Praha 28. 3. – SPORTISIMO půlmaraton – slibný začátek roku
Den před svými padesátými prvními narozeninami jsem se postavil u Rudolfina na start prvního ze sedmi dílů, dvacet jedna kilometrů po nejkrásnějších místech Prahy totiž nemá chybu. Březen je ale vždycky loterie ohledně počasí. Cestou na start jsem se doslova klepal zimou, při startu v pravé poledne už ale svítilo sluníčko a provázelo nás celým závodem. Vždy jsem v tuto roční dobu zvědavý, jak se sezóna rozběhne, zda se zúročí v zimě poctivě naběhané kilometry. Celý závod jsem byl v pohodě a díky skvělé divácké atmosféře jsem byl se svým časem a hlavně výkonem velmi spokojený. Výsledný čas 1:37:33 hodin byla jen předzvěst toho, co mě v dalších závodech čeká. První dílek z talíře mám na krku.
Praha 3. 5. – PIM maraton – pomoc kamarádům
Začátek května už tradičně patří maratonu a ten pražský patří mezi nejkrásnější. Jelikož jsem již několik maratonů uběhl a věděl, že svůj osobní rekord asi nepokořím, vyhověl jsem nabídce svých kamarádů a slíbil, že jim pomohu svoji přítomností a podporou pokořit poprvé maratonskou trať. Sliby se mají plnit nejen o Vánocích. Toto rčení z jedné české písně bylo naplněno. Později mě to trochu mrzelo, poněvadž jsem měl formu minimálně na atakování svého osobního rekordu. Nevadí, příležitostí bude ještě dost. Proběhnutí cílem bylo splněno za 4:18:37 hodin a na mém krku visel druhý dílek talíře.
Karlovy Vary 23. 5. – půlmaraton – začíná to běhat podle představ
Závod po karlovarských kolonádách mám nesmírně rád a vždy si ho nesmírně užiji. Ani letos tomu nebylo jinak. Navíc na startu stálo spoustu kamarádů z Plzně a hlavně z Rungo výběhů a tím pádem byla motivace na dobrý čas a výsledek vysoká. Podvečerní závod v příjemném prostředí festivalového hotelu THERMAL, navíc za slunného počasí a báječného povzbuzování karlovarských diváků z řad jak místních, tak i lázeňských hostů, se moc povedl. Nakonec jsem asi ze všech Plzeňáků doběhl nejlépe a opět si posunul svůj osobní rekord na této trati na 1:35:39 hodin. Bubenická show skupiny Tam Tam Batucada provázela rituál, kdy mi byl pověšen na krk třetí dílek talíře.
České Budějovice 6. 6. – půlmaraton – úmorné vedro a nesympatická trať
Budějovice, čtvrtý díl seriálu a jako vždy velké vedro. Co vedro? Úmorné vedro a navíc premiéra na nové trati. Čeho se obávat více? Nakonec ty obavy naplnilo jak počasí, tak i trať, která se mi vůbec nelíbila a ani nesedla běžecky. Začátek dobrý, úvodní mezičas na pěti kilometrech slušný. Zlom nastal na desátém kilometru, kdy jsme se vydali na okružní výběh okolo Budějovic na asfaltovou sluncem rozpálenou čtyřproudovku. Pálilo to zespoda i zezhora a nedalo se tomu uniknout. Takže nejen já, ale i ostatní běžci kolem mně vadli a zpomalovali. K cíli nás však tlačila myšlenka na cílový modrý koberec a medaili. Splněno, i když čas 1:45:30 hodin je za poslední dobu asi ten nejhorší, co jsem kdy zaběhl. Čtvrtý medailový kousek talíře ale svírám v ruce.
Olomouc 20. 6. – půlmaraton – splněný sen a čas pod 1:30 hodin
Olomouc, město mnou zaslíbené, ale popořádku. Poslední tři závody ze RunCzech seriálu jsem ještě nikdy neběžel, proto jsem se na ně nesmírně těšil a zároveň i poctivě trénoval. První polovina roku byla velmi náročná, a tak bylo otázkou, kolik sil mi zbylo na tento závod. Samotné město, atmosféra před závodem i v době závodu, to všechno bylo velmi inspirující a motivující. Teplota na startu byla jen 16°C, tedy ideální stav. Žádné předsevzetí jsem si nedal, ale tempo, které jsem nasadil, mi v duchu říkalo, že to bude dobrý čas. Dobrý? Přímo skvělý. Když jsem protnul cílovou bránu a na hodinkách se ukázalo 1:29:02 hodin, byl jsem v šoku. Nejenže mám osobní rekord, ale i čas pod 1:30 hodin, což byl můj letitý sen. Pátá medaile z Olomouce má ozdobu navíc, a to na rubu vyrytý výsledný rekordní čas.
Praha 5. 9 – BIRELL Grand Prix 10 km – rekordní desítka v záři reflektorů
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme. |
Desítka je vzdálenost, kterou moc často neběhám. Důvodů je několik. Pro mě moc krátká trať, poněvadž tempo chytám až okolo 10 kilometru a je to tudíž na mne moc rychlé. Jenže mám rád výzvy a i tohle výzva byla. Výsledkem bude především šestý dílek do medailového talíře, říkal jsem si stále v duchu. Večerní Praha je moc krásná a běžet na zajímavých místech naší historie je velmi vzrušující. Moje dcera Tereza běžela svůj první velký závod na 5 kilometrů a povedl se jí skvělý čas (27:05), takže ani já nemohu zůstat pozadu. V cíli jsem byl moc spokojen. Opět osobní rekord! Vylepšení o více jak minutu na 41:09 minut. Myslel jsem i na lepší čas, přesto odjíždím z Prahy s úsměvem a se šestým dílkem medailového talíře v batohu.
Ústí nad Labem 12. 9. – půlmaraton – urputný boj a běh proslulou chemičkou
Poslední krok je vždy nejtěžší, jak říká staré známé přísloví. A že tohle přísloví platí, se ukázalo i v Ústí. Více než s tratí jsem bojoval sám se sebou a únavou z náročného závodního roku. V každém závodě jdu totiž až na dno svých sil, což někdy opravdu hodně unaví a v mém věku je to i naprosto normální. Závod jsem si užil a skvělá atmosféra mě doslova dotáhla k času 1:35:31 hodin, což je prakticky můj druhý nejlepší výsledek na závodech RunCzech v tomto roce. Spokojeně odjíždím z Ústí s myšlenkou na návrat za rok a zlepšení tohoto času. Sedmý díl medailového talíře už mám na krku a čekám, až ho přiložím k ostatním a skládanka bude definitivně složena.
Zajímavý nápad pořadatelů seriálu měl určitě velkou odezvu a věřím, že i příští rok se již připravuje něco zajímavého, co nás, amatérské běžce, přiláká opět odběhnout celý seriál závodů, bez ohledu na místa konání závodů. Já jdu do toho určitě, poněvadž tyto závody jsou pro mě živou vodou mého dlouholetého koníčku... běhání.
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
