Sportovce koncem srpna v roce 1987 přivítala na brněnském automotodromu šedá obloha a chladné počasí. Dráha ještě voněla novotou, okruh slavnostně otevřeli v červenci. "Tehdy to byl první maraton na území města Brna, také první akce, kde závodili paraplegici i běžci spolu a první maraton na světě, který se běžel a jel na trase Velké ceny," vyjmenovává prvenství závodu Jiří Šmiták, který se podílel na pořádání Mezinárodního maratonu přátelství.
Akci si nenechali ujít sportovní fanoušci, ani tehdejší představitelé strany a vlády. "V čestném předsednictvu závodu byl Matej Lúčan, místopředseda vlády ČSSR, všichni potentáti městského výboru strany, primátor města, všichni ze Svazu invalidů," vzpomíná Šmiták. Sportovci - paraplegici měli podle něj výhodu v tom, že jim oficiální představitelé fandili a poskytli jim i dost prostředků na to, aby závod na slušné úrovni absolvovali.
Úvodní ročník maratonu v roce 1987 odstartovala legendární automobilová závodnice Eliška Junková.
Na startu závodu stála s československou vlajkou legendární automobilová závodnice Eliška Junková. "Odstartovala první ročník, tehdy měla už skoro devadesát let," připomněl Šmiták. Dopoledne odmávala méně náročný závod na jedno a dvě kola, odpoledne už maraton - nejdřív vozíčkáře, pět minut po nich běžce. "Start nebyl současný, nebyl to závod dvou kategorií, které se chtěly poměřovat," vysvětlil tehdejší zástupce ředitele závodu Jiří Šmiták.
Do kopce to bylo na krev
Vozíčkáři se po brněnském okruhu neproháněli prvně. Už na tom původním, který vedl přes Bosonohy a Kohoutovice, závodili. Trať závodu Grand Prix Para, který se tu jel už šestkrát, ale nebyla tak dlouhá. "Převýšení je na okruhu dost kruté," vzpomíná vozíčkář Pavel Šibrava, tehdy ředitel maratonu a předseda TJ Moravia Brno. "Od Baltisbergrovy zatáčky do cíle je to stoupání kolem devadesáti metrů, jelo se to několikrát, bylo to na krev."
Vozíčkáři už potřetí zdolávají horský úsek, ten končí na pátém kilometru okruhu.
Trať jely i dvě ženy na vozíčku. Košičanka Zita Žiaková, která je na vozíčku po havárii na motorce, se tenkrát svěřila novinářům: "To stoupání dalo zabrat, při tréninku vál takový protivítr, že jsme v kopci skoro stáli. Ne, nenapadlo mě vzdát. Hodně také záleží na dobrém vozíku, žel my si ty naše závodní děláme vlastně svépomocí."
Sjezdy pro paraplegiky také nebyly snadné, dosahovali v nich rychlosti kolem padesáti šedesáti kilometrů. "Kdo měl srdce, tak to pustil, kdo ne, tak trošku přibrzdil a ztrácel časově," dodal Šibrava, který sám na okruhu nejezdil, ale organizoval ho.
Pro vozíčkáře byly náročné sjezdy i výjezdy do kopce. Kromě mužů se na trati objevily i dvě ženy, Anna Senajová a Zita Žiaková.
Výhra zůstala doma v Brně
Na atmosféru závodu vzpomíná rád ultramaratonec a bývalý vysokoškolský pedagog Tomáš Rusek. Tehdy běhal za Moravskou Slavii. "Bylo zajímavé, že když vozíčkáři makali do kopce, předbíhali jsme je. Když naopak vyjeli na kopec, hnali to pak kolem nás, museli jsme dávat pozor." Paraplegici si ale při sjezdech neodpočinuli. "Bylo to pro ně technicky dost náročné. Zatáčky nebyly dělané pro vozíčky," podotkl muž, který tehdy skončil druhý.
Běhat začal, když mu táhlo na třicet let. "Jezdil jsem do Moravského krasu a lozili jsme do jeskyní. Chlapi, co tam byli se mnou, čekali v hospodě na autobus nebo na vlak a já jsem si vzal batoh na záda a běžel jsem do Brna," vzpomíná. Pak začal běhat delší trasy, maraton, sto kilometrů, čtyřiadvaceti i osmačtyřicetihodinové závody. Absolvoval i šestidenní běhy. "Běh jsem bral jako prostředek někam se podívat, k poznání světa i lidí, na Velké ceně to bylo podobné," vypráví Rusek, který dnes téměř nesesedne ze svého kola.
Souboj vytrvalců se rozhodoval mezi domácími běžci - Tomášem Ruskem z Moravské Slavie a Jiřím Klementem ze Zbrojovky.
O "krůček" ho na okruhu porazil Jiří Klement ze Zbrojovky. "Větší část závodu jsme běželi s Tomášem Ruskem a až v posledním stoupání do cíle, kde dojíždí i motorky, jsem získal náskok a porazil jsem ho o několik vteřin," vzpomíná Klement, dnes mluvčí Jihomoravského kraje. Výhru si užíval i proto, že je Brňák, že ji získal v domácím prostředí. "Vždycky, když vidím v televizi záběry z Velké ceny, tak si na ten závod vzpomenu i na běžce," poznamenal.
Maratonci i po letech vzpomínají na svého sportovního kolegu Gustava Pešu. "Byl to sběratel maratonů," říká Tomáš Rusek. Na brněnském okruhu běžel v šestašedesáti letech svůj 268. maraton. Na běhání se dal na doporučení svého lékaře. Měl za sebou válečné útrapy, několik zranění. "V době druhé světové války působil jako rozvědčík sovětské armády v německém týlu a byl několikrát v ohrožení života. Rusové ho zajali a nesměl prozradit, že je jejich souputník," vypráví Jiří Šmiták.
Nejstarším účastníkem závodu byl šestašedesátiletý Gustav Peša.
Běh trénoval tři roky, předtím vůbec nesportoval. Začal běhat kolem domu, přespoláky a pak se vrhl na maratony. "Každoročně jich absolvoval víc než deset, běhal 32 let, doběhl do cíle 305 maratonů," vypočítává Šmiták. "Peša nikdy žádný závod nevzdal a nikdy nebyl poslední. Nikdy nevyužíval občerstvovacích stanic," uzavírá vzpomínku na maratonce, který odešel v roce 1990.
Na okruh vyběhne přes 1 300 sportovců
Tradice Mezinárodního maratonu přátelství nevydržela dlouho, konaly se jen tři ročníky. Po revoluci už nebylo všechno zadarmo jako dosud, okruh se začal komerčně využívat a platilo se nejen za závody, ale i za tréninky. Paraplegici se od jízd odklonili ke kolektivním sportům a techničtějším disciplínám, připomíná Šibrava. "
Masaryk Run 2014KDY: neděle 13. dubna KDE: Masarykův okruh (Automotodrom Brno) Součástí programu je koncert Olgy Lounové, exkurze do zázemí Masarykova okruhu nebo výstava závodních motorek Karla Abrahama. |
Letos se na okruhu vozíčkáři neobjeví, ale v příštích letech to není vyloučené, připouští Tomáš Mokrý z pořádající Team Agency. Na pilotním ročníku si agentura otestuje, jaký bude o běh zájem, vypiluje nedostatky a byla by ráda, kdyby vznikla nová tradice.
Nápad uspořádat běh na automotodromu se zrodil začátkem loňského roku. "Bylo cestou autem do Českých Budějovic na jiný běžecký závod," vzpomíná Tomáš Mokrý. Produkční a reklamní agentura má v náplni jinou činnost, ale její zakladatel se věnoval atletice a rád běhá (pořádá i závod Desítka Moravským krasem).
Teď z časových důvodů sice sport zanedbává, ale umožní více než třinácti stovkám běžeckých nadšenců, aby si vyzkoušeli asfalt na Masarykově okruhu.
Sportovci vyběhnou po šestadvaceti letech na trať automotodromu Brno v neděli 13. dubna a obkrouží okruh dvakrát, přesně je čeká 10, 442 km. Časy se budou měřit dvakrát, přesně při dosažení 10 kilometrů a pak v cíli. Juniory a dorostence prověří jeden okruh, patnáctistovka mladší a starší žáky, pro ještě později narozené je připravená čtyřstovka a dvoustovka.
Kdo promeškal termín pro přihlášení na běh, nemusí zoufat. Pořadatel nechává několik desítek míst volných pro opozdilce, kteří by se chtěli zaregistrovat až v den závodu.
