolvovat?
Pražská Relativní Desítka
Pivařova termínovkaPivní štafeta ve Hvězdě - 17.10. 2015 Pražská Relativní desítka – 9.5. 2015 Kladenský pivní maratón a půlmaratón – červenec 2015 Miřejovický pivní půlmaratón – srpen 2015 Pražský pivní maraton - ? Mistrovství ČR v pivním trekingu – září 2015 Slavkovská pípa – 1. zářijová sobota 2015 Flotrack Beer Mile Championships - prosinec 2015 Pokud zde není váš oblíbený závod, napište mi, prosím, na Barbora.Topinkova@rungo.cz. Závadu ihned odstraním. |
PRD pořádá klub Běžecký oddíl neambiciózních běžců a jeho účelem je v časovém limitu 90 minut zdolat co nejvíce okruhů a piv. Maximálně se mohou vypít 4 půllitry za závod a za každý půllitr se od výsledného času odečítají 3 minuty. Výsledný čas je navíc korigován na ideální běžeckou váhu 70 kilogramů, takže tlouštíci a pivaři jsou zbaveni svého handicapu. Vážení účastníků probíhá po doběhu do cíle, se zkonzumovanými pivy v břiše. Akci navíc doprovází Běh vodníka Kebuleho určený dětem a mladistvým abstinentům. Více najdete zde.
Miřejovický pivní půlmaratón
V rámci Miřejovického půlmaratónu se běží i jeho odlehčená pivní verze, při které se pijí dvě desítky místo dvaceti kilometrů a zbytek se na dvě kola doběhne. Tedy pijete, běžíte 0,54875 km, pijete druhé pivo a běžíte 0,54875 km. Vzhledem k tomu, že se půlmaratón běží uprostřed horkého léta, po sluncem rozpálené silnici, bude vám pivo v tomto doprovodném závodě opravdu chutnat. Navíc zde probíhá vložená soutěž o nejhezčí mužský a ženský zadek. Ideální místo pro osobák!
Pivní štafeta v oboře Hvězda
Po dopití piva následuje míle běhu. Sledujte práci loktů zúčastněných borců.
Běžecké pole pivních závodů bývá velice různorodé
Na konci října každého roku pořádá Běžecký oddíl neambiciózních běžců – Bonbon v oboře u letohrádku Hvězda pivní štafetu. Tříčlenné týmy příchozích si to rozdají na trase 1 míle + vypití 2 piv. Místo štafetového kolíku slouží cinknutí vypitých pivních lahví o sebe. Traťový rekord v čase 23:47 z roku 2014 drží uskupení Stará Garda. Zbylá piva se poté konzumují při společném výklusu.
Kladenský Bernard pivní maratón a půlmaratón
Veselé stupně vítězů
Udýchaný výraz borce mezi druhým a třetím pivem
Příjemný pohled na depo Kladenského pivního maratonu
Práce v depu
Chcete být právoplatně titulováni Hovadem největším? Pak si jděte zaběhnout rychlozávod na kladenskou atletickou dráhu na Sletišti. Muže čeká kilometr běhu následovaný konzumací čtyř desítek, po jejichž vypití si ještě zaběhnou 1 195 metrů.
Ženy v obdobě půlmaratónské trati uběhnou 600 metrů, místo dvaceti kilometrů vypijí dvě desítky a pak doběhnou zbylých 497,5 metru. Pijí se lahváče a pije se až do dna – stav suchosti dna kontroluje rozhodčí přítomný u každého stolu, který taky zaznamenává mezičasy jednotlivých piv. V průběhu pití je zakázáno zvracení, plivání a další vylučování piva z těla, ovšem v běžecké části je cokoliv z toho povoleno. Vzhledem k rychlosti ženského půlmaratónu je tato strategie zbytečná a matadoři mužské části soutěže se k takové praktice také nikdy nesnížili, ale výjimky se zde najdou.¨
Čtyři piva za sebou už jsou pořádnou náloží i pro trénované borce a zatímco ženský závod velice rychle skončí, bujará nálada v depu v rámci celého maratónu je legendární. Mužský traťový rekord je 10:48, s vyrovnanou výkonností pití piv mezi 30 a 40 sekundami, v ženské kategorii je traťový rekord neskutečných 5:55.
Beer treking – otevřené MČR v pivním trekingu
Pozor, vrchařská prémie mezi pivními běhy! Třináct km nahoru a dolů, pánové šest piv a jeden rum, dámy tři piva povinná, zbytek alkoholu nepovinný. Za vypití rumu je srážka 10 minut z výsledného času v cíli, za piva navíc u dam dalších pět minut za každé pivo.
Traťový rekord v mužské kategorii byl stanoven r. 2014 na 00:58:32. Můžete být rychlíci hrající na rekord trati, nebo to pojmout jako krásnou procházku s přáteli za občasných zastaveníček s rezavým mokem, běhají muži, ženy nebo týmy o pěti pijanech. To vše v krásném prostředí Jeseníků na trati Kouty, směr chata Pelikán, Petrovka, Výrovka, Červenohorské sedlo a zpět. Pravidla o zvracení a jiném vyprazďnování útrob nejsou zavedena, zato je závod doplněn disciplínou dogtrekking. Pán pije, pes táhne, tedy pokud nejste pivní dogy a nedáte to za oba najednou. Vše o závodě se dočtete zde.
Pražský pivní maratón
Výborný pokus o pivní ultra závod starou Prahou se letos zadrhnul, ale loni to byl podnik roku. Jeho trasa měří přes dvacet kilometrů a má nejvyšší nároky na vytrvalost i orientační smysl borců, protože není přesně určená. Tým si jen vybere startovní hospodu a pak podle seznamu povinných zastavení navštěvuje další, ochutnává jedenáct pivních speciálů a měří síly s ostatními ve třech vložených pivních soutěžích. Pro mnoho týmů je to jen degustační pivní procházka, ale chcete-li být na bedně, musíte opravdu makat. Dobrým tipem je mít s sebou průvodce týmu, který zůstává střízliv a rozradostněné borce usazené pevně nad dobrým pivem vyhání z hospody dál na trasu. Tým RUNGO.CZ závod absolvoval a zprávu o něm si můžete přečíst zde.
Slavkovská pípa
Zakladatelé Slavkovské pípy na startu
Místo startovního čísla je na Slavkovské pípě pivní tácek
Hromadný start Slavkovské pípy
Pozávodní výklus na Slavkovské pípě
Chcete mít místo čísla na krku zavěšený pivní tácek? Jen přiběhnout do hospody, kde na vás budou čekat na stolečku roztočená piva? Poslužte si dle libosti, ale pozor na antifekální pravidlo – v tomto závodě smíte pivo z těla vysypat až za cedulí označující konec vesnice a to jakýmkoliv koncem!
Slavkovská pípa je nejstarší pivní závod u nás. Poprvé se běžel v září 1974 a přes soudružský nesouhlas se udržel až do letošního 41. ročníku. Trať mezi Křenovicemi a Slavkovem měří 11 kilometrů a čekají vás minimáně čtyři piva. To je varianta sprint. Pokud jste spíše vytrvalci, můžete aspirovat na titul v kategorii “Nejvíce vypitých piv během závodu”, na což máte časový limit.
Pivní běhy ve světě
Zatímco v divokých Čechách ještě nejsou pravidla pivních běhů sjednocena, v anglosaském světě se běhá pivní míle a v německy mluvících zemích Kastenlauf. Tartanům v USA a Kanadě vévodí pivní míle. Co to je? Vypij pivo, uběhni čtvrtku. Vypij pivo, uběhni čtvrtku. Vypij pivo, uběhni čtvrtku. Vypij pivo, uběhni čtvrtku. Pivo se pije v tranzitní zóně dlouhé 10 metrů. Musí být minimálně o objemu 12 oz (355 ml) s obsahem alkoholu alespoň 5 procent a smí se otevřít až těsně před konzumací bez jakéhokoliv předchozího zahřívání.
Zvracení během závodu vám přinese jedno trestné kolo navíc. V USA mají tyto závody tradici už od 80. let, kdy byly standardní kratochvílí v univerzitních sportovních klubech. Proto se běhají na ovále a jsou pekelně rychlé. V roce 2014 byla prolomena magická hranice 5 minut, když hodnotu mužského světového rekordu posunul James Nielsen z Kalifornie na 4:57:00. Mezi ženami panuje světovým tabulkám Beth Herndon s časem 6:17:08.
Pokud se chcete o mistrovství světa v pivní míli dozvědět víc, podívejte se na oficiální stránky mistrovství. Zatímco v anglosaských zemích převládají mezi pivními běžci čtvrtkaři, u germánských sousedů se běhá Bierathlon nebo Kastenlauf. Jejich princip je trochu odlišný a spočívá v tom, že dva atleti nesou mezi sebou na šestikilometrové trati basu s dvanácti kousky, které postupně likvidují. Jeden z těch známějších se běhá například v Zurichu.
Další zajímavé informace najdete na našem Facebooku |
Jak je vidno, sport i večírek mohou být jedním a tímtéž. Někdy. Spousta výkonostních sportovců má navíc vzhledem k příznivým účinkům piva na potréninkovou žízeň a vysoké absorpční schopnosti své muskulatury vůči alkoholu k podobným kratochvílím sklon. Pivní běhy proto skýtají zajímavé sportovní zážitky a můžete zde vidět skvělé výkony. Pokud tedy zrovna nabíháte své zimní objemy, zkuste si v rámci silvestrovských příprav i trénink z trochu jiného soudku.
