• V těhotenství jsem nabrala. Dostala mě z toho chůze, kočárek a legrační cviky

    Začala jsem chozením, poté jsem ho začala kombinovat s legračními cviky, nakonec jsem ale skončila u běhu. A fungovalo to, shodila jsem díky tomu kila, která jsem nabrala v těhotenství, píše čtenářka Tereza.

    Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

    Když se mi narodil syn, dlouho jsem přemýšlela, jakou pohybovou aktivitu vybrat, abych se vrátila ke kondici a postavě, jakou jsem měla před těhotenstvím. Nejdřív jsem si myslela, že si budu moct zajít alespoň dvakrát týdně na hodinu aerobiku či plavání. Miminko ale bylo jiného názoru – mámu absolutně nechtělo nikam pustit. Navíc manžel byl pracovně velmi vytížený a babičky bydlely neuvěřitelně daleko.

    Proto jsem přemýšlela, jak by se moje sportovní aktivity daly skloubit s mateřskými povinnostmi. Jediné odreagování mi přinášely procházky s kočárkem a spícím miminkem. Nejprve jsem se jen procházela po ulicích v okolí našeho domu. S postupem času se ale procházky prodlužovaly a já jsem pomalu začala přicházet na to, jak se zároveň věnovat dítěti i sama sobě. A tak jsem do toho šlápla. Vyměnila jsem balerínky za slušnou a slušivou sportovní obuv, oblékla si tepláky a mikinu. Najednou se bezcílné plácání po okolí proměnilo v zábavu s jasným cílem – užít si chození, dostat se do kondice a shodit konečně ta v těhotenství nabraná kila.

    V okolí jsem si našla pár tras, které jsem podle nálady a počasí měnila. Dokonce jsem dávala přednost chození před ježděním autobusem či autem. Rozhodla jsme se například, že budu chodit s miminkem plavat. Ale jak se dostat ke specializovanému bazénu? První cestu jsme absolvovali ve 30 stupních Celsia v přeplněném autobuse. Byl to tak strašný zážitek, že jsem hned začala hledat příjemnější způsob cestování. A tak jsem vyrazila pěšky a za dvě hodiny jsem byla v cíli. Vycházelo nám to skvěle – na dopolední spaní tam a na odpolední spaní zpátky.

    Postupem času jsem si změřila, jak dlouho mi trvá cesta z jednoho místa do druhého. A tyto úseky jsem pak různě kombinovala, byla jsem tak schopná poměrně přesně určit, za jak dlouho do cíle dorazím.

    Líbil se ti článek?

    Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

    Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

    A miminko bylo nadšené. Spaní v kočárku se mu totiž hrozně líbilo. Je sice pravda, že jsem si na sebe upletla bič, protože miminko pak odmítalo po obědě spát, aniž bych ho při tom nevozila. Ale mně to vůbec nevadilo a každý den jsem vyrážela na svou obvyklou trasu. Poté jsem si začala vymýšlet další aktivity, které by se při tlačení kočárku daly zvládnout. Na prvním místě bylo poslouchání hudby, pak to bylo čtení knížek a nakonec různé cviky. Ty ale musely být takové, aby kočárek nezměnil svůj rovnoměrný přímočarý pohyb. To by se totiž miminko probudilo, protože už bylo tak přivyklé na mé chození, že ho jakákoliv změna probudila z říše snů. A tak jsem se třeba snažila při kroku vpřed nejprve zanožit nohu a obloukem vykročit nebo zakopávat nohy či různě unožovat. No ano, pohled na mě musel být vcelku vtipný. Naštěstí se v době po poledni po cyklostezkách nepohybuje moc lidí, takže jsem se mohla realizovat, jak jsem chtěla.

    K mému překvapení ale tyto aktivity vedly k tomu, že jsem skutečně začala hubnout. Nejprve jsem poměrně lehce shodila všechno, co jsem přibrala v těhotenství. Byla jsem hrozně ráda, protože to ani nebylo moc namáhavé. Prostě jsem jen chodila a chodila. K mému překvapení ale šla kila dolů dál a já jsem za chvíli byla o dalších deset kilogramů lehčí. Je pravda, že k tomu mohlo přispět i to, že jsem kojila a snažila se proto jíst zdravě.

    Jenže za pár měsíců miminko vyrostlo a jeho denní rytmus i požadavky se změnily. A já jsem najednou přestala chodit na své oblíbené procházky, vrátila jsem se ke svým dřívějším nezdravým stravovacím návykům a svoje lehce shozená kila jsem pomalu začala nabírat zpět. Nebyla jsem z toho nijak nadšená, ale neměla jsem ani energii, ani čas, abych se zase začala věnovat sportovním aktivitám.

    Skupina plná inspirace

    Jste žena, běháte, nebo o tom jen uvažujete? Skupina Rungo pro ženy (mužům vstup zakázán) je plná takových jako vy. Najdete v ní inspiraci, porozumění a možná i přátelství.

    Pak mě jedna moje kamarádka inspirovala a já jsem začala běhat. Důvodem bylo i to, že jsem někam mohla vyrazit, až když dítě večer usnulo. Běhání je totiž aktivita, kterou může člověk realizovat kdykoliv a kdekoliv. Není totiž vázán žádným rozvrhem daným nějakým fitness centrem. To mi v tuhle chvíli připadá jako největší výhoda této formy pohybu.

    A váha začala jít opět dolů. A to díky běhání dvakrát třikrát týdně a vyvážené stravě. Pokud to srovnám s každodenním přibližně tříhodinovým chozením, je běhání rozhodně časově efektivnější.

    Je pravda, že to kolikrát chtělo hodně přemlouvání se po celodenním kolotoči kolem dítěte zvednout a vyběhnout. Ale když už člověk vyběhne před dům, dostaví se ten skvělý pocit volnosti a relaxace. Postupně jsem se tak vrátila ke svým starým „vyšlapaným“ cestičkám. Tentokrát jsem jimi ale probíhala, takže jsem je absolvovala mnohem rychleji. Zpočátku jsem jen nesměle běhala asi tři kilometry a říkala si, že nesmím začátek přepálit, aby mě to nepřestalo bavit. A ono ne, spíš naopak. Postupně jsem začala kilometry přidávat a jednou dám třeba i půlmaraton.

    Když o tom přemýšlím, běhání bych za chození už asi nevyměnila. K dnešní uspěchané době se totiž běh perfektně hodí – za minimum času je možné podat maximální výkon. Chození si nechám už jen jako rekreační záležitost pro případ dovolené či cestování po cizích zemích.

    Napiš svůj článek i TY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

    Marek

    NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    V těhotenství jsem nabrala. Dostala mě z toho chůze, kočárek a legrační cviky

    J20a89r29o38s15l89a74v
    T53a25c67h87o64v10s31k12y
    Taky jsem v tehotenstvi nabral. Dostat se z toho nechci.
    P45e73t36r53a
    K74i33š39o92v28á
    Foto V těhotenství jsem zhubla. Dostalo mě z toho pivo.
    J83a29r47o16s43l28a67v
    V58a49l22e97r36i96á28n
    Fandím a držím palce... Taky běháme s kočárkem a starší dítě s námi jezdí na kole nebo koloběžce. Když se chce, je to....
    V39á28c26l79a18v
    K57a42r91a16s
    Je to co ?

    V diskusi jsou 4 příspěvky, poslední příspěvek 5. 10. 2015, 10:50

    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.