Ona
Olaf Čihák právě plánuje další pochod.

Olaf Čihák právě plánuje další pochod. | foto: archiv Olafa Čiháka

Olaf Čihák: muž, po němž je pojmenována jednotka délky

  • 9
Mluví o něm desítky reportů ze závodů, pějí chválu na trasy, které vymýšlí, a trumfují se, kolik olafokilometrů museli ujít. Olafokilometr je délková míra, kde nelze stanovit přesný převod vůči kilometru, jelikož olafokilometry se s blížícím se cílem prodlužují. Olaf Čihák je legendou českých dálkových pochodů a ultratrailu.

Spoluorganizuje například Česko-Slovenský pohár v ultra trailu na 100 kilometrů a Česko-Slovenskou Tisícovku, vymýšlí trasu Pražské 100. Kromě toho také běhá. Když dostal na výběr, zda si sedneme na pivo, či kávu, neváhal a zvolil první možnost. Do nedaleké hospody jsme šli svižným tempem a hned si začali tykat, tak to mezi běžci prostě je.

Olaf Čihák

Spolupořádal již 20. ročníků Pražské stovky a 23. ročníků Týnišťských šlápot. Provozuje webové stránky dalkovepochody.cz. Absolvoval 437 závodů na sto kilometrů, první již ve třinácti letech, v patnácti už jich měl na kontě přes sto, nejrychlejší zdolal za 11 hodin a 15 minut. V roce 1995 skončil sedmnáctý na polském ultra trailu Sudecká setka, v roce 2000 byl čtvrtý na Krakonošově stovce.

Jak jsi začínal s běháním? Jako malý jsi dělal turistiku, ještě jako kluk jsi jel sám na závod k šluknovskému výběžku, kde jsi skončil s dospělými v první trojici.
Tenkrát byla jiná doba. Turistika byla v módě, ale kdo si šel zaběhat, byl spíše považován za exota. Dnes vidíš v parcích mraky běžců, to je trend poslední doby. Moje začátky byly v přírodě.

Prý dokážeš naštvat daleko lepší běžce, když se například na 5 Beskydských vrcholech objevíš na třetím kontrolním stanovišti před nimi.
Asi vím, koho myslíš! Je to ale jednoduché, jsou závody, kde si volíš trasu – a já nerad chodím zbytečně navíc.

Ano, vím, že s mapou jsi velký kamarád. Na své akce dokonce děláš ručně malované itineráře.
Mám dobré základy z turistických akcí. Umět číst v mapě je základ, i když na poslední Pražské 100 jsme se snažili dát dobré značení – vloni nám tu totiž pár lidí bloudilo. A kreslené itineráře jsou součástí dálkových pochodů. Někdy je to lepší než GPS, zakreslujeme významné body a jejich křížení. Na GPS jdeš prostě podle čáry, už se stalo, že na Brtnických ledopádech šli lidi špatnou trasu právě kvůli GPS.

Pražská 100 byla značena luxusně. Sám nosím mapu v batohu jen pro dobrý pocit, ale Pražská 100 se povedla – všechna čest. V noci vám značky zářily jako odrazky na dálnici.
Jsem rád, že se líbilo. Dostali jsme spoustu pěkných ohlasů, jsem za to rád. Trasy stavím primárně pro lidi, po krásných místech, aby se bylo na té dlouhý štrece na co dívat.

Uvažuješ o změnách na závodech CSUT?
Jsou to dálkové pochody, ale samozřejmě se na nich běhalo již dávno. Změny spíše nechystáme. Nechtěl bych to komercializovat, ale s rostoucím počtem účastníků samozřejmě roste organizační náročnost, potřeba lepší vybavenosti občerstvovaček a tak dál. Nechystáme ani zpřísnění podmínek pro účastníky, ono se to protřídí samo už při přihlašování – na sto či vícekilometrovou akci si přeci jen netroufne každý. A pokud ano, tak se to většinou protřídí díky předpovědi počasí ještě před startem.

Zpracování výsledků je na dlouhé lokte.

Ano, v roce 2012 ukrutné mrazy, rok předtím kvanta sněhu, loni orkán a sněžení. S počasím to máš opravdu promyšlené.
Je to extrémní akce se vším všudy. Po loňské zkušenosti jsme dali aspoň doporučení na to, co si přibalit za oblečení, ale nechci to dávat jako nutnou výbavu. Lidi mohou skončit kdekoliv, po cestě je civilizace, autobusy. Určitá rizika tam samozřejmě jsou, ale to k tomu patří.  Je to přeci jen pochod přes 100 kilometrů, navíc v zimě. Je jasné, že se lidi nemohou obléct jako na desetikilometrový závod v létě s plným zajištěním občerstvovaček podél trasy. My tu samozřejmě občerstvení máme – je tam vše, co sportovec na dlouhé trati potřebuje, i když na ledopádech jsme měli stížnost, proč není k dispozici vegetariánská strava.

To si někdo asi přečetl Jez a běhej, že? Jak se díváš na tyhle věci? Něco zpopularizovat a ostatní to vezmou jako mustr pro úspěch?
Nesouhlasím s tím, že by to měl být mustr. Každý jsme nějaký a každý potřebuje něco jiného. Jako Scott Jurek tady běhá opravdu jen pár vyvolených a ten zbytek … nevím. Každý by si měl vybrat to, co mu vyhovuje, a přizpůsobit to svým možnostem. Myslím, že kus salámu, chleba a sýr na občerstvovačce ultra závodu je to pro tělo nejlepší. Na žaludek to není nic hrozného, maximálně se to doplní vývarem. Beru to tak, že se nikdy nedá zavděčit všem, to je jasné.

Jsi rád za rostoucí oblíbenost běhů v přírodě?
Samozřejmě. Lidé už vidí, o co dlouho přicházeli. Snažím se vést trasu těmi nejhezčími místy v oblasti, aby byla náročná, ale krásná. A že lidé začínají více inklinovat k podobným akcím, mě jedině těší. Zatím nejsme masovka, ale trend počtů účastníků dává jasně najevo, že se to lidem líbí.

Jak vnímáš komerční seriály městských běhů? Ty, turista a milovník přírody?
Jsou potřeba. Je to úžasný podnik, který přivádí lidi k běhání. Je to sice komerce, ale ta organizační náročnost, zejména ve městech, je prostě extrémní. Mají to zmáklé, a když se to lidem líbí, proč ne? Aspoň je vidět, jak se běžecká komunita rozrůstá. Osobně si ale rád zajdu na výlet. Už moc neběhám.

Zmiňoval jsi, že kdybys byl mladší, šel bys na některou část UTMB.
Ano, ale zdravotní problémy mi to teď nedovolují, ani kdybych se zbláznil, nenajde se žádný blázen, co mi dá lékařské potvrzení, které je třeba ke startu.

Lidé by si ale měli plnit sny, ne?
Možná, uvidím.

Je mi jasné, že nepůjdeš na bednu, ale i tak – já tam také nejedu vyhrát.
Na bednu ne… Věc se má tak, že v Česku a okolí je spousta tak krásných podniků, že na tu Francii stejně není moc času. Kterou trasu z Mont Blancu jdeš?

TDS, chtěl jsem mít jistotu, že mě vyberou. Vloni to byla jediná trasa, kterou nelosovali.
To není moc běhatelná trasa, spíš technické úseky.

Říkal jsi, že už moc neběháš. Proč?
Spousta práce, dělám i o víkendech, takže jsem rád, že některé víkendy dát pochody, když mi vyjde volno. Na to, co pořádám, si musím občas vzít i dovolenou, abych značil tretě. Už toho moc nenaběhám, spíš chodím.

Jaké jsou podle tebe vyhlídky dálkových pochodů a P100 konkrétně?
Za nějaký čas to asi přestaneme organizačně sami zvládat, bude třeba víc lidí. Zatím to jde díky podpoře dobrovolníků. Myslím, že ještě rok dva, se to zvládnout dá, ale pokud poroste zájem, bude to těžší.