Dny se pomalu krátí a noci přicházejí dřív. Ti z nás, kteří si přes léto zvykli běhat večer, jsou postaveni před rozhodnutí: běhat potmě, nebo si přivstat a... běhat vlastně taky potmě? Pokud nejsme na volné noze, s nadcházející zimou si příliš nevybereme. Ve tmě na nás ale čeká spousta nástrah a nemusí to nutně být jen nějaký podvratný živel, který pod rouškou tmy přepadává běžce na neosvětlené trase. Můžeme to být i my sami, když si nevhodnou reakcí, nevhodně zvolenou trasou nebo špatným došlapem znepříjemníme večerní výběh. Z rad zkušených běžců jsme dali dohromady desatero přikázání nočního běžce.
1. Buďte vidět
Hlavní motto nočního běžce by mělo znít „Vždy osvětlen!“ nebo by se alespoň měl snažit okolní světlo odrážet. Pokud běháte podél silnic nebo na cyklostezkách, měla by být samozřejmostí alespoň malá čelovka a ideálně i zadní červené světlo. Dobře poslouží reflexní páska s LED diodami, která světlo nejen odráží, ale i sama svítí či bliká. Za necelou stokorunu ji pořídíte v obchodech pro cyklisty nebo na internetu.
Vhodné je i oblečení s reflexními prvky či alespoň v zářivých neonových barvách, díky kterým na sebe upozorníte už za soumraku. Pokud běháte s čelovkou, buďte ohleduplní k protiběžícím: pohled do očí a kývnutí na pozdrav, na které jsme zvyklí za světla, je může nepříjemně oslnit na desítky vteřin. Dívejte se raději rovně před sebe nebo uhněte hlavou mírně opačným směrem.
Co od čelovky chtít a jak poznat tu nej? Čtěte více... |
2. Běžte proti proudu
Pokud běháte podél silnice či po cyklostezce, může to mít své výhody – taková trasa bývá často osvětlená a přehledná. Na silnici se nám většinou nestane, že bychom se na ni vydali v protisměru, na cyklostezce to ale už tolik neřešíme. Vždy bychom přitom měli běhat proti směru většinového provozu, abychom mohli s dostatečným předstihem zaregistrovat cyklisty či vozidla proti nám a včas se jim vyhnout.
3. Neokrádejte se o smysly
Je to pravidlo, které nám neustále vtloukají do hlavy snad všechny běžecké časopisy i instruktoři na kurzech sebeobrany, ale stejně se jím jen neradi řídíme. Nechat svoji oblíbenou hudbu doma znamená pro mnoho běžců vypadnutí z rytmu. Ale také se tím dobrovolně vzdáváme dalšího důležitého smyslu. Jako by nestačilo, že nás tma okrádá o zrak. Běhat se sluchátky znamená zaregistrovat osobu, cyklistu či psa za vámi často až na poslední chvíli. V lepším případě se pořádně vyděsíte, v tom horším se můžete stát snadnou obětí přepadení. Pokud běh bez hudby nezvládáte, zkuste to alespoň jen s jedním sluchátkem.
4. Držte se známé trasy
Zkoumat potmě neprobádané revíry se nemusí vyplatit. Jednak nemusíte odhadnout, na jak odlehlé místo se dostanete, jednak si můžete při zhoršené viditelnosti ublížit i sami. Stačí nečekaná změna povrchu trasy, díra v asfaltu, kamení či zúžení cesty a nepříjemný pád je na světě. Pokud vás obíhání stále stejných tras nudí nebo si rádi dopřejete trochu adrenalinu, pořiďte si alespoň kvalitní čelovku, která vám neznámou trasu osvětlí.
Rozdíl mezi osvětleným běžcem v oblečení s reflexními prvky a opakem.
5. Chraňte svůj zrak
Možná to zní jako paradox, ale v noci užijete sportovní brýle možná ještě víc než přes den. Pokud běháte v lese, nemusíte si ve tmě včas všimnout nástrahy v podobě větvičky. Pokud nosíte čelovku, určitě víte, že světlo přitahuje nejrůznější hmyz, a to i na podzim, kdy už to vypadá, že se po muškách slehla zem. Nepříjemnost v podobě poranění či podráždění oka vyřeší čiré brýle, s šeroslepostí si zase poradí žlutá a oranžová skla, která rozjasňují vidění a eliminují oslnění od protijedoucích aut či čelovek ostatních běžců.
6. Netrhejte rekordy
O zaběhnutí do neznámých končin v rámci tréninku na jarní maraton už byla zmínka výše. Ve tmě, a stále častěji také zimě, je často lepší zkrátit trasu o třetinu, udržet se v kondici, ale nepřepínat síly – zvláště pokud ještě nemáte zkušenosti, co s vámi běh v zimě dělá. Někoho rozbolí hlava, jiný se rychleji unaví, další po rychlém intervalovém tréninku ulehne s nachlazením. Vyzkoušejte si, jak to jde vám, a nepřepínejte síly.
„Pomalé běhání vás zrychlí“, čtěte více... |
7. Neběhejte sami
Možností, jak nezůstat na trase sami, je mnoho. Domluvte se s běžeckým parťákem (kromě vyšší bezpečnosti přispěje i k motivaci vyběhnout v nepříznivém počasí), zapište se na společné běžecké tréninky nebo si třeba jen vyberte frekventovanou trasu – čím více lidí, světla a přehlednosti, tím menší šance, že bude někde za rohem číhat někdo s nekalými úmysly. Na dva lidi, natož na skupinu, si troufne jen málokdo. Parťáci vám navíc pomohou i při případné nehodě či zranění.
8. Dejte o sobě vědět
Co by se zrovna mně mohlo stát? Nejsem přece malé dítě. Nemusím každému hlásit, co dělám. Argumentů proti je spousta a všechny jsou zbytečné. Ohlásit doma, že jdu běhat, kam vybíhám a kdy se přibližně vrátím, ještě nikomu neublížilo. Pro ty, kteří žijí sami, jsou tu chytré telefony: co si třeba domluvit společný trénink na dálku s použitím některé z běžeckých aplikací. Třeba Runtastic umí dokonce zobrazovat váš pohyb v přímém přenosu přímo na internetu, stejně jako chytrá aplikace bSafe. Ta nejenže zobrazí váš pohyb přátelům, ale má i nouzové tlačítko, kterým jim pošle zprávu s vaší polohou. Stejnou zprávu pošle v případě, že nedorazíte domů v čase, který jste předem určili.
Kde hledat agresora a jak se bránit? Zeptali jsme se odborníka... |
9. Běhejte ozbrojeni
Neznamená to, že si musíte do měsíce stihnout obstarat zbrojní průkaz a běhat s kolty proklatě nízko, ačkoli třeba v USA jsou běžecká pouzdra či kalhoty s integrovanou kapsou na zbraň běžně k dostání. Vaši bezpečnost podpoří pepřový či slzný sprej (kterým odrazíte třeba i útok psa) nebo elektrický paralyzér (i ten je obranným prostředkem, nikoli zbraní, a proto je jeho držení i použití v souladu se zákonem legální od 18 let). Výhodou paralyzéru je možnost použití i na velmi malou vzdálenost a k dostání je i ve velikostech, které vás v kapse nebo v ruce nebudou omezovat.
10. Občanku s sebou
Poslední rada může znít už trochu moc paranoidně a morbidně. Občanský průkaz v kapse ale nemusí dobře posloužit jen při ohledávání a identifikaci těla. Stačí nepříjemný pád, otřes mozku či bezvědomí (extrémní případy, které se ale i běžcům občas stávají) a následný odvoz do nemocnice. Pořídit si můžete i speciální ID náramek (na internetu kolem 200 korun), který je nejen reflexní, ale můžete do něj vepsat i osobní údaje včetně toho, jaké léky berete či na co máte alergii.
Zásadním pravidlem běhu v noci je nenadbíhat zbytečně problémům, ať už jsou jakéhokoli charakteru, dát o sobě vědět a být vnímavější vůči svému okolí. Pak si běh ve tmě můžete užít stejně jako za bílého dne nebo možná i lépe – běh tmou má své kouzlo. A jak probíháte krátkými dny a dlouhými nocemi vy? Dáváte přednost troše adrenalinu při nočním běhu, nebo raději absolvujete svoje tréninky na pásu v tělocvičně? Nebo máte dokonce nějaký zážitek z nočního běhu, který může ostatní pobavit nebo poučit? Podělte se o své názory v diskusi.
