Mám tu (ne)výhodu, že můžu sníst v podstatě cokoliv a vždycky to nějak poměrně snadno vyběhám. Snažím se jíst zdravě, ale nějaký ten gastronomický úlet si tu a tam neodpustím. Chtěla jsem proto na vlastní kůži pod vedením odborníka zjistit, co to vlastně znamená jíst zdravě a co bych ještě mohla pro své tělo udělat.
Jím vůbec zdravě? Můžu jíst ještě zdravěji? Co dělat, aby mě pak tělo lépe poslouchalo při běhání a večer nechtělo spát dřív než já? Může jídelníček pomoci, abych se po zimní běžecké krizi a zranění chodidla zase co nejrychleji naplno rozběhla? To všechno byly otázky, které jsem vypálila hned na první návštěvě ve Světě zdraví. Po kladných odpovědích mi bylo jasné, že stravování nezlepším jen vynecháním ranní Nutelly a sem tam nějakým tím jablkem navíc.
Prohlídka důkladnější než u lékaře
Vždycky jsem si myslela, že výživové poradenství nemusím řešit. V čekárně jsem se skoro styděla odpovědět na dotaz od paní při těle na svou váhu. „Pětačtyřicet. Ale někdy i šetačtyřicet!“ říkám a pro jistotu ještě snaživě přidávám: „Nebo až čtyřicet sedm!“ Diagnostická váha, na kterou stoupám, však ukazuje neomylných 46, a to i v džínách a tlustém svetru.
Váha neukáže jen hmotnost, ale i poměr tukové a beztukové hmoty nejen celkově, ale i v jednotlivých končetinách, poměr tělesné vody, ale třeba i viscelární tuk (obalující orgány v břišní dutině) nebo hmotnost kostí. Vše se zjistí pomocí elektrod v chodidlových senzorech, které vyšlou tělem proud. Vůbec ho nezaznamenám, ale jeho signál prochází svalstvem rychleji než tukem a snadno tak odhalí poměr jednotlivých složek.
Poměr tělesného tuku mám spíše nižší (17 procent), takže nemusím mít ambice ho snižovat, ale naopak udržovat. „Pokles tělesného tuku pod normu má na svědomí nedostatek energie, ale i další problémy jako nepravidelnost menstruace,“ vysvětluje Kristýna Báčová, nutriční specialistka, která mě má ve Světě zdraví na starosti. Rychlý pokles tělesného tuku je problémem u „hubnoucích žen“, stejně jako třeba skrytá podvýživa. „Setkávám se i s lidmi, kteří sice trpí nadváhou, ale zároveň jsou skrytě podvyživení – jedí jednotvárně a nepřijímají dostatek živin v pestré stravě,“ upozorňuje Kristýna Báčová.
Na příští návštěvě mě čeká cévní vyšetření fotopletyzmografem, které zkoumá stav cévního řečiště a kromě průchodnosti a elasticity cév může odhalit i srdeční arytmii a podá vám zprávu o vaší odolnosti vůči stresu. Pro úplnost dostávám ještě desítky otázek, týkající se mé anamnézy, ale i povahy a stravovacích návyků. Líbí se mi, že Svět zdraví nesází na jednu metodu, ale staví nutriční typologii na tradiční, celostní i moderní medicíně a přihlíží i psychickým a fyzickým predispozicím.
Metabolický typ aneb jste to, co spalujete
Ze zjištěných hodnot, zodpovězených otázek, analýzy krve, pH organismu a krevní skupiny dává Kristýna Báčová dohromady moji nutriční typologii. A to je hlavní bod mého tříměsíčního programu. Návodů na internetu v podobě testů metabolického typu a jídelníčků podle krevních skupin je spousta, ale žádný nekombinuje všechny veličiny spolu s vašimi osobními návyky nebo požadavky, které rozpozná opravdu jen specialista.
Metabolické typyProteinový dokáže rychle měnit bílkoviny a tuky na energii. Do jídelníčku potřebuje zařazovat hodně bílkovin (především masa). Preferuje tučná a slaná jídla a nepociťuje tolik potřebu jíst svačiny mezi jídly. Nízký příjem energie v rámci diet způsobuje u tohoto typu únavu, oslabení energie i zhoršení nálady. Mezi lidmi s proteinovým typem převažují muži. Sacharidový bere hodně energie ze sacharidů. Nemá tak vysokou chuť k jídlu a někdy se takzvaně „zapomene najíst“ i v případě hlavního jídla. Nedostatek jídla dohání ukojením chuti na cukrovinky a z tohoto důvodu má někdy sklony k nadváze. Po těžkém a tučném jídle bývá takový člověk unavený nebo mu je těžko. Kombinovaný je, co se týče přeměny energie, spojením předchozích typů. V chutích nepreferuje ani cukrovinky, ani smažená jídla, často si vystačí s menšími porcemi v kratších intervalech a nemá sklony k výrazným váhovým výkyvům. Některými rysy často mírně inklinuje k předchozím typům. |
„Metabolický typ určí, jaké by mělo být ideální složení vašeho jídelníčku z hlediska poměrů sacharidů, tuků a bílkovin a kterou z těchto živin vaše tělo nejlépe přeměňuje na energii,“ vysvětluje Kristýna Báčová. „Každý máme trochu jiné potřeby živin a trochu jiný metabolismus. To, že nás přepadá chuť na sladké, tak může třeba znamenat, že naše tělo potřebuje více bílkovin,“ dodává. „U sportovců funguje jídelníček podle metabolického typu hodně dobře: zjistíte, co vám zpomaluje trávení, a tím pádem omezuje váš výkon, a co vás naopak energeticky nakopne.“
Máte večer chuť na brambůrky? Jste asi „proteiňák“
Dieta podle metabolických typů vychází ze starodávného učení ájurvédy a tradiční čínské medicíny, ale kombinuje i poznatky z moderní a celostní medicíny. Základní metabolické typy jsou proteinový, sacharidový a smíšený, který je kombinací předchozích v individuálně vyladěném poměru. Pokud svému typu přizpůsobíme jídelníček, zjistíme mimo jiné, že máme více energie z jiných zdrojů, než jsme si mysleli nebo než platí obecně. Často pak můžeme jíst i více bez hrozby přírůstku na váze, zlepší se nám zažívání a dokonce i psychická stránka.
Podle výsledků patřím spíše ke smíšenému typu a můj denní příjem živin by se měl skládat z 55 procent ze sacharidů, z 30 procent z tuků a z 15 procent z bílkovin. (Pro srovnání: Sacharidový typ může spořádat až 70 procent sacharidů a 20 procent bílkovin, naopak proteinový 50 procent bílkovin a jen 30 procent sacharidů.) To a další doporučení se budu snažit dalších 14 dní pečlivě dodržovat.
K metabolickému typu je nutné dodat, že nám neříká, že náš metabolismus funguje dobře nebo špatně – má ale své preference, a když je budeme zohledňovat, můžeme výrazně pomoci svému tělu dodat přesně ty živiny, které potřebuje. „Budete tak mít dostatek energie pro trénink nebo třeba závod, ale zároveň pak po něm nebudete ́vyšťavení ́ nebo budete alespoň vědět, jakou stravou své tělo nejlépe regenerovat,“ shrnuje Kristýna Báčová.
První postřehy: lepší snídaně a svačiny = více energie
Už čtrnáct dnů se snažím držet „ještě zdravější jídelníček“ a omezovat úlety v podobě ranních tun chleba a občasné večerní whisky s čokoládou. Překvapivě zjišťuji, že ke snídani se nemusím „zaplácnout“, abych měla celé dopoledne z čeho žít. A výsledky – i když nejsou nijak markantní a i když jsem byla na začátku dost skeptická – začínám opravdu pozorovat. Projevují se pozitivními příznaky při běhu i v celkové energii k čemukoliv.
Na vlastní kůžiNa první sezení u výživové poradkyně jsem dorazila vybavena notnou dávkou skepse a zážitků s názory nejrůznějších šarlatánů, kteří se výživou zabývají. V polovině tříměsíčního programu, jehož přínos jsem se pro čtenáře rozhodla mapovat, musím uznat, že poradenství u skutečného odborníka má smysl i pro aktivního člověka, jehož koníčkem je zdravé stravování. V příštím článku vám přinesu zprávu o tom, jak se mi nový jídelníček daří dodržovat a jaké posuny a zlepšení (nebo možná zhoršení) pociťuji při sportu. |
Chléb stačí i jeden, zato ho doplním sacharidy v podobě čerstvé ovocné šťávy, bílkovinami z míchaných vajíček nebo třeba zeleninovou pomazánkou, kusem ovoce nebo oříšky. Sním toho méně, mám pocit, že jsem toho snědla víc a energie mám stejně. Navíc se vše rychleji tráví, takže mohu jít běhat už hodinu po snídani a do kopce mi přestalo píchat v boku. Vážně. Což je důkaz toho, že to asi opravdu bylo z přejedení.
Za celých čtrnáct dní jsem si dala kávu, jen když jsem na ni měla chuť, a ne proto, že bych ji takzvaně potřebovala. Takže energie je zjevně víc a vystačí až do večera. Odpoledne, kdy mívám chuť právě na koláč s kávou, si dávám spíše smoothie. Sladké a dobré je dost a navíc opravdu nakopává energií.
„Osobně mi po běhu dodává energii výborné smoothie z mandlového mléka, banánu – který dodá minerály –, kakaových bobů jako zdroje železa a trochy medu,“ říká Kristýna Báčová. Smoothie mi „chutná“ už podle receptu, takže ho neváhám vyzkoušet. Na doplnění energie po běhu je skvělé a hlavně ukojí mlsnou, která v nás budí chuť na různé čokoládové tyčinky.
I při běhu (ať už vyrazím dopoledne nebo navečer) mám lepší pocit. Vzhledem k tomu, že jsem tři měsíce skoro neběhala, je nový začátek lehčí a vůbec ne unavený. Tréninkový plán s cílem získat zpět loňskou běžeckou formu se na takových základech bude stavět zase o něco lépe.
A za kolik dáš desítku v borském parku ty? |
