• Ultraběžci? Co je to za lidi? Maraton je příliš rychlý a krátký, říkají

    Každý běžec si stanovuje hranice, a pak je překonává. Někdy jsou tvořené časem, někdy vzdáleností. Jaké to je, když uběhnete svůj první ultramaraton?

    Radek Brunner | foto: Archiv Radek BrunnerRungo.cz

    Evoluce běžce je jasná, uběhnout první desítku, pak ji uběhnout rychle. Následně zdolat první půlmaraton, poté ho dát rychle. Pak uběhnout svůj první maraton. Někdo se poté vydá cestou snižování dosažených časů. Někomu ale dosažené vzdálenosti nestačí a chce posunout své hranice dál. Stane se z něj ultramaratonec, a nakonec překročí i magickou hranici sta uběhnutých kilometrů.

    „Nevím, jak jsem zjistil, že ultra tratě jsou pro mě to nejlepší. Prostě jsem pořád zkoušel běžet něco o kousek delšího, nejdřív maraton, stovku... nakonec z toho bylo 24 hodin a Spartathlon. Na víc se zatím necítím. Ale je fakt, že před dvěma roky jsem se necítil ani na 24 hodin,“ říká o svých začátcích na dlouhých tratích vytrvalec Radek Brunner. „Z první stovky jsem měl velký strach. A mám ho z ní vlastně pořád. Ona je to hrozně rychlá trať,“ dodává, „není na ní prostor na odpočinek, v podstatě se musí běžet pořád naplno. Je pro mě nejnáročnější vzdáleností. Maraton je za chvilku u konce, u 24 hodinovky se dá odpočinout, na stovce však na nic takového prostor není. Běž a dej to, nebo to zabal.“

    Podobně začala s ultratratěmi i vytrvalkyně Tereza Gecová. „Kamarádka mi vykládala o ultrabězích a mě to nadchlo. První velký běh jsem vyzkoušela na MUMu v roce 2014, běžela jsem tam tenkrát tři etapy, z toho dva dny po sobě. Pak přišlo 10 Lužických sedmistovek – je to dvoudenní ultra a za dva dny naběháte asi 110 kilometrů v kopcích. Vyhrála jsem tam svůj první pohár a z běhání ultra jsem byla naprosto nadšená. Je to velké run free,“ vyznává se Tereza. První stovku běžela na českém mistrovství v Plzni. „Doběhla jsem druhá s časem 10:00:58. Po konzultaci se zkušenějšími ultra běžci jsem věděla, že při stovce jste v půlce až na 80. kilometru, a opravdu ano, krize na mě přišla právě mezi 70. a 80. kilometrem, všechno mě bolelo, ale hlava, ta byla jako peříčko. Z krize mi pomohli kamarádi, říkali mi „Je to už jen 21 kilometrů, půlmaraton, to je nic“ a já se rozeběhla a běžela až do konce. V cíli jsem brečela jako malé děcko.“

    Ultramaratoncův trénink

    Bez dobrého tréninku ale výsledky nejsou a nebudou. „Souvislé běhy, buď volně okolo 4:30 až 5:00, tempa okolo 3:50 v délce do 20 kilometrů, delší tempa okolo 4:00 v délce do 40 kilometrů, stupňované běhy k 3:30 až 3:20. Když to vyjde, dlouhý běh třeba 60 kilometrů. Ideální týden má 150 až 200 kilometrů,“ popisuje Radek Brunner.

    Tereza to má divočejší. „Teď již 14 dní jedu podle profesionálního tréninkového plánu. Předtím jsem běhala pořád jako Forrest Gump. Naběhala jsem i 130 kilometrů v týdnu. Prostě jsem si naložila kilometry a běžela,“ říká a potvrzuje tak, že pro ultraběžce je solidní kilometráž základ.

    Druhým pilířem je odpočinuté tělo a čistá hlava. „Před velkými závody hodně odpočívám, týden před závodem fakt jen jím a spím. Spánek a výživa jsou nejdůležitější. A zároveň připravuji na to, co mě čeká, hlavu,“ líčí Tereza.

    Ultramaratonská strava

    Každý, kdo kdy uběhl cokoliv delšího od maratonu výše, ví, jak v závodě umí běžce potrápit žaludek. Jak to dělají zkušení matadoři? „Jím, co je a co zrovna dokážu sníst. U maratonu maximálně dva gely a vodu. U 100 kilometrů Enervit koncentráty, banán, sušenku, ionťák. Na 24 hodin cokoliv, po čem je mi dobře. A s přibývajícími kilometry to bývá stále větší alchymie. Někdy je to třeba mléko s ledem, jindy datle, houska se šunkou nebo meloun,“ říká Radek Brunner.

    Tereza tvrdí, že vzhledem k výborným občerstvovacím stanicím, které jsou na všech ultrabězích, jsou ultramaratony vlastně příjemným proběhnutím mezi dobrým jídlem. „Když jsem začala běhat, zdravotní stav jsem měla v pořádku, ale díky gelům se mi rozhodil celý trávicí systém. Začala jsem tedy jídlo řešit. Přečetla jsem knížku od Scota Jureka Běhej a jez, a pak ještě další. Opravdu řeším, jak moc jsou potraviny důležité před a po výkonu a co celkově přináší,“ popisuje svůj přístup.

    Raw kaše podle Terezy Gecové

    Potřebujete dva banány, které v misce rozmačkáte. Pak přidáte dvě hrsti nasekaných kešu ořechů, rozemleté vločky, pohankovou mouku, nasekané rozinky, kokos, chia semínka a karob. Vše se promíchá a kaše je na světě.

    „V průběhu tréninku jím prakticky stejné potraviny, které si dopřávám i po závodě. V poslední době jsme si společně s přítelem oblíbili raw stravu. Je lehká a dobře stravitelná. Zatím ji nemáme vyzkoušenou v rámci delšího běhu – jen do 30 kilometrů, ale zdá se být zatím nejlepším řešením.

    „Při svém prvním ultramaratonu jsem běžela na chleba s paštikou. Teď dávám přednost ovoci a jiným kvalitním potravinám. Nevolností naštěstí netrpím. Pokud cítím hlad, najím se. Když mě začne píchat v boku, zvolním tempo a prodýchám to. Navíc svoje tělo na závod opravdu dobře připravuji. Pořádně se vyspím a jím hodně vydatná jídla na doplnění sacharidů, třeba rýžovou kaši s pudinkem a tvarohem, někdy přikrájím banán nebo přidám rozinky,“ prozrazuje.

    Uběhněte si závod na 100 km

    Mistrovství České republiky v běhu na 100 km: Plzeň 26.3.2016

    ČPP Silva Nortica Ultramaraton: 103 km, 4.-5.6. 2016

    Krakonošova stovka: 17.-18.6.2016

    Pražská stovka: 130 km, prosinec 2016



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Ultraběžci? Co je to za lidi? Maraton je příliš rychlý a krátký, říkají

    J36a40n
    N59o96v85á70k
    Nějak nechápu kde se ti cvoci berou
    O85l39d45ř10i80c77h
    J52a23n19e58č39e55k
    by mě zajímalo, jakou 'úchylku' máte Vy.já zas třeba nechápu, proč někdo jezdí na motorce, drahým sportovním autem nebo...
    P91e44t81r
    B59u28r42d97a
    Někdo si čte diskuze i když ho to vlastně "vůbec nebere" a brble - taky "sport".
    P19e96t45r
    B29u66r40d33a
    Každý z nás (tedy každý člověk) je vv něčem odlišný (úchylný, cvok ...). Někdo programuje, někdo kouká na Ordinaci,...

    V diskusi je 10 příspěvků, poslední příspěvek 13. 4. 2016, 8:28



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.