Jak jsem začala: Jak to jen zkrátit? Jako kardiak a dítě s těžkou skoliozou jsem byla skoro osvobozena od tělocviku, mohla jsem dělat jen rozcvičky … Takže sportem jsem z mládí skoro nepolíbená. Zkoušela jsem ledacos, jenže když chtěli potvrzení od lékaře, byl se vším konec.
Mirka Péčová
věk: 43
výška: 160
váha: 56
bydliště: Mnichovo Hradiště |
Po rozchodu s mužem jsem chtěla konečně žít a poznávat nepoznané, takže i sport, brusle, posilovnu, spinning, kitting, plavání, v osmatřiceti snowboard , běžky. Ale stále to nebylo to, co bych mohla dělat kdykoli a kdekoli, tak jsem začala číst o běhu. Tak to začalo, to se psalo jaro 2013, v červnu jsem dala prvních 10 kilometrů a v srpnu první závod, WRP s časem 1,18. Připada jsem si jako největší hvězda. A pak už to jelo, byť s přestávkami.
Proč běhám: Protože běhat můžu kdykoli a kdekoli bez ohledu na to, kde jsem, sama nebo s někým, i když nejraději sama. Při běhu se uvolním, dostávám spoustu nápadů a prostě mi to dělá dobře. Hubnout nepotřebuji, nikdy jsem s váhou problém neměla, spíš kvůli kondici. A taky mi sport to z mládí asi chybí.
Jaký je můj běžecký sen: Ten se každý rok mění, poprvé to bylo dát 3 kilometry, pak 10 kilometrů, pak půlku, to vše již bez ohledu na čas, jdu na pocit a pohodu. Letos je to uběhnou u nás doma Hradištskou 25 kilometrů, běží se 7. června a limit jsou tři hodiny, můj osobní cíl je dvě a půl. Ale mám co trénovat. A dlouhodobý cíl? Láká mě ultra, i když pomalinku a na pohodičku. Příští rok bych chtěla zkusit maraton.
Jaká je moje oblíbená trasa: Vede od našeho domu směr Český Dub po silnici, další velmi oblíbená místa jsou u nás v Českém ráji po lesních pěšinkách.
