• Můj první půlmaraton - Okolo Vlasti

    aktualizováno  7:29
    Jak jsem přežila pověstný Trávníčák a pak shořela jak papír na posledních 3 km.

    | foto: Ivana Kovárníkovápro iDNES.cz

    Pátek: V tréninku už není co dohánět, tak jen vyklusat 5 km. Pan Google říká, že tempo k mému vysněnému času je 5:39. Zkouším to na 2 km. Je to sakra rychle, tohle se nedá 21 km vydržet.., ale nohy běží, zítra se zkrátka uvidí. Navařím ještě mísu těstovin, cpu je do sebe každé 4 hod. a přemlouvám játra, ať vytvoří hodně glykogenu, slibuju jim za to méně alkoholu.

    Sobota: Je to v háji. Vstávám jak invalida, otáčet se můžu jen celá, krk se rozhodl, že dneska budu hledět jen vpřed k světlejším zítřkům. Zkouším 1 brufen a cvičení, ale je to marný. Přesto se cpu těstovinami, už mi lezou i z uší. Jsem nervózní, ještě jsem nebyla na záchodě. Jsem nervózní, už jsem byla na záchodě 3x.  Balím věci, jako každá ženská, nevím, co na sebe. Nezapomeň ten drahej cukr s vitamínama. Samý Béčko, proč to tam cpou, nevím, já se stejně těším na pozávodní pivo a tam je ho dost.

    Organizátoři slibují kopcovitou trať, tak se snažím nemyslet na vysněný čas pod 2 hod. Na 15. km mě čeká pěknej kopec - Trávníčák, co prověří i zkušené běžce. Já bych si prověrku i odpustila, ale budiž, při nejhorším to vyjdu.

    Příprava silně podceněna, doma někdo snědl všechny banány i sušenné švestky, budu se muset spolehnout na občerstvovačky na trati.

    15:00 start: Nohy to valí, 1.  kilák pod 5 min., sakra brzdi, tohle jsi přepálila…

    Na 2. km se přidává Gábina, neznáme se, ale během následujích kilometrů toho dost probereme.

    Ptá se: „Za kolik to běháš?“

    „Nevím, tohle je můj první.“

    „Ale už jsi to v tréninku uběhla, ne?“

    „Jj, asi za 2:20“

    Vím, co si právě myslí. „Tuhle holku utavím během 2 km.“  Ale já se nedám, dál šlapeme spolu, probereme děti, závody, trénink, chlapy… a já si říkám, už jí pusť, tohle bude velmi rychlý a špatný konec,  běžíme hodně pod 5:30.

    Na 13. km jí pouštím, ať si jde pro medaili, já si musím trochu odpočinout, ten kopec se blíží.  A je tu. 100 výškových metrů na 1000m. Kousek běžím, kus jdu. Jsem ráda, že jsem sama, asi bych se za chůzi styděla. Takhle míjím nápisy: „Tohle je běžecký závod J“ se stoickým klidem rychlostí šneka a říkám si, že důležité je se nahoře ještě rozběhnout. To se daří. Cítím se skvěle, z podprdy vytahuju sluchátka, posledních 5 km dám s hudbou.

    18. km a mně táhne stehno, že by křeč? Mám ještě to práškový magnésium. Zkouším si to nasypat do pusy, ale všechno skončí za výstřihem, vztekle odhazuju obal, lepím jak cukrový bonbon. Už jen 3 km. Do pr…le: Tohle je hypoglykémie. Už se mi nechce běžet, chci si sednout a jíst, ale není co. Začnu střídat běh s chůzí, můj vysněný čas je pryč, teď už se jen dostat v uspokojivém stavu do cíle. Indiánský běh se mění v chůzi a poslední km je delší než 10. Už jen 200m, tu ostudu si neudělám, to už musím doběhnout. Roztáčím nohy, vypínám hlavu. Je tu cíl, chci banán, dostávám láhev vody. Tu okamžitě někde zapomínám, protože moje neurony bez glukózy nefungujou. Cpu do sebe meruňku, jablko, sušenku a konečně se moje nervová soustava dostává do provozního stavu, aby mi řekla, že jsem právě „doběhla“ svůj první půlmaratón. Koukám na hodinky a moc to nechápu, ptám se Františka na čas. Prý pod 2 hod. To není možný, ty 3km jsem snad jen šla. Oficiální čas: 1:58:44.

    Radost veliká. Jsem 2. Jak druhá?? V kategorii. Běžely jsme jen 3, ha ha. Takže ještě vyhlášení vítězů, výstup na špalek a už to valíme domů. Děti čekají. Vojta má teplotu, není čas si ten pocit řádně vychutnat. Ale mám ho, už tu se mnou na vždy zůstane, uběhla jsem půlmaratón….

    Napiš svůj článek i TY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtěji podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. 

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů.

    Marek

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Můj první půlmaraton - Okolo Vlasti

    D92u64š21a55n
    K10o26u80t69n42í81k
    Foto Ještě jednou gratuluji a děkuji za pěkný článek. :-)
    Vyborne, vtipne a sarmantne napisane, a ani ten cas nie je zly... :)Dik, jr

    V diskusi jsou 2 příspěvky, poslední příspěvek 7. 7. 2014, 23:04



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.