Stojím ve vlně kolem 600 místa a zúžený koridor hned za startem mě nebaví. Když se na okruhu kolem fotbalového stadionu snažím předběhnout pána, co je vyšňořen, jak kdyby se vrátil z ultra kolem Mont-Blancu a jen těsně uhýbám jeho jinak dobře mířenému loktu do žeber, tak už mě to vyložené sere. Ono celkově, když vidím ty běžce v trailech za 3000,- a špunty, jak kdyby šli kydat hnůj, se musím pousmát. Jinak to samozřejmě hned po startu kulím co to jde a neřídím se zvolenou taktikou. Na cca 4km se chytám skupinky běžců, jejichž tempo mi celkem vyhovuje (prý jdou na 1:30), ale to neustálé pípání hodinek a všeho možného co mají na sobě nainstalováno, mě po chvilce přestává bavit, tak se jim pověsím cca 30m za zadek a využívám nechtěné vodiče (trochu mě mrzelo, že ofiko vodič byl až na 1:40). Cedule na desítce, moje hodinky se stopkami mi ukazují 42min. No což, ono by mohlo i dopadnout. Stále si držím skupinku mých vodičů na dohled. Trochu mi cukli na víc jak sto metrů, ale při lehce svažitějších pasážích využívám nasbírané ,,zkušenosti“ z rychnov classic maratonu a postupně ukrajuji jejich náskok.
Je tu 15km a úžasný pán, co nevypadá na člena organizačního týmu, hlásí pořadí každého běžce. Probíhám přesně stý. No a zde se to láme. Plán byl na 1:30 a dle loňských výsledků flek do stého místa. Takže fajn. Mé nechtěné vodiče na 1:30 mám skoro na dosah a pozice číslo sto. Teď už ani flek. Hned za zatáčkou beru tři. Co kilák zobu z kapsy brusinky. Zavěsím se za chlapíka, dám mu padesát metrů, odfrknu a už je za mnou. Stává se ze mě lovec. Nenažraný vlk. Bestie, co nezná slitování. Podívej se, jak se motá. Pche. Další skalp. Nohy pořád točej, co mozek chce, užívám si to. Na 18km dobíhám své ,,vodiče“, celkem koukaj, kde jsem se vyloup. Ptám se svých ,,IT“ běžců, jak jsme na tom a prý máme minutu náskok na plánovaný čas. Tak jo, pověsím se jim na zadek a v cílovém kopečku je urvu. Plán je jasný. Jenže koukám, že jeden z té skupiny běží asi 50m přede mnou. Další výprava za kořistí. Stejný průběh. Doběhnu ho, chvíli mu dýchám na krk, znervozním ho, odfrknu a pak ho nechávám za sebou. Potkávám pána, co se kroutí u krajnice. Je mi ho líto, ale skalp je skalp. Poslední kilák a kulím to co to jde, kadence ratatatata a je ještě rychlejší. Přichází cílový kopeček, u zábrany stojí Míša s Fa, plácám si s nimi a beru ty unavence jak na dálnici.
Je tu cíl, dostávám vodu, koukám na čas. 1:28:23 a 75. flek. Čekám u cíle, směju se a čekám na kamaráda, co by tu měl tak za deset minut být. Přibíhá, vypadá strašně, jdu nám pro pivo ,na který čekám přes dvacet minut.
Když to shrnu, tak organizace byla dobrá, trať se mi líbila, členové organizačního týmu, dobrovolníci, či kdo to byl na trati, byli úžasný. Počasí vyšlo skvěle, sic někdo na trati brblal, že je moc teplo (tak nemáš běžet v mikině ty chytráku), podzimní slunce, listí v lese a nakonec čas s umístěním, ve mně zanechává samé příjemné pocity. Jen doufám, že sevyplní hradecké šuškandy o připravovaném hradeckém maratonu 2015.
Napiš svůj článek i TYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtěji podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů. Marek |
