TEST: Mizuno Elixir 8, japonky s odpichem

Mají image, kterou nepřehlédnete, jsou lehounké a dopřejí vám jak rychlost, tak pohodlí. Boty Mizuno Elixir 8 zkoumala naše redaktorka, ale k testu jsme přizvali i Šárku Macháčkovou, druhou vicemistryni republiky v maratonu.

Bota mě na první pohled zaujala šachovnicovým vzhledem, který se mezi ostatními modely této značky vymyká. Růžová barva nepatří mezi mé vyhledávané, avšak tentokrát mi nevadila. V kombinaci s dostatkem černé působí dynamicky a stylově. Tvar i podrážka mi přišly sympatické. Tak jak je to u značky Mizuno známé, i Elixir 8 je bota s širší špicí. Minimum doplňujících prvků a mnoho síťoviny způsobují lehkost, vzdušnost a dobré odvětrání. Po nazutí jsem měla příjemný pocit obepnutí vyváženého s pohodlím.

Dráha: Tam se mi osvědčily nejvíce. Podrážka držela na umělém rovném povrchu skvěle a měla dobrý odpich. Běh přes špičku v nich byl opravdu přirozený. Oproti patě jsem v přední části mnoho odpružení necítila, a tak mi botky dovolily lítat intervaly jako vítr. Díky širší špici jsem se v nich navíc cítila stabilně.

Asfalt: Co platí o Elixirech na dráze, mohu potvrdit také na asfaltu, a to i za mokra. Žádná lambáda se netančila a botka se chovala jistě. Nechala mi prostor soustředit se pouze na styl a tempo. Ale protože jde přece jen o tvrdší povrch, než je materiál atletického oválu, musím zmínit, že právě na silnici jsem při únavě a delším běhu nad deset kilometrů ocenila komfortní rozdíl mezi patou a špičkou (12,8 milimetru, u tempových bot to zpravidla bývá méně) a lehké odpružení pod patou.

Proč vůbec tempové boty?

Tempové boty nejsou výsadou profíků. Naopak. Doporučuji je hobíkům, kteří začali nejdříve ze zvědavosti obíhat v objemovkách první závody a nyní zjišťují, že před večerní “Růžovkou” dávají přednost četbě statistik osobních rekordů na trati.

Tempová bota je mezistupeň mezi botou objemovou a závodní. Oproti objemové botě je lehčí a méně odtlumená. Proto je pro rychlostní tréninky a závody vhodnější. Naopak se v ní nedají běhat objemy. Pokud tedy nepokládáte následný kachní styl chůze za ten nejvíc sexy.

Šotolina: Ačkoliv jde o botu primárně určenou na silnici, vyrazila jsem ze zvědavosti i do polí. Pokud šlo o relativně rovnou udusanou cestu, byla jsem spokojená se stabilitou i přilnavostí podrážky. Ale na nerovnostech mi bota vyhovovat přestala. Při došlapu na šikminu či při náhlé změně směru jsem v přední části už tak široké boty postrádala jakékoliv boční zpevnění, nějaký šev či lem. Při pokusu chytit kličkujícího zajíce mělo chodidlo v přední části boty tendenci vozit se do stran a k večeři byl suchý chleba.

Závod: Botu jsem vyzkoušela i při 11km závodě s kamarádkou Evou. Převažovala tam silnice, na které jsem se v botách cítila dobře a s Evou jsme se v "tahání" střídaly. Šotoliny bylo odhadem jen dvacet procent. Kamínky na ní jsem jako masážní vsuvku neuvítala. Tenká podrážka mi hlásila každý, na který jsem šlápla, a Eva s pevnější podrážkou tak spokojeně odfukovala metr přede mnou. Finiš se naštěstí konal na trávníku fotbalového hřiště a tam mě Elixiry podržely. Neuklouzly a daly mi rychlost.

Mizuno Elixir 8 jsou tempové boty s mírnou kontrolou pronace (rotace chodidla  a kotníku při dopadu směrem dovnitř). Naběhala jsem v nich 160 kilometrů. Snoubí se u nich pohodlí s rychlostí. Patří na silnici a dráhu a jsou vhodnější pro běžce vyžadující prostor v přední části boty, kteří zároveň pasou po rychlosti, ale ještě si netroufají na závodní "okleštěnou" botu.

Můžete zakoupit i pánskou verzi modelu, v e-shopech od 1690,- Kč.

Co na to profík

Jak se pohled hobíka shoduje s recenzí Šárky Macháčkové, druhé vicemistryně republiky v maratonu?

V botníku mám patnáct párů běžeckých bot, ale Mizuno je teprve nováčkem. Na Elixiry 8 jsem byla velmi zvědavá. Na první pohled mě zaujaly netradičním designem, šachovnicový vzor v kombinaci růžové a černé doslova provokuje k dravému běhu. 

Bota je prezentovaná jako tempová, ale když jsem ji poprvé držela v ruce, byla jsem zaskočená. Na tempovou botu má hodně robustní podrážku, přitom je překvapivě lehká. To je zřejmě díky díře v podrážce v oblasti pod patou.

Bota je úzká, to mi dost vyhovuje, protože já úzkou nohu mám a v žádné jiné jsem se necítila tak pohodlně jako v Elixirech. Sevření v oblasti paty a střední části chodidla je velmi příjemné, noha je v botě stabilní a já vybíhala s pocitem bezpečí. Ve špičce je naopak hodně volná, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Chtěla bych ale upozornit na volbu ponožek: některé "klouzavé" typy vám můžou naopak pocit v botě velmi znepříjemnit. 

Boty jsem testovala na soustředění ve Vysokých Tatrách, kde probíhala moje závěrečná příprava před vrcholem sezony, Frankfurtským maratonem.

Vyzkoušela jsem je na asfaltu, štěrku, kamenech, lesních cestách, na suchu i za deště. Jednoznačně je to bota asfaltová. Perfektně drží a je jedno, jestli je sucho, nebo mokro. Když potřebuji dynamicky zrychlit, bota okamžitě reaguje. Nedoporučuji je do terénu, kde je bota nestabilní a běh po kamenech si neužijete. A budete bojovat s bahnem, které se dostává do otvorů v podrážce.

Co se týká vlastnosti boty jako tempové, kamarádka jsem s ní úplně nebyla. Při tréninku speciálního maratonského tempa jsem vnímala, jak se do boty bořím a nohy se mi rychle unavují. Hledala jsem jiné typy tréninku, na které bude bota vhodná: osvědčila se při delších svižných bězích do dvaceti kilometrů, při běžeckých cvičeních, kdy je potřeba dynamika a lehké nohy, ale zároveň i jisté tlumení. Také při krátkých rovinkách se bota chová skvěle a běh je zábavou.

Elixiry bych doporučila začínajícím běžcům, co hledají lehkou a stabilní botu, která oživí běhání po asfaltových stezkách. Já už bohužel poznám v tréninku i závodě každý gram navíc, a proto bych si ji na závod nezvolila. Jinou botu od téhož výrobce bych raději vybrala i na dlouhé objemové tréninky.

Analýza došlapu

Nechali jsme otestovat boty ve vědeckém pracovišti sportu CASRI. Elixir je skutečně tempová bota, která nutí člověka do aktivní techniky (dokrok i odraz přes přední část chodidla) a to i v pomalých rychlostech!

U Elixíru jsou tlaky v přední části poměrně vysoké, což je ovšem u tempové boty podmínka pro dynamický odraz - bota nesmí moc tlumit - plavat.

Elixir je naopak zcela nevhodný pro objemový trénink, protože i při pomalých rychlostech nutí člověka do aktivnější techniky, která je v tomto případě nevhodná (mnohem náročnější s vyšším zatížením pohybového aparátu).

U Elixíru jsou tlaky v přední části poměrně vysoké, což je ovšem u tempové boty podmínka pro dynamický odraz - bota nesmí moc tlumit - plavat.

I v nižší rychlosti vás Elixíry nutí jít dynamicky přes méně odtlumenou špičku. Je to důkaz toho, že jde o tempovou botu nehodící se pro objemový trénink.