• Vodníkův mokrý výběh z Loun až k jimlínskému hradu

    V dnešním tipu na výběh se stejně jako v předešlých dvou dílech podíváme do okolí severočeských Loun. Dnes provětráme běžecké boty k Jimlínu, nebudou chybět klasické výhledy, stejně jako malé okénko do historie. Tak jdeme na to!

    | foto: Martin Žákpro iDNES.cz

    Louny že jsou město pro blbouny? Nesmysl, Louny jsou to správné město pro běhouny! V dnešním tipu na výběh se tedy opět podíváme do severočeských Loun (čtenář navazuje na své předchozí články s trasami „okruh z Loun přes Počedělice“ a „okruh z Loun přes Brloh“, pozn. red.). Tentokrát se vydáme směrem na jihozápad, naším otočným bodem bude jimlínský Nový Hrad. Na své si opět přijdou příznivci historie, stejně jako ti, kteří mají rádi hezké výhledy. Trasu je možno za dobrých podmínek proběhnout i v silničkách, za mokra však na úseku Louny – Zeměchy oceníme trailovky.

    Fotogalerie

    Další ráno u tchánů na zahradě tentokrát běhání vůbec nepřeje. Ne, že by mi bylo špatně po večerním debatování u pár panáčků slivovice, ale už letmý pohled z okna dává přesnou informaci o počasí - nestojí zhola za nic. Nízké a těžké mraky spolu s mokrým trávníkem nevěští nic dobrého. Jenže když už jsem si vzal boty a oblečení, mám to vzdát kvůli vodě? Co by za ni na Sahaře dali! A doma do sprchy chodívám taky dobrovolně. Kdepak, sotva protřu oči, už se hrabu v tašce. Manželka si myslí, že jsem zešílel, ale mě už nic nezastaví. I tchán, který toho jako bývalý vrcholový hokejista zažil dost, si klepe na čelo. Sice to zkouším okecat snímky z povětrnostního radaru, kde je ve srážkách malá díra, ale tak nějak tomu snad nevěřím ani moc sám. Zatím neprší, radar určitě nelže a já to stihnu!

    Opět začínám u bývalého Grafu. Není to ale nutné, na trasu lze velmi dobře navázat za použití hromadné dopravy. Autobusáci můžou vysednout na autobusovém nádraží nebo na zastávce Luna, pravověrní „šotouši“ vysednou z vlaku na zastávce Louny střed. Luna je přímo na trase, ze zbylých dvou míst jen vyběhneme kousek do kopce.

    Informace o trase

    Já běžím ulicí Čeňka Zemana směr centrum, ale pak uhýbám do Akátové a pod nemocnicí se dostávám až k Luně. Ta je mimochodem pojmenována podle léčivého pramene ze zdroje Luna, který je volně k dispozici. Takže tím máme za sebou první kulturní vložku, k čemu je pramen dobrý, už dnes není problém si najít na internetu. Běžím směr Cítoliby, ale hned na prvním kruhovém objezdu odbočuju doprava na místní silničku, která je značená jako cyklotrasa č. 202. Cestička je zpevněná, takže mokrý povrch vůbec nevadí. Naopak, je syrovo, takže se alespoň nebudu moc potit.

    Postupně se zprava přidává červená turistická stezka, které se budu držet k prvnímu rozcestníku. Terén pod nohama začíná trošku čvachtat, ale pořád je to v pořádku a podrážky Wingsů mě bezpečně drží. Vepředu kousek vlevo se už objevuje jimlínský hrad, no není to teda zrovna nejblíž. Aby toho nebylo málo, začíná znova poprchávat, a tak si ani nevychutnávám podmračené výhledy na České středohoří, které mám po pravé ruce. U rozcestníku začíná naučná stezka a pro orientační „umělce“, jako jsem já, ji pro jistotu zdvojuje klasické modré turistické značení.

    Bohužel tu pomalu končí zpevnění a já začínám řešit dilema, zda jsou lepší GTX boty, nebo klasika bez membrány. Snažím se mokrým bahnitým kolejím vyhýbat během po trávě, ale je to čím dál obtížnější. Než jsem se nad problémem pořádně zamyslel, už je výsledek tak nějak sám na světě. V botách mi pěkně čvachtá, navíc už těžké mraky nalité vodou statečně pouští svůj obsah na nešťastného běžce. Bunda vodu udrží, ale velké problémy bude mít určitě foťák v telefonu (no alespoň bude z fotek patrná ta dnešní „noir“ atmosféra).

    Líbil se vám článek?

    Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

    Cestička vbíhá do houští, kde je naštěstí pevnější podklad, alespoň se nemusím vyhýbat bahnu. Mám trošku cukání, že jsem někde seběhl z trasy, protože značení nikde není, ale jeden rychlý pohled na mapu v telefonu mě uklidňuje. Běžím takovým tunelem z křoví, který nakonec končí u železniční trati. Přebíhám malý přejezd a dávám se po silnici doleva. Kdo chce, může se držet pořád modré až k hradu, já se ale zastavuju v místní nálevně, která už má kupodivu otevřeno. Na chviličku se schovám před deštěm, který už sype opravdu slušně, a dám si jeden iontový nápoj s pěnou. Na to, že se už bohužel nevaří v Lounech, je celkem solidní.

    Pohled na povětrnostní radar mi ovšem jasně říká, že je to naprosto zbytečná schovka - pršet bude pořád. Dopíjím a vyrážím dál směr Jimlín. Doporučuji pokračovat až k hradu, který byl nedávno zrestaurován a otevřen pro veřejnost, pak asi půl kilometru po cyklotrase č. 304 a dále rovně až k silnici od Líšťan. Já jsem ovšem dneska slíbil oběd v jednom z lounských pivovárků, protože mi bylo připomenuto, že máme s manželkou zrovna dneska výročí svatby! Nedá se svítit, na křižovatce uhýbám na Cítoliby a užiju si široké asfaltky řádně vodou chlazen. Je to nejslabší úsek trasy, ale nedá se nic dělat. Běžím kolem železniční zastávky Jimlín, po pravé ruce na horizontu vidím výše zmíněnou silničku, ale musím ty zhruba čtyři kilometry nějak překousnout.

    Naštěstí před obědem nikdo moc autem nejezdí, takže je to celkem poklidný běh. Pořád prší, ale mě už je to úplně jedno. Ani nelituju toho, že jsem jako správný sysel ušetřil na GTX membráně a mám v botách jako v rybníčku. Když mokrý, tak celý. Dobíhám na první křižovatku a dávám se doleva. Konečně pryč z nesympatické silnice. Cesta je zpevněná až na svůj konec, běží se po ní dobře a bez vody pod nohama. Pro snazší orientaci jde o cyklotrasu č. 304, která teď mírně stoupá do kopečka až k turistickému rozcestníku, který jsem dneska už jednou míjel. Pokračuju k pěšímu mostu přes D7 a už si užívám výhledů na homole za městem, které se mi postupně otevírají.

    Dokonce je vidět i vrch Milá. Ta je mimochodem ve skutečnosti nesmělá a většinu mé cesty se skrývá za Ranskou horou. Milá je sice trochu plachá, ale i velmi zvědavá, a tak Rané nakukuje přes rameno a kontroluje, zda se neflákám. Když vidí, že můj aktuální vodnický stav nějakému poflakování vůbec neodpovídá, spokojeně se zase schovává za Ranou. Já přebíhám dálnici po mostě pro pěší a pokračuju ke staré vodárně, která se v roce 1936 stala pilířem nového vodovodního řádu, a nyní se plánuje její přestavba na rozhlednu.

    V nohách mám už 13 km, ale běží se mi kupodivu velice dobře, tak co bych si to navzdory dešti a žabákům v botách neužil. U mostu dělám poslední fotku a musí to stačit, protože mě už moc nebaví pořád sušit mokrý displej tak, abych byl schopný foťák ovládat. No co, pár fotek mám a vzhledem k jejich očekávané „kvalitě“ další ani nebudou zapotřebí. Dobíhám ke kruhovému objezdu nad Lunou a tentokrát pokračuju rovně, abych vyzkoušel novou cyklostezku. V tomto místě je možné výběh ukončit a počkat na Luně na autobus, nebo seběhnout dolů k vlaku či autobusovému nádraží. Mě stezka vyplivne až nad místním Kauflandem a odtud to mám už kousek. Kdo si nedal jedno pivko cestou jako já (nebo mu nestačilo), může se dát Rybalkovou doleva a odměnit se jako při minulém výběhu v jednom ze dvou místních pivovárků. Opět vřele doporučuji! Ostatně, já si ho také dopřeju, protože slíbený oběd jsem fikaně ukecal do jednoho z nich.

    Dnešní výběh byl dost specifický díky povětrnostním podmínkám. Podobnou délku jsem v dešti nikdy neběžel a měl jsem z toho trochu obavy. Člověk se ale dokáže přizpůsobit téměř všemu, takže jsem si taky zvyknul velice rychle. Vlastně jsem po doběhu byl napůl za cvoka a napůl za hrdinu, což pro mě jako pro exota (jak mě někdy s oblibou tituluje drahá polovička) není vůbec špatná kombinace. Takže boty na nohy a honem do Loun! Trasa určitě stojí za vyzkoušení. No a co příště? Příště bych se rád podíval na sever směrem ke kopcům, takže určitě zase jednou tady nebo přímo na trase naviděnou.

    Napište svůj článek i VY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

    Marek

    NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Vodníkův mokrý výběh z Loun až k jimlínskému hradu

    Smýšený povrch... to bude asi pěkně tvrdé podloží :) Jinak pěkný článek.

    V diskusi je 1 příspěvek, poslední příspěvek 1. 12. 2016, 13:24



    mobilní verze
    © 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.