• Běžecký desetiboj: unikátní prověrka všestrannosti, která pobaví

    Sprinteři, nebo dálkoplazi? A kdo je lepší? Kdo to chce vědět, ať si zkusí zaběhnout všechny tratě od šedesátimetrového sprintu po desítku na dráze. Právě to nabízí běžecký desetiboj. Tahle unikátní prověrka běžecké všestrannosti přitom není žádnou novinkou, má již třicetiletou tradici. A nejenže se dá přežít, ještě se při ní pobavíte.

    Na závodu nescházejí dojemné momenty. | foto: Vanda Březinová

    Letošní 31. ročník se konal koncem května v rakouském Kapfenbergu, za účasti závodníků napříč věkovými kategoriemi ze sedmi zemí. My vám nyní přinášíme zkušenosti na vlastní kůži, názory uznávaného trenéra Honzy Kervicera a mnohonásobného účastníka Karla Bintera.

    Celý závod se skládá z deseti hladkých dráhových běhů, které jsou rozloženy do čtyř dnů. Každý den se běhají tři vzdálenosti, vždy sprint, pak dlouhá a nakonec střední, postupně se přitom prodlužují a vše vrcholí závěrečnou desítkou.

    Atmosféra je tu naprosto úžasná: zatímco si první den každý tak trochu oťukává prostředí i soupeře, postupně poznává stále více ostatní běžce, s nimiž si fandí navzájem, aniž by se kdy předtím viděli. I přes to, že se v kategoriích mezi běžci počítá každý bod, který si účastníci navzájem nedarují, je tu vidět přátelství a sounáležitost. Vedle sebe tu jsou nejmladší "náctiletí" i veteráni, kteří už překročili osmdesátku. Přibývají ti, které si pamatujeme jmény a oni nás, na ovále to neuvěřitelně pomáhá. V závěru dlouhých tratí vám dělají kolem stadionu ti, co právě neběží, mexické vlny.

    Fotogalerie

    Kdo je lepší?

    Jak speciální závod vznikl? V roce 1984 se na stadionu ve Vídni dohadovali běžci, kdo podává hodnotnější výkon, zda sprinteři, mílaři nebo vytrvalci. Jelikož se neshodli na uspokojivém závěru, obrátili se na svého trenéra coby arbitra o rozsouzení. Trenér Wiliam Fisher tenkrát navrhl řešení: "Uspořádáme běžecký víceboj, obodujeme jednotlivé disciplíny podle standardního atletického desetiboje, 100, 400 a 1500 metrů, ostatní doplňující disciplíny odvodíme koeficientem".

    Navrhoval a škrtal, až dospěl k závěru, že bude po sobě kombinovat vždy sprint, delší trať a střední distanci. Na jeden den to však byla velká porce. Ani na dva dny se to zájemcům nezamlouvalo, nakonec z toho tak byl čtyřdenní program. První den se ve dvouhodinových intervalech běželo 60, 1500 a 400 metrů, druhý den 100, 3000 a 800 metrů, třetí 200, 5000 a 1 000 metrů, závěrečný den 10 kilometrů. Králem běžeckého oválu je pak účastník absolvující všechny tratě a s největším počtem bodů.

    Po předčasné smrti otce tohoto závodu se ujal řízení a organizace jeden z dlouholetých účastníků Uwe Warmut, kterému, mimochodem, závod přinesl i životní partnerku, oženil se totiž s jednou jeho účastnicí. Za organizací závodu s honosným názvem Mezinárodní běžecký desetiboj (Internazional Lauferzehnkampf) se vždy skrývá nadšení jednoho nebo několika málo příznivců. Po prvotním pravidelném střídání Vídeň - Berlín se v roce 1995 ruleta odklonila na další destinace, Bad Blankenburg, Zell am See, Kapfenberg, Halle a tak dále, zaběhla do švýcarského Huttwilu, do francouského Albi, do Čech do Nové Paky a letos do Trutnova, vypočítává Karel Binter, mnohonásobný účastník závodu, který se o pořádání Mezinárodního běžeckého desetiboje právě v Česku hodně zasadil.

    Příští rok bude desetiboj hostit německé město Sömmerda nedaleko Erfurtu, a to ve dnech 14.až 17. května.

    Pravidla desetiboje

    Běžecký desetiboj je bodován podobně jako jiné víceboje, o celkovém vítězi rozhoduje součet po všech disciplínách. Původní "olympijské" bodování bylo později upraveno pro potřebu sportovců, jimž přibývající léta ubrala na rychlosti. Řada z nich se účastní pravidelně, ti "služebně nejstarší" mají v nohách i přes dvacet ročníků. Letošními nejstaršími účastníky byl 87letý Jiří Soukup a 67letá Brigitta Linzbichlerová, nejmladší závodníci jsou ještě školou povinní.

    Myslíte to s během vážně? Možná byste měli podstoupit zátěžový test...

    Na těle elektrody a na hlavě maska. A šílený zápřah.

    Nejvíce závodníků, včetně mladých, bylo z Německa, kde má závod největší tradici. Naši sousedé si na něj ani nemusejí brát volno, závod jim obvykle vychází na církevní svátky šest týdnů po Velikonocích. Horní ani dolní věková hranice není stanovena, soutěží tu junioři, kategorie 20 až 34 let a dále po pětiletých věkových kategoriích i v celkovém pořadí. Za každou úspěšně zakončenou disciplínu, která se nevejde do tabulek (zejména u nejstarších závodníků), získává závodník jeden bod. Atletická pravidla jsou tu o něco mírnější, nejstarší závodníci například nemají povinnost startovat na sprintech z bloků, opozdilec může startovat v jiném běhu a také ulitý start nemusí znamenat totální konec.

    První den je nasazen do rozběhů podle výkonů uvedených v přihlášce, na další dny pak podle dosažených výsledků z prvního dne. Sympatické je, že vyjma sprintů startují pohromadě muži i ženy, nejmladší s nejstaršími. Pořadatelé se tu mají co ohánět. Startovní listiny i s časy předpokládaného startu se spolu s aktuálními výsledky objevují na tabuli velmi brzy po doběhu posledních běžců z předchozí disciplíny.

    Běžecký desetiboj v heslech

    • Prověříte svou běžeckou všestrannost: ve čtyřech dnech se postavíte na start v deseti dráhových disciplínách od 60 metrů po desítku.

    • První den se běží 60, 1500 a 400 metrů, druhý den 100,3000 a 800 metrů, třetí den 200, 5000 a 1000 metrů, poslední den desítka.

    • Nemáte-li sprinterskou rychlost, nezoufejte. Možná, že vám sprinteři zprvu utečou, vy je pak doženete na delších vzdálenostech.

    • Nemusíte být extra namakaní, jistě, vyplatí se trochu potrénovat, ale neztratíte se tu ani s pohodovějšími časy.

    • Můžete se tu zpravidla účastnit i jednotlivých disciplín.

    Zajímavá byla i predikce výkonu na dalších tratích. Tedy například loni v Trutnově: podle dosažené šedesátky za 9,22 mi byla spočítána stovka za 14,94. Když jsem byla v cíli za 14,79, byla z toho předpokládaná dvoustovka asi za 30,7. Tam už jsem trochu zaostala, při výběhu ze zatáčky mně lehce ďoblo ve svalu, a tak jsem doběhla za 31,2. Letos jsem byla na v cíli šedesátky za 9,14, na stovce za 14,80 a na dvoustovce (oproti predikci 30,58) dokonce za 29,73. A takhle to bylo na dlouhých i středních tratích, máte alespoň přehled, na kolik můžete jít, pokud jste danou trať v životě neběželi.

    Neodrovnám se?

    Častými obavami mnohých běžců a běžkyň je především náročnost celého závodu a kombinace disciplín. Vyznavači delších tratí mají obavy ze sprintů – bojí se zranění a také vědí, že na ně nemají potřebnou rychlost. Sprinteři zase obecně nemají v oblibě delší tratě a obávají se, že by na nich svou rychlost ztratili. Obavou téměř všech výkonnostních běžců navíc je, aby se nezavařili hned v začátku sezóny. Nabízí se tu logicky otázka, zda by nebylo lepší, kdyby se konal spíše po sezóně. Ale ukazuje se po všech stránkách, že ne.

    Pokud tedy před sebou nemáte zrovna olympiádu, běžecký desetiboj klidně absolvujte. Potvrzuje to i trenér Jan Kervicer: "Běžecký desetiboj je ideální soutěží pro start do sezóny pro skupinu výkonnostních běžců, a to zejména se specializací na střední tratě, případně i na vytrvalostní disciplíny, méně vhodný je pro vyložené sprintery, ale to je spíše otázka psychiky zvládnutí dlouhých tratí i ve volném tempu. Velmi vhodný je jak pro starší běžce, kteří jsou již za zenitem své výkonnosti a chtějí se běháním především bavit, tak i pro mladé do dvaceti let, kteří zde naopak získají motivaci pro další výkonnostní růst. Desetiboj má i svůj tréninkový efekt, donutí vás ke kvalitní přípravě nejen na vaší specializaci. Z výše uvedeného vyplývá, že úvod sezóny je pro desetiboj nejvhodnější termín."

    Do cíle se ctí a ve zdraví

    Taktika, optimální rozložení sil, výživa a pitný režim mezi výkony, regenerace – to je stručný, leč fungující návod na zvládnutí náročného výkonu, který mi tak trochu připomíná dvoufáz na soustředění. Osobně jsem si nechala preventivně zatejpovat nohy pro urychlení regenerace a prevenci zranění, zásobila se kvalitními nápoji, sportovními tyčinkami a kolostrem, v mrazáku si nechala zmrznout petku s vodou na případné ledování.

    Tréninkový efekt desetiboje Honza Kervicer potvrzuje: "Desetiboj by nikomu neměl nijak uškodit, pro specializaci na střední tratě je to vyloženě ideální trénink, vytrvalcům rozhodně start na kratších tratích nijak neuškodí, spíše naopak, a pokud sprinter absolvuje v rozumném tempu vytrvalostní tratě, nemělo by to mít na jeho výkonnost vliv. Správné rozložení sil v průběhu čtyřdenní soutěže je velmi důležité. Krátké tratě je vhodné absolvovat pocitově téměř naplno, i když pokud možno uvolněně, u středních a dlouhých tratí je vhodné správně rozložit tempo a hlavně nepřepalovat začátky závodů. Rovnoměrné nebo stupňované tempo vede k menší únavě po závodě. Důležitá je i regenerace mezi disciplínami: využití masáží, studené vody a kompenzačních cvičení pomůže lepšímu absolvování celé soutěže a také i k rychlejší následné regeneraci, která by měla být maximálně tři až sedm dní".

    Lákají vás netradiční běhy a cizí země? Zkuste karnevalový běh v Beaujolais!

    Únavě se samozřejmě nevyhnete, ani psychické. Já jsem například loni po závodu v pondělí úplně zapomněla vyzvednout Matýska ze školky…

    Dráhou nepolíbeni?

    Desetiboj můžete zkusit, i když jste byli na dráze naposledy na střední škole. Možná nebudete patřit k nejrychlejším, ale o to tu tolik nejde. Důležité je nebát se zkusit něco nového. Protože tu závodí i starší lidé, kteří už nejsou tak rychlí, určitě se neztratíte, užijete si to také a možná budete příjemně překvapeni. Tak například loni matka s dcerou, Steffi a Henriet Franke: z této dvojice z Chemnitzu dokonce matka vycházela lépe než její dospělá dcera, pro kterou představoval první start dobrou motivaci pro pozitivní změnu dosavadního životního stylu. K vidění tu byly i další rodiny, například Podjuklovi z Hranice na Moravě a pak také Rakušanka Sonja Wirkler, ta s sebou měla dvě dcery a manžela, který také závodil.

    Česko letos reprezentovala devítičlenná skupina, a všichni si vedli skvěle: Martina Láníčková z Brna vyhrála v kategorii W50 a porazila i mladší soupeřky. Ve svých kategoriích zvítězila Miroslava Keprtová, Václav Šejbl a Jiří Soukup.

    Pojedete příští rok do Německa s námi?

    Berete své běhání jako příležitost k cestování?

    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 0:00 23. června 2015. Anketa je uzavřena.

    Ne, stačí mi běhání v blízkém okolí 99
    Ano, rád(a) si vybírám závody a tratě dál od domova 40
    Autoři:


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.