První dojem – design na jedničku
Už na první pohled jsem očekávala, že náramek Moov Now bude něco úplně jiného než ostatní fitness náramky a hodinky. Je dodáván v „přírodním“ papírovém obalu, který působí spíš jako krabička na hodinky pro hipstery. Pod minimalistickým obalem se ale nachází ještě jeden plastový, tentokrát už barevnější a na pohled sportovnější. Podrobný návod, který by představil nebo dokonce podrobně vysvětlil funkce náramku, ale v krabičkách hledám marně. Najdu jen poskládaný papírek s instrukcemi, jak na senzoru stisknout tlačítko. Praktické.
Chytrý senzor: Jak funguje?Na oficiálních stránkách náramku se dozvíme informace, které slibují, že by opravdu nemuselo jít o humbuk, což je vzhledem k poměrně nízké ceně příjemné zjištění. Za projektem stojí mladé mozky, odchované společnostmi jako Microsoft, Apple nebo Nokia. Slibují výjimečnost svého produktu, který podle informací z webu „používá technologie užívané strategickými střelami“. Hardware náramku skrývá tři senzory, které jsou schopné zaznamenávat a rekonstruovat naše pohyby v 3D. Software (aplikace) vybavený umělou inteligencí pak tyto záznamy dešifruje a rozdává podle nich trenérské rady. Škoda jen, že v aplikaci nemůžeme vidět právě onu 3D analýzu běhu. |
Design náramku překvapí už při pohledu přes plastový obal. Na omak pak nadchne ještě více. Takový sportovní náramek se hned tak nevidí: sametově jemný gumový pásek, který neváží skoro nic a který lze nastavit na jakoukoli šířku ruky tak, aby seděl jako ulitý. Upevňuje se protažením a zacvaknutím konce pásku, takže nikde nic nevisí a nepřebývá, a to ani na velmi štíhlém zápěstí.
Síťovaný design působí velmi moderně a připomíná rekvizitu z amerického sci-fi filmu. Barevný senzor, který funguje na baterii a jehož není třeba dobíjet, což je v dnešní době kabelů milé překvapení, se jednoduše vsouvá do náramku a zapíná jedním stisknutím, které jednak spustí měření, jednak zapne Bluetooth a připojí se k aplikaci v telefonu. Případně funguje „sám od sebe“ a po pozdějším připojení k mobilu vaši aktivitu do aplikace automaticky nahraje. První dojem je na jedničku.
Přehledná aplikace
Na první pohled potěší i aplikace s přehledným designem. Na úvod po vás vyžaduje celkem jednoduché a intuitivní přihlášení. Od začátku na vás také nahlas mluví – je přece vaším virtuálním koučem. Angličtinou s ryzím digitálním přízvukem se představí a požaduje další informace. Pro nátury se slabšími nervy upozorňuji, že hlas lze vypnout a sledovat jen písemné pokyny.
Nabízí čtyři hlavní položky menu, nejprve úvodní stránku, kde se počítá čas vaší aktivity a kde je i přehled sportů a tréninků, z nichž si můžete vybrat a dále je upravovat. Časová osa s křivkou vám podá jasný přehled o tom, jak jste se ten který den hýbali, jak dlouho a jak kvalitně jste spali a zda byl váš trénink koučovaný virtuální trenérkou, nebo ne. Dále nabízí přehlednou historii aktivit, váš osobní profil s údaji i dosaženými metami a také možnost spojit se (a závodit) s přáteli (pokud mají stejný náramek).
High-tech, ale trošku utajené funkce
Moov Now sportovní náramek
|
Poměrně levný náramek je nadupaný funkcemi. Můžete ho nosit neustále (i bez telefonu) a po připojení k aplikaci se dozvíte, jak dalece jste byli ten den aktivní a jak se oproti minulosti zlepšujete.
V jednom zařízení se spojují tři funkce. První z nich je monitoring spánku. Tuto funkci jsem odhalila zcela náhodou, protože v návodu se s ní nikdo nechlubí. Je pouze nenápadně napsaná vodoznakem ve vnitřku krabičky, spolu se sporty, které je náramek schopen měřit. Vypadá to, že náramek dokáže rozeznat i fázi hlubokého spánku, která je důležitá pro relaxaci. Nezjistíme ale, pomocí jaké technologie měření probíhá, a to opět kvůli absenci jakéhokoli popisu v balení. Kvalitu spánku i jednotlivé fáze si pak můžete zkontrolovat v grafu na mobilu. Měření vypadá poměrně věrohodně – mně třeba zaznamenalo i krátké probuzení, spojené s cestou pro sklenici vody.
Druhou funkcí je monitoring aktivity. A to jak běžné denní, tak sportovní, kdy náramek funguje buď jen jako sportstracker (v rámci „běžného provozu“), nebo po spuštění tréninku jako osobní kouč. Pokud nechcete pouze měřit dobu aktivity, ale využít funkci sportstrackeru nebo koučování, musíte k náramku připojit telefon, ze kterého si zařízení „půjčuje“ i monitoring pomocí GPS. Nutnost „tahat“ telefon s sebou může být trošku nevýhoda.
Vybrat si můžete ze čtyř sportů: posilování, plavání (náramek je vodotěsný), cyklistiky a samozřejmě běhání. Pokud máte náramky dva, můžete si pod vedením kouče i zaboxovat. Vše (včetně nutné výbavy a toho, na kterou končetinu náramek či náramky připnout) je popsáno v aplikaci naprosto přehledně, ač bohužel jen anglicky. I jedinci se základními znalostmi si ale poradí za pomoci piktogramů.
Každý ze zmíněných sportů nabízí tréninkový plán. U některých (třeba právě u běhání) je plánů více a vy si vyberete podle svého cíle a upravíte ho podle svých možností a schopností. Pak už stačí jen připojit náramek k mobilu, nasadit sluchátka a virtuální kouč vás celým tréninkem provede.
Tréninková realita: „buzerace“ na každém kroku
Všechno to zní naprosto skvěle a po prvních zkušenostech s monitoringem spánku a denní aktivity jsem se na svůj první běh s trenérem hodně těšila. Zvolila jsem trénink k dosažení lepšího tempa a delší vzdálenosti, navolila svoje průměrné tempo, připnula náramek na nohu a dala se do běhu. A tady nastal první zádrhel.
Virtuální koučka mi robotickým hlasem odměřovala snad každých uběhnutých deset metrů z intervalu a každou minutu (možná ještě častěji) hlásila tempo. Nezapomněla přidávat rady, co mám dělat: „Vaše tempo je příliš vysoké.“ „Nepřepínejte se.“ „Zkuste zpomalit běh našlapováním přes patu.“ „Uvolněte trup a držte lokty v pravém úhlu.“ Rad v angličtině je tolik, že když se je snažím všechny najednou vstřebat a aplikovat, vypadám patrně jako příznivec švihlé chůze. Tedy naprosto nepřirozeně. Běžím asi o pět vteřin rychlejším tempem, než by se aplikaci líbilo, takže mě upozorňuje na možné přepětí. Začínám šílet, ale trenérka mi naštěstí oznamuje konec intervalu.
Mám minutu na vydechnutí a v mém případě i na přeladění na rychlejší tempo. „Tři, dva, jedna, start!“ oznamuje nadšeně trenérka a já se – s o poznání menším nadšením – vydávám na druhý interval. Odpočítávání vzdálenosti se nezbavím, ale zato se trefuji do navoleného tempa. Koučka by tedy snad mohla přestat s buzerováním a já bych si mohla v klidu běžet na hudbu, jak jsem zvyklá.
Zmapuje vaši techniku i při plavání či boxuKromě běhu jsem s náramkem Moov Now vyzkoušela plavání. Náramek funguje samostatně, takže mobil můžete nechat v tašce a spárovat až po tréninku. Monitoring plavání mě nadchnul: náramek rozezná jak jednotlivé plavecké styly, tak počet kol nebo dobu, kdy odpočíváte. To jsou zajímavé informace, a to i pro někoho, kdo není nijak nadšeným plavcem. Moov Now nabízí i možnost domácího tréninku. Boxování, kliky či dřepy jdou vždycky lépe od ruky, když vám je někdo počítá. K tréninku s vlastní vahou ale potřebujete náramky dva: jeden na nohu a druhý na ruku. |
Chyba! Už při prvních tónech písničky se ozve kybernetické poplácání po zádech: „Vedeš si skvěle, jen tak dál.“ Fajn, díky za informaci, říkám si otráveně a vzpomenu si na hesla na válečných plakátech: „We can do it!“ „Keep calm and carry on!“ Hlášky trenérky mi je hodně připomínají. „Udržuj tempo, jsi blízko svému cíli.“ Buď zticha, náno, říkám tentokrát už asi dost nahlas, protože se po mě pár lidí otočí. Docházejí mi nervy. Zastavuji (za zoufalého nabádání koučky, ať to nevzdávám), vypínám aplikaci a dobíhám domů na hudbu. Že by mi tenhle běh vyčistil hlavu, to tedy říct nemůžu.
Druhá šance: virtuální trenér jako výzva i motivace
Náramek letí do kouta a já už přemýšlím, že za ty peníze mohla být třeba pěkná kabelka. Nebo, dobře, nové běžecké boty. Do dalšího testování se mi nechce natolik, že z toho asi dostávám zánět šlach. Po uzdravení zapomínám na příkoří, která mi neustálé trenérské mudrování způsobovalo, a dávám náramku druhou šanci.
Opět začínám monitoringem aktivity a jsem spokojená. Aplikace zaznamenává i přerušovaný spánek, způsobený několikerým posouváním budíku. Vyrážím na běžecký trénink, ale moc se mi nechce. Ztišuji hlas virtuálního kouče, aby mi tolik neřval do ucha. Od minule už si pamatuje moje tempo a nabízí pokračování v tréninku. Opět neustále povídá, ale když se na to podívám objektivně, jsou rady celkem k věci. Radí, abych při běhu zpevnila střed těla (s čímž opravdu mívám problém) a uvolnila ruce. Otázkou je, do jaké míry náramek opravdu analyzuje mé pohyby a do jaké míry jen reprodukuje rady vhodné pro každého. Podle specifikací a slibů od výrobce by mělo jít o první možnost.
Po několika dalších výbězích to začíná vypadat, že se opravdu soustředí na moje největší chyby, což mě těší. K něčemu to tedy asi bude. Hlas i konečné statistiky vás opravdu donutí se nad během zamyslet a soustředit se třeba na něco, co vám předtím jako chyba ani nepřišlo. Náramek zaznamenává třeba „impact score“, kde si všímá tvrdosti vašeho dopadu – pokud ji analyzuje jako příliš vysokou, doporučí vám zkusit běžet lehčeji a šetřit klouby. Poskytuje také třeba rady stran „kmitočtu“ kroků – doporučuje rychlejší a kratší kroky, které ve výsledku přinesou vyšší rychlost při menší námaze.
Neustálého mluvení ve sluchátkách se ale nezbavíte. Pokud tedy běháte pro radost a pro kondici jako já, asi vám náramek tolik nepomůže. Ti z vás, kteří potřebují disciplínu a „tvrdou ruku“, která vás popožene ještě o půl kilometru dál, i kdybyste nechtěli, ale tento technologický výstřelek možná ocení. Sama jsem se totiž přistihla při momentech, kdy jsem se rozhodla nepříjemný interval dokončit, jen abych svou trenérku nezklamala.
Výhody a nevýhodyvýhody:
nevýhody:
|