Dneska odchází z tělocvičny s krvavými mozoly na rukou a do cíle dobíhá od hlavy až k patě pokrytá blátem, kdysi přitom začala cvičit proto, aby dobře vypadala. Čtyřiadvacetiletá Markéta sportuje už odmalička, chodila do Sokola, dělala atletiku, volejbal, později street dance. Ale cíleně začala cvičit zhruba v patnácti.
„Jak už to v takovém věku často bývá, i já jsem měla pocit, že jsem tlustá a nutně musím zhubnout,“ vzpomíná dnes čtyřiadvacetiletá blogerka. „Tím hlavním cílem bylo vypadat lépe. Kolikrát jsem se musela ke sportu hodně nutit, přemlouvat se, chtěla jsem to mít rychle za sebou.“ K tanci tak přidala běh, různá domácí cvičení podle videí, skupinové lekce, později TRX a fitbox. Ale pak objevila crossfit, což je forma kruhového funkčního tréninku. A najednou už se nemusela ke cvičení přemlouvat. Samo cvičení se jí stalo cílem.
Crossfit: cesta je cíl
„Crossfit je nejkomplexnější sport ze všech,“ vysvětluje Markéta. „Kombinuje totiž prvky vzpírání, gymnastiky i cvičení s vlastní vahou. Soustředí se na sílu, rychlost, koordinaci i výdrž. Nikdy nehrozí stereotyp a vždycky je spousta prostoru, kam se posouvat.“ Nejvíc se jí však líbí samotná filozofie crossfitu, podle níž není cílem nějak vypadat, ale být fit ve všech ohledech.
„Teď pro mě zdaleka nehraje takovou roli, kolik kalorií jsem spálila. Jde mi o to, co umím. Cílem je zvládat při vzpírání větší váhy, mít lepší techniku, být rychlejší, silnější. Lepší vzhled je vedlejší efekt toho, že můžu dělat něco, co mě tak moc baví a naplňuje,“ říká. A protože kromě cvičení ji také vždycky bavilo psát, založila si před čtyřmi lety blog Eat And Run And Love, jehož název parafrázuje známý bestseller Jíst, meditovat, milovat od Elizabeth Gilbert.
Markéta Zvolská
|
„Ten název není zrovna něco, za co bych se pyšně plácala po zádech. Když jsem si chtěla blog založit, bylo potřeba zadat do systému název. První, na co jsem si vzpomněla, byl film s Julií Robertsovou, podle známé knížky, který jsem viděla chvilku předtím. Tak jsem jen pozměnila jedno slovíčko s tím, že to bude vyjadřovat všechno, o čem budu psát,“ líčí. Samotnou ji trochu zaskočilo, jak dlouhý a úspěšný projekt z jejího blogování nakonec je.
Možná je to i kvůli humoru, který je jedním z pilířů jejího blogu. Dělá si legraci z toho, jak je pro ni v tělocvičně důležité slušivé oblečení a boty, vtipně komentuje svoje sportovní úsilí a ironicky si říká „princezna“. Přitom je jasné, že žádná choulostivá princezna by se nemohla vrhnout na crossfit s takovým zápalem. „Takové ty dámské posilovny, kam chlapi ani nesmí, by nebyly nic pro mě. Cvičit i ve společnosti kluků je dost motivační, protože podvědomě nechci mít úlevy jen proto, že jsem holka. A je tam dobrá atmosféra,“ popisuje.
Zároveň ale upozorňuje, že náročný crossfit je i u holek celkem populární. „Crossfit může na první pohled působit jako čistě mužský sport. Jsou tam těžké váhy, dřina, litry potu, někdy i krev. Ve skutečnosti se ale crossfitu hodně věnují i holky. Je jich odhadem tak jedna třetina ze všech crossfiterů,“ vysvětluje. Každý den vzpírá desítky kilogramů, dělá kliky, angličáky, občas si odírá ruce až do krve a jako jemná dívka se v tělocvičně rozhodně nechová.
Ach, ty angličáky!
A už vůbec by se „princezna“ nemohla přihlásit na Reebok Spartan Race, extrémní závod, při kterém se šplhá, skáče přes kůly nebo plazí bahnem mezi ostnatým drátem. Poprvé si takhle otestovala hranice svých možností vloni na závodě v Litovli. A jak vtipně popsala na svém blogu, přísahala si při tom, že už v životě nic takového neudělá.
Přijďte na trénink pro drsňáky
|
„Ty pocity znamenají, že to stálo za to. Jinak by to nebylo ono. I na crossfitu vždycky říkám, že pokud během tréninku ‚nekončím s crossfitem‘, nebyl to dobrej trénink. Což se vlastně stává málokdy,“ směje se Markéta.
Letos si tedy závod zopakovala v Praze a opět ji potrápily angličáky, které se musí dělat za trest, když se vám nepodaří překonat překážku. „Angličáky v kombinaci s během a blátem, to je nejhorší kombinace! A co se týče překážek, nejhorší je šplh na zabláceném mokrém laně, což je v mém případě spíš jen pokus o to chytnout lano - a hned následuje třicet trestných angličáků,“ přiznává.
Ani desítky nenáviděných angličáků ji ale neodradily, a tak má v plánu vyzkoušet i náročnější verze extrémního závodu a v červenci se dokonce chystá do skotského Edinburgu, kde se zároveň ve Spartan Race koná evropský šampionát. Držte jí palce, určitě z toho bude zase nějaký vtipný článek na blogu.
