Bota Nike LunarEpic byla poprvé představena na jaře loňského roku. V té době se jednalo o poměrně unikátní kousek, který už na první pohled přitahoval pozornost svým vysokým svrškem přes kotník a pěnovou podrážkou.
Nyní se v nabídce běžeckých obchodů objevila už druhá generace této boty, která má oproti svému předchůdci klasicky nízké provedení svršku. Kromě toho se ale ve většině klíčových prvků nic nezměnilo.
Druhá generace
Nike LunarEpic Flyknit 2inovativní silniční běžecká bota hmotnost: 250 gr drop: 10 mm cena: 4 290 korun klady:
zápory:
|
Pojďme se podívat na LunarEpic 2 pěkně část po části, abychom pochopili, v čem je bota tak zvláštní a jestli to opravdu stojí za cenovku 4 290 korun.
Nejprve se budeme věnovat svršku. Ten byl v první generaci nezvykle vytažený až nad kotník. Tato konstrukce ovšem byla poněkud kontroverzní, a tak se v Nike u druhé generace rozhodli vsadit na obvyklý nízký svršek.
Vysoký svršek měl na jednu stranu hned několik zajímavých výhod. V prvé řadě zabraňoval padání nečistot do vnitřku boty a zajímavé bylo i zlepšení propriocepce neboli vnímání povrchu, po kterém běžíte. Divíte se, jak je možné, že vyšší svršek zlepší vnímavost chodidla? Odpověď je jednoduchá. Límec obepínající kotník byl těsný a pružný jako ponožka, takže bota mnohem lépe přenášela vjemy z jakékoliv nerovnosti, na kterou jste došlápli. Vysoké provedení svršku však ne každému vyhovovalo a často se objevovala zpětná vazba o tom, že boty způsobují množství puchýřů, takže druhá generace už je k mání pouze v nízkém provedení.
Svršek u Nike LunarEpic low 2 je vytvořený z pleteného materiálu a celý je kompletně z jednoho dílu. Jazyk tedy budete hledat marně, celá konstrukce je kompletně bezešvá. Tento typ svršku dokáže být bezkonkurenčně pohodlný, ale velmi záleží na vašem tvaru chodidla.
Pozor na vysoký nárt
Pokud disponujete klasickou výškou nártu (nemáte ani vysoké klenby, ani ploché nohy), pak vám bude LunarEpic sedět na noze jako druhá kůže. Pletenina se perfektně přizpůsobí tvaru chodidla a v klíčových oblastech kolem nártu se o pevnost a stabilitu starají svislá vlákna, která společně s tkaničkami vytvářejí jakousi klec kolem celého středu chodidla. Chybět nesmí ani prodyšnější a pružnější zóny v přední části boty, které zajistí pohodlný pocit pro vaši příčnou klenbu a prsty.
Já sám mám ovšem smůlu, mám poměrně vysoké nárty, a tak se do LunarEpicu jednoduše neobuji. Sešitý jazyk je totiž moc nízko, a když už se do boty přece jen narvu, horní hrana jazyku mě nepříjemně tlačí a patu mám posazenou o několik milimetrů více vzadu, než by bylo potřeba. Tento problém se naštěstí dá vyřešit vyjmutím vnitřní pěnové stélky, ale tím se zároveň připravíte o značnou část komfortu uvnitř boty.
Doporučuji tedy dávat při výběru této boty dobrý pozor, abyste měli při zkoušení dostatek místa nejen před prsty, ale také kolem nártu. Díky lehké, ale pevné pletené konstrukci se totiž nedá očekávat, že by se bota výrazněji rozšlápla.
Rozřezané tlumení
Tlumicí vrstva je vyrobena z lehounké pěny Lunarlon a oproti své konkurenci se liší zejména množstvím vodorovných laserových zářezů. Tyto tenké zářezy nejsou na botě jen tak pro ozdobu, mají hned několik zajímavých funkcí. Snižují hmotnost, zvyšují ohebnost a pozitivní vliv mají i na měkkost tlumicí vrstvy při dopadu.
Kromě těchto tří benefitů je však potřeba zmínit i nevýhodu v podobě nižší stability. LunarEpic je neutrální bota bez jakékoliv podpory stability pro vaše chodidla a změkčení a zaoblení tlumicí vrstvy po obou stranách má za následek, že bota působí poměrně vratkým dojmem.
Míra tlumení je ale velmi slušná. Obzvlášť pokud vezmeme v úvahu hmotnost pouhých 250 gramů. Svým určením se tedy jedná o pohodlnou tréninkovou botu na asfalt, která však může posloužit i na rychlejší trénink nebo závod. Nerad u bot používám hmotnostní omezení, i stokilový chlap může používat kdejakou závodku, ale v tomto případě si dovolím udělat výjimku a LunarEpic doporučit spíše lehčím běžcům do 80 kilogramů. U těžších vah bych se totiž obával velmi rychlé deformace rozsegmentované tlumicí vrstvy.
Pěnová podrážka
Posledním, ale velmi důležitým prvkem, je podešev. I ta je velmi netradiční a ze všech tří částí boty přináší dost možná nejodvážnější inovaci. Podrážku LunarEpicu netvoří ani kousek gumy, jak jsme zvyklí z jakýchkoliv jiných běžeckých bot, ale jen a pouze pěnový materiál. Není to však stejná pěna, jaká je použitá u tlumicí vrstvy. Ta by totiž dlouho nevydržela. Místo toho se pro konstrukci podešve použila tvrdší pěna s vyšší odolností a poměrně slušnou přilnavostí.
Pokud vás zajímá, jakou přilnavost může taková podrážka mít, možná budete překvapeni, že to není vůbec špatné. Do terénu to sice v žádném případě není, ale na silnicích, chodnících a cyklostezkách se na boty můžete spolehnout.
Kromě absence gumy zaujme podrážka také svým tvarem. Zapomeňte na obyčejnou jednolitou vrstvu pěny. U LunarEpicu se setkáte s pěti samostatnými polštáři, které pracují každý zvlášť, což by mělo zajistit co nejlepší rozložení tlaku na vaše chodidla. Jak moc je tento typ konstrukce efektivní, můžeme jenom hádat, ale můj dojem z takto rozdělené podešve je, že nutí chodidlo neustále pracovat, abyste si udrželi ideální postavení při dopadu a odrazu.
Tato skutečnost by mohla představovat nevýhodu pro silné pronátory, kteří preferují pevné a stabilní boty. Ale pokud chcete zapracovat na síle svých chodidel a kotníků, pak by se vám mohl LunarEpic velmi líbit.
Lapač kamínků
Velká nevýhoda pěnové podešve jsou však laserové zářezy ve tvaru vrstevnic. Ty v praxi fungují jako perfektní lapač kamínků a štěrku, takže v těchto botách doporučuji běhat výhradně po hladkém a čistém povrchu. To je ostatně asi největší nevýhoda celé boty, když v dnešní době je největší poptávka po univerzálních modelech, které zvládnou silnici i lehký terén.
Ve výsledku je Nike LunarEpic low 2 zajímavá bota plná nových postupů a technologií. Velmi povedený je především svršek, který bude při klasickém tvaru chodidla sedět na vašich nohou jako druhá kůže. Bota je příjemně lehká a přitom tlumená na úrovni klasických objemovek, takže se bude hodit nejen na nabíhání kilometrů, ale také na občasné svižnější tréninky nebo závody. Drop je klasických deset milimetrů, ale tato vyšší hodnota je vykompenzována vysokou flexibilitou tlumicí vrstvy. Nejslabší částí je pěnová podešev, která sice umožní uspořit množství gramů, ale zároveň bude fungovat jako magnet na jakékoliv drobné nečistoty, přes které přeběhnete.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert. |
