Cíl cesty byl dán a začal průzkum map a informací o lokalitě, v níž je největší atrakcí vodopád na řece Krimmler Ache. Plán byl zničit si jako obvykle tělo a vyčistit hlavu šlapáním po horách, kde občas člověka nepotkáte celý den. Perfektně připravený plán dostal trhliny v momentě, kdy mi vystavila účet neustálá únava a moje tělesná schránka a srdce si vyžádaly odpočinek.
Do dovolené mi zbývaly nějaké dva měsíce a já měla problém vyjít kopec za domem. Protože se však nikdy nevzdávám a dobře zvolená léčba mi dovolila pěknou dávku kilometrů denně s nadějí, že letošní dovolená nebude jen po rovinkách, jsme vyrazili na jih Rakouska.
Vodopád v Krimmlu
Je to nejznámnější místní atrakce pro turisty, která je jimi také náležitě obležená od časných ranních hodin do pozdního večera, a to i za nepřízně počasí. Na chodníku vinoucím se podél pravé strany vodopádu potkáte pestrobarevnou směs lidí a jazyků ze všech koutů světa. Deset zastávek, deset úžasných vyhlídek a osvěžení kapkami vody bouřící řeky.
Je škoda, že většina lidí nedojde až k poslední vyhlídce, ze které je nádherný výhled do okolí, a skončí v restauraci nad druhým stupněm vodopádu Schönangerl. Dolů se dostanete stejnou cestou a potrapíte kolena, najmete si taxi anebo využijete radu RUNGO jak začít sportovat o prázdninách a prostě ten kopec kličkující mezi vyčerpanými poutníky nahoru a dolů seběhnete. Bonusem jsou endorfiny na maximu.
Ubytování v Krimmlu přináši i další výhodu, vstup na cestu k vodopádu je zdarma a tím otvírá možnost treků v údolí Krimmler Achental.
A pro ty, kteří nechtějí platit vstupné či rádi objevují jiné než ty nejprofláklejší cesty, mám tip na trasu na Alt Tauernweg, která je pěkně značená, provede vás lesem kolem levé strany vodopádu a nabídne vám na něj jiný pohled. Opět můžete skončit u chaty Schönangerl či vyjít nad vodopád na vyhlídku Schettkanzel.
Krimmler Achental
Údolí řeky Krimml přináší nádhernou lehkou túru k chatě TauernHaus. Celkem dvanáct „kochacích“ kilometrů v jednom směru jsou nejen odpočinkovou trasou pro chodce, ale i nádherným kouskem tratě pro běžce. Jen nahoru musíte překonat oněch 400 výškových metrů okolo vodopádu. Řeka je divoká, hluboká a průzračná, lemovaná almy (farmami a pastvinami), kde vám nabídnou něco k občerstvení, nejčastěji smradlavý horský sýr s chlebem a pivo.
Před koncem údolí se nachází TauernHaus, kde můžete opět ochutnat skvělé sýry, pojíst a popít místní speciality.
Od této chaty můžete také vyrazit na další treky k Richterhütte, Zittauerhütte, Warnsdorferhütte či přes hranici na Birnlückenhütte.
Nebezpečím pro městského člověka mohou být všudepřítomné krávy s telaty. Jsou to neškodná majestátní zvířata, která se volně procházejí po cestě a většinou nejsou ani oddělená ohradníky jako u nás. Napoprvé to byl však zážitek. Černá jalovice s rohy nám zahradila cestu, prohlédla si nás, mrskala ocasem, jímž odháněla mouchy a ovády, oblízla si hubu velkým růžovým jazykem a znuděně odešla.
Horská jezera Seekarsee a Wildkarsee
Výzvou se pro mne letos nestalo zdolávání co nejvíce výškových metrů v rámci jedné dovolené, ale zátěžové otestování mého motoru, pumpy, prostě srdíčka, které se rozhodlo stávkovat. S medikací a po dvouměsičním odpočinku s lehkým pohybem měla túra odpovědět na moje otázky, jak na tom jsem. Nejspíš jsem byla daleko bezstarostnější než můj parťák-manžel.
Brzy ráno vyrážíme lesem Burgwald nahoru k potoku Seebach a dále okolo Seekarhütte (1905 m) a dostáváme se nad les na planinu porostlou růžovými rododendrony (alpské růže), modrými zvonky, travami. Míříme výše až k jezeru Seekarsee, kde si krátce odpočineme. Po levé straně nás láká hora Aberskopf (2400 m), ale my míříme přes sedlo Seekarscharte (2515 m) k dalšímu jezeru Wildkarsee olemovanému zbytky sněhu.
Na obou stranách sedla potkáváme neočekávané společnice, ovečky se zvonečky, zvědavé jako beránek z večerníčku. My však míříme dolů, podle pravidla, že co nastoupáme, musíme sestoupat, míříme přes Leitenkammersteig k sedlu Breitscharte (1925 m), potkáváme jen krávy a ovce. Jediný turista byl běžec, jehož jsme poté v okolí potkali jestě víckrát.
Sedlo Breitscharte nás posílá prudce dolů na Schönmoos a přes Burgwald zpět do Krimmlu. Po levé straně je vidět utržený lavinový svah. Byla to nejbolestivější část cesty, prudkým svahem dolů, cik cak, druhý den jsem rozbolavělé nohy rozchodila na Alt Tauernweg a seběhnutím okolo vodopádu.
Přehrada Speicher Durlassboden a soutěska Leitenkammerklamm
Přehradu Durlassboden jsme viděli při sešupu ze sedla Seekarscharte po celou dobu cesty, stejně jako ledovec na konci údolí za ní. Stala se cílem odpočinkového treku. Začátek cesty je pod hrází. Po pravé straně jsme vyrazili k chatě Finkau, je to krásná odpočinková cesta s všudypřítomnou zvířenou, přibyly kozy. Ve Finkau se můžete občerstvit nebo pokračovat k Leitenkammerklammu a vystoupat kolem něj k Trissalmu. Voda v řece je prudká a jsou vidět nádherné vymleté hrnce. Zpět se vracíme po druhé straně přehrady. Údolím nad soutěskou Wildgerlosal lze dojit k Zittauerhütte a obdivovat ledovec Wildgerloskees.
Filzstein, Plattenkogel a jiné
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. |
Za zmínku stojí ještě lyžařské středisko Filzstein (Gerlosplatte), kam vyjedete autem. V létě je to místo duchů, kde potkáte maximálně udržbáře vleků a pasoucí se skot. Můžete odtud vyrazit na několik zajímavých túr k přehradě Durlassboden a soutěsce Leitenkammerklammů k Zittauerhütte přes sedlo Breitescharte, Leitenkammersteig a Trissalm a údolí Wildgerlosal či jen udělat kolečko okolo a přes kopec Plattenkogel. Pokud budete mít štěstí, dostanete na Gletscherblickalmu k občerstvení víc než láhvové pivo a sušenky, vyrábějí tam sýry.
V Krimmlu absolvujte Panoramaweg začínající u vodopádů a vinoucí se nad vesnicí až na vyhlídku Falkenstein či cestu okolo řeky Krimmler Ache k nádraží nebo dál do dalších vesnic.
Krása ticha na vrcholu hory
Užijí si všichni chodci, běžci, cyklisté. Dopřát si můžete uvolněné i extrémní výlety. Ty moje letošní byly někde na půl cesty mezi extrémem a kocháním. I přes ochutnávky místních sýrů a knedlíků jsem tady nechala pár kil, zrehabilitovala a otestovala svoje zanedbávané tělo. A už teď se těším, jak za rok objevím letos neobjevené cesty a nabiju se adrenalinem a endorfiny.
Krása ticha na vrcholu hory, pohled dolů do údolí, pozorování ptáků v úrovni očí, absence lidí mě naplňuje energií a motivuje k zdolání další. Nohy sešoupané až k zadnici jsou ten nejlepší způsob relaxace, který znám.
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
