Hradec a okolí jsem si vždy představoval jako placku. Velmi překvapilo, když mě kamarádka Lucka vedla po dlouhých schodech na místo startu na Malém náměstí. Druhý šok byl, když jsem se postavil na startovní čáru a díval se na ten sešup, který si nezadá s kdejakou menší sjezdovkou. Protože je start zároveň i cíl, budeme muset ten krpál na závěr sprintovat zpátky.
Samotné místo startu bylo zvoleno velmi hezky. Pro asi dva tisíce běžců a doprovod byl připravený kulturní program od roztleskávaček až po Hudbu hradní stráže. Na náměstí bylo příjemně zaplněno, přesto se nikdo netlačil. Nebylo problém ani najít místo srazu s děvčaty z Rungo.cz pro ženy.
Pár předstartovních fotografií, sladká snídaně v podobě čokoládové cukrovinky z jednoho z místních stánků a hurá na start. Zařadili jsme se do druhé vlny. Ujistil jsem se, že se pokusíme běžet na čas hodina padesát a to i přes to, že není Lucka kvůli zdravotním problémům stoprocentně připravena. Zpomalit můžeme vždycky. Jdeme na to. Ozvaly se tóny High Way to Hell, jak příznačné. Start.
Na začátku úvodního klesání vznikl drobný špunt, ale to nám v druhé a třetí vlně už nevadilo. Za všeobecného jásotu a s ohromnou podporou diváků jsem se pustil z kopce přes Malšovický most, na stadion Pod Lízátky. Ten název mě vždycky pobavil a teď jsem konečně tady. Vždy usměvavá Lucka prohlašuje něco v tom smyslu, že už nikam neběží a jde se jenom projít. Příliš na to nedbám a držím dohodnuté tempo. Až ke Stříbrnému rybníku se proplétáme nejen uličkami vilové čtvrti, ale také hustým zástupu spoluběžců.
První občerstvovací stanice byla trošku šok, z počátku jsem viděl pouze prázdné stoly a dobrovolníky snažící se co nejrychleji naplnit další kelímky s vodou. Naštěstí to byl pouze první dojem. U dalších stolů již bylo vody dost, a tak stačilo popoběhnout a vzít si co hrdlo ráčí. Jediné co občerstvovačku limitovalo, byl prostor. V této fázi závodu se běželo stále dost pospolu a místa na trase nebylo mnoho.
Kousek za občerstovačkou přišlo něco, na co nejsem u městských masových běhů příliš zvyklý, les. Téměř deset kilometrů se při Hradeckém půlmaratonu běží lesem. Užíval jsem si toho, jak krásně se mi dýchá a ani jsem neregistroval, jak začíná trasa mírně stoupat. Velká část cesty lesem až daleko za druhou občerstvovačku u lesního hřbitova je neustálé mírné stoupání. Stále rovně, stále do kopce. Ubíjející, ale zároveň krásné. Lucka už se neusmívá a prosí mě o zvolnění tempa. Přehodnocujeme taktiku a volíme plán B, dát osobák a běh si užít. Popobíhám vpřed a dělám několik společných fotek s kamarádem Vasilem, který dostal druhý dech a předbíhal nás.
„Ten kopec musí někde skončit!“ Nevím, jestli si to myslím nebo to říkám nahlas, ale zprava se mi ozývá suché konstatování „Neskončí a já tady zůstanu a nikam už nepoběžím!“ To se Lucka snaží o změnu na plán C. Naštěstí nás rozptýlil vozíček RWTTC http://www.rwttc.org/about-us/. Mezi dobrovolníky je bosý Tom, se kterým si zamáváme a plácneme. Chvíli na to potkáváme Jirku nejstaršího závodníka na trati, ročník 1927! Tleskám mu a povzbuzuji, přidávají se ke mně ostatní běžci.
Najednou kopec končí. Přichází jen kratinký seběh, kterého je sotva možné si všimnout a po chvíli také konec lesa. Vracíme se na původní trasu. Slyším už jen prohlášení „Nesnáším tě, nikdy! Nikdy už nic s tebou neběžím!“ Snažím se ji povzbudit. Tleskám, jak to jen jde, fandím, ale stále zpomalujeme. Míjím opět stadion Pod Lízátky a blížím k cíli. Najednou jako by Lucku někdo polil živou vodou, těsně pod kopcem zabere a já mám co dělat abych s ní držel krok. Celý kopec nahoru letíme. Cíl a Lucka se hroutí vysílením. Vidím opět úsměv. Unavený úsměv, ale je to tam ta jiskra v očích, ta radost z dosažení cíle o téměř čtyři minuty v novém osobáčku hodina padesát šest dvacet.
Závod musím zhodnotit jako opravdu skvělou akci. Organizačně vše šlapalo jako na drátkách. Volba tratě včetně umístění startu i cíle musím jednoznačně pochválit. Oproti jiným závodům ve sterilním městském prostředí je toto vyloženě balzám na duši. Příští rok se rád vrátím a věřím, že ne jen já. Možná poběžím celý maraton, který organizátoři na příští rok plánují.
Výsledky: http://sport-base.cz/vysledky/2014/z-hradec-pulka-14?flt[trat]=D
Napiš svůj článek i TYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtěji podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů. Marek |
