Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Malá, ale šikovná. Klíšťata neskáčou a útočí na běžce, co se nepotí

  • 5
Nemusíte se zrovna válet v listí nebo se brodit temnými hvozdy. Klíště si vás docela dobře najde i při pohodovém joggingu městským parkem, jako nástupní stanice mu úplně stačí nenápadné stéblo trávy, kterého se letmo dotknete. Výhodou je být splavený jako myš. Na mokrém těle se ta malá potvora neudrží.

Klíšťata nemají ve svém životě příliš velké ambice. Stačí jim přisát se na vhodnou oběť a nakrmit se. A jsou v tom zatraceně dobrá. Dokážou na svého budoucího sponzora nastoupit nepozorovaně a s jistotou, cítí totiž teplo a vlhko, které vyzařujete. Pak už jim stačí najít si místečko a tam se přisát.

Obecně rozšířený mýtus o tom, že klíšťata skáčou ze stromů a spustí se na vás jako parašutisti, neplatí. Klíště se na vás dostane z trávy nebo nízkých porostů. Pokud si najdete klíště ve vlasech, pravděpodobně předtím absolvovalo dlouhý výšlap po vašem těle.

Obtěžuje vás hmyz?

Nás taky, proto jsme pro vás sepsali pár rad, jak se hmyzu při běhu bránit.

Zpocený běžec je lákavý, ale klouže

Klíšťata nesnesou vodu. Jestli se při běhu nebo i chůzi potíte, klíště vás sice dobře ucítí, ale se zakousnutím bude mít problém. Jenže ono je vynalézavé. Uvelebí se zatím na okraji ponožky a počká si. Ví, že se jednou unavíte, zastavíte a oschnete.

Co dělat, aby se vám klíště vyhnulo velkým obloukem? A jak ho odstranit a zlikvidovat, když už ho na sobě najdete?

Prevence proti klíšťatům: Neposedávej, najdou si tě!

Bejby by neměla sedět v koutě a už vůbec ne v listnatém lese (postava z filmu Hříšný tanec, pozn. red.). Klíšťata si ji totiž snadno najdou. Nejvíc jich potkáte na travnatých loukách, v listnatých a smíšených lesích a v blízkosti řek. S rostoucí nadmořskou výškou ubývají, ale žijí i v Krkonoších nebo na Šumavě. Vyhovuje jim teplo a vlhko, takže se jim daří na jaře, začátkem léta a na podzim.

Pokud si jdete zaběhat, jednoduše nikde nepostávejte a neposedávejte, ale běhejte. Jakmile doběhnete domů, osprchujte se a dobře se prohlédněte. Vězte, že klíště je ve výběru teplého místečka opravdu zákeřné, takže prohlídku nepodceňte. Oblečení, ve kterém jste běželi, dejte hned do pračky (perte na 60 stupňů) nebo ho alespoň dobře vyklepte a prohlédněte.

Počkat, slyším dobře? „Perte na 60 stupňů“? Jen na 60? Sportovní oblečení vyžaduje o něco jemnější zacházení, přečtěte si o tom v článku, jak správně prát funkční běžecké oblečení.

Co dál udělat, abyste nechytli klíště:

  • běhejte ve světlém oblečení – klíšťata na něm lépe uvidíte
  • údajně pomáhá, pokud pravidelně užíváte B-komplex
  • oblečte si dlouhé kalhoty
  • nastříkejte sebe nebo své oděvy repelentem s účinnou látkou DEET, případně s insekticidem

Jak klíště „funguje“

Klíště se přisaje ke svému hostiteli obvykle několik hodin poté, co se na něm usadí. Vybere si teplé a měkké místo, typicky podkolenní jamku, krk, třísla nebo paže. Na hlavičce má hypostom, bodec, jímž se k vám „přikurtuje“.

V tu chvíli pravděpodobně nic necítíte – klíště je totiž tak podlé, že zároveň do rány vylučuje znecitlivující látky, aby vás náhodou nenapadlo ho setřást. Zároveň spolu se slinami vylučuje protisrážlivé látky, aby mohlo v klidu nasávat vaši krev. Čím déle klíště saje, tím hůř pak jde odstranit – poslední pojistka, kterou klíště má, je totiž něco jako cement. Látka, která zpevňuje okolí vpichu tak, aby v něm bodec držel opravdu dobře. Spolu s délkou přisátí klíštěte se také zvyšuje riziko nákazy. Klíště má čtyři vývojová stadia a všechny kromě toho prvního – vajíčka – mohou parazitovat na člověku a šířit infekci.

Jak odstranit klíště? Netočit, vyviklat

Pokud by se klíštěte zbavoval James Bond, možná by fungovalo jeho oblíbené „nemíchat, protřepat“. Pro nás ostatní ale platí, že klíště nejlépe vyndáme viklavým pohybem. Ještě než se do toho pustíte, doporučuje se klíště zakápnout dezinfekcí. Rozhodně zapomeňte na babské rady o oleji a mýdle. Dosáhli byste tak jedině toho, že klíště by se udusilo a do bodné rány vyzvrátilo obsah svých útrob s veškerým „infekčním materiálem“. Ze stejného důvodu není dobré klíště mačkat nebo za něj tahat.

Následně si vezměte třeba vatovou tyčinku nebo sirku a klíštětem viklejte. Použít můžete i speciální pinzety nebo karty, ale dejte pozor, abyste klíště vždy podebrali co nejníže, blízko ke kůži. Předejdete tak jeho roztržení. Přestože otáčivý pohyb se obecně nedoporučuje, protože klíště nemá s vrutem nic společného, mně tahle metoda fungovala pokaždé bez problémů.

Na co si dát pozor při odstraňování klíštěte:

  • nesahejte na klíště rukou
  • ránu po klíštěti dobře vydezinfikujte
  • hlídejte se, pozorujte podezřelé zarudlé skvrny, ale i zvýšenou malátnost nebo únavu
  • pokud část klíštěte zůstane v ráně, na infekci to vliv nemá. Může ale dojít k malému lokálnímu zánětu, se kterým by si tělo mělo poradit samo.
  • odstraněné klíště zlikvidujte, ideálně ho v kousku papíru zapalte. Další možností je poslat klíště na testy a ověřit si, jestli nebylo infekční. Testy provádějí různé laboratoře po celém Česku, ale není to zadarmo. Za vyšetření na jedno onemocnění zaplatíte až 800 korun.

Měl jsem klíště. Co mi hrozí?

Infekce se projeví po asi 24 hodinách od přisátí klíštěte, problém ale je, že některé z přenášených nemocí nemusíte na „první pohled“ poznat. Červený flek v místě bodnutí, který je ve středu světlejší, je jasným důvodem k návštěvě lékaře. Jde o jeden ze symptomů lymské boreliózy. Červená skvrna vám často vydrží i několik dní, ale to je dobře – díky tomu je velká část nakažených diagnostikována včas. Právě v této fázi je možné lymskou boreliózu dobře léčit antibiotiky. Pokud lékař nezasáhne včas, může se nemoc přenést na další orgány a léčení je pak už mnohem obtížnější.

„Problém nastává ve chvíli, kdy se červená skvrna neobjeví. To se přitom může stát až u poloviny nakažených,“ uvádí Pavel Marvan, čestný předseda sdružení Borelioza CZ. Infekce se pak šíří skrytě a vy kromě příznaků, typických pro chřipku, nepozorujete nic zvláštního. Dokonce ani krevní testy nemusí ve všech případech boreliózu odhalit, takže je potřeba být v případě podezření neustále ve střehu.

Druhá nejčastější nemoc, přenášená klíšťaty, se bohužel takto zřetelně neprojevuje. Klíšťová encefalitida se poprvé ohlásí až asi týden po napadení klíštětem, navíc vypadá jako obyčejná chřipka. Po několika dnech se stav pacienta zhoršuje, objevují se prudké bolesti hlavy, horečka, zvracení nebo dokonce křeče, poruchy paměti a spánku. Je velmi důležité odhalit nemoc co nejdříve v první fázi. K odeznění nemoci pak ve většině případů stačí pouze přísně dodržovat naprostý klid na lůžku. Naopak nebezpečné je přecházení nemoci v její „chřipkové“ fázi.

A co vy a klíšťata? Lepí se na vás i při tréninku? A máte nějakou zaručenou radu, jak se jim bránit? Podělte se s ostatními čtenáři v diskuzi pod článkem nebo na Facebooku!

RUNGO zavítá do Pardubic! Kompresky Craft pro prvních 250 závodníků

  • Kdy: 3. října 2015
  • Co: běžecký závod na 6 či 13 kilometrů
  • Proč: jsme redaktoři běžci a běžcům rozumíme. Závody pro vás organizujeme vlastníma rukama a srdcem. Přijďte se přesvědčit! Více informací...
Craft RUNGO běh Na Kuňku
Kompresní návleky jako dárek pro prvních 250 registrovaných účastníků Craft...