Fenomén jménem Pražská stovka prověří vaši fyzičku i morální sílu

Fenomén jménem Pražská stovka prověří vaši fyzičku i morální sílu | foto: Archiv závodu Pražská stovka. Foto: Aleš Zavoral, Rungo.cz

Fenomenální Pražská stovka startuje dnes před půlnocí

  • 0
Přitahuje-li vás běh v terénu na velmi dlouhé vzdálenosti, je Pražská stovka akce, kterou nemůžete neznat. Je to legendární závod opředený unikátní atmosférou a množstvím příběhů, který má na svědomí neméně legendární osobnost, hlavní organizátor Olaf Čihák.

Pražská stovka je fenomén datující své počátky až do roku 1994, kdy se konal vůbec první ročník. Tehdy se ještě nejednalo o závod v utratrailu, ale o turistický pochod a právě turistickým pochodem zůstala Pražská stovka v jádru až do současnosti.

Rok od roku se sice na startovní čáru řadí větší počet běžců a vítězství na tomto závodě má v ultratrailové komunitě velmi dobrý zvuk, ale celkové pojetí akce stále vychází vstříc především turistům, kterým trvá překonání celé trasy často i o několik dnů více než prvním borcům v cíli.

Pražská stovka 2015

Ultratrailový závod

datum:

4. prosince 2015

čas startu: 23:30

místo startu:

2. ZŠ Beroun

délka hlavní trasy:

130 km

převýšení:

5350 m

počet účastníků:

320

hlavní favorité:

Zbyněk Cypra

Radek Brunner

Martin Střelka

Honza Kotyk

David Pecina

Ondra Skripnik

web závodu:

dalkovepochody.cz

Samokontrola a občerstvovačky jsou proto po trase rozestavěny tak, aby je člověk stíhal nejen svižným během, ale i plynulou chůzí. Přestože se jedná především o pochod, čas se všem zúčastněným měří a v posledních letech se dokonce objevilo čipové zaznamenávání mezičasů na hlavních kontrolních stanovištích. To umožňuje sledovat on-line v teple domova strhující souboje (nejen) na čele.

Rok od roku se tak z Pražské stovky stává stále propracovanější závod, který se i přes nekomerční pojetí s minimálním rozpočtem dostává na úroveň, o které se většině ostatních ultratrailových akcí u nás může jen zdát. Lví podíl na tom všem má hlavní organizátor Olaf Čihák spolu se skupinou zhruba dvaceti dobrovolníků z řad rodiny a kamarádů.

Jednou z mnoha zvláštností Pražské stovky je trasa, která se každý rok mění a jejíž finální podoba je zveřejněna vždy až týden před startem. Jediným společným jmenovatelem všech ročníků je cíl na sídlišti v Modřanech. Olafovi se navíc daří náročnost trati stále více stupňovat, takže při zmínce o této akci proběhne mráz po zádech i velezkušeným borcům.

Divíte se, jak je možné, že by byla stovka kilometrů v rovinaté krajině podél Prahy tak náročná? Nenechejte se zmást názvem. Pražská stovka totiž zpravidla měří o několik desítek kilometrů víc než rovných sto, a i když byste vysoké kopce kolem Prahy hledali marně, stále je k dispozici bezpočet hlubokých údolí. Díky nim se celkový součet pozitivních výškových metrů pohybuje kolem úctyhodné hodnoty pěti tisíc metrů.

Jako by měl navíc Olaf jakousi smlouvu s počasím, každý rok se můžete spolehnout na to, že první prosincový víkend (tradiční termín konání Pražské stovky) zavítá do Prahy vydatná sněhová nadílka, orkán, velký mráz, vytrvalý déšť nebo některý z dalších extrémních vrtochů počasí, které náročnost trasy ještě znásobí.

Výraznou roli při překonávání takových podmínek hraje psychika, kterou dokáže spolehlivě nabourat další ze specifických nástrah Pražské stovky. Tou jsou takzvané „olafokilometry“. Zrádná jednotka vzdálenosti, která se rovná obyčejnému kilometru vynásobenému koeficientem jedna celá X. S tím, že X označuje neznámou, jejíž přesnou hodnotu se zpravidla dozvíte až v cíli. Jinými slovy, pokud je to k nejbližší občerstvovačce podle itineráře 10 olafokilometrů, je také dost dobře možné, že to nebude ve výsledku kilometrů 10, ale 13.

I přes náročné podmínky Olaf věří ve zdravý rozum všech závodníků, takže v propozicích pod nadpisem “Povinná výbava” naleznete pouze velmi stručný výčet těch největších nutností, jako jsou čelovka a dostatečně teplé oblečení. Tento přístup představuje velký kontrast obzvlášť ve srovnání s Beskydskou sedmičkou, na které požadují organizátoři po účastnících dlouhý a podrobný seznam nejrůznějších věcí od léků přes oblečení až po přesný počet náhradních baterií.

Podaří-li se vám všechny nástrahy Pražské stovky překonat, čeká na vás v cíli pamětní diplom a uznání všech, kteří kdy o tomto ultratrailovém podniku slyšeli nebo se ho zúčastnili. Každý rok totiž do cíle dorazí pouze velmi malé procento z těch, kteří se postavili na start. Nemusíte však zoufat ani v případě, že si na hlavní trasu prozatím nevěříte, kromě ní je totiž otevřeno i několik doprovodných pochodů a závodů od 14 do 70 kilometrů.

Radek Brunner

Přečtěte si rozhovor s jedním z hlavních favoritů letošního ročníku Pražské stovky - mistrem republiky v běhu na 100km i 24 hodin, Radkem Brunnerem

Letošní ročník Pražské stovky startuje v pátek 4. prosince nezvykle mimo Prahu na druhé základní škole v Berouně, kde se můžete ve výjimečných případech stále registrovat. Hlavní trasa letos slibuje na 130 kilometrech převýšení 5 350 metrů, na zkrácené musí běžci překonat 70 kilometrů s necelými třemi tisíci pozitivních metrů.

Už teď je jasné, že bude velice zajímavé sledovat dění na špici závodu, když se proti sobě postaví na startovní čáru dva vynikající ultra běžci a mistři České republiky v různých disciplínách - Radek Brunner a Zbyněk Cypra. O této dvojici se mluví nejvíce, ale do absolutního pořadí mohou promluvit i další borci, jako například David Pecina, Ondra Skripnik, Martin Střelka nebo Honza Kotyk. Ti všichni mají dostatečně vysokou výkonnost, aby dvojici Cypra - Brunner pořádně potrápili.

Celkem se na start postaví 320 běžců a turistů, které podle předpovědi čeká až nečekaně mírný ročník bez deště, bahna, sněhu, mrazu a dalších nepříjemností. Uvidíme.

Auktualizováno 5. 12. 18:00

Dvaadvacátý ročník Pražské stovky je už pro prvních několik borců minulostí, ale více, než dvě stě běžců je stále na trati, nebo vzdali. Mírné podmínky, které letos panovaly se projevily i na vítězném čase. Ten je při stejné vzdálenosti (130 km), ale s výrazně vyšším převýšením o 35 minut rychlejší, než vloni.

Očekávaný souboj Brunner - Cypra se nakonec oderával pouze v první třetině závodu, když na 4. kontrole na 60. kilometru musel Zbyněk kvůli potížím s žaludkem ze závodu odstoupit.

Radka Brunnera tak na špičce po zbytek závodu stíhalo už pouze slovenské duo Krajčovič - Hrajčarík, ale nutno podotknout, že tato stíhací jízda probíhala z uctivé vzdálenosti. Radek si tak s luxusním náskokem po 14 hodinách a 45 minutách doběhl pro vítězství. Na druhém místě dorazil do Modřan v čase 15:34 Dušan Krajčovič a o dalších 22 minut později Jozef Harčarík.

Mezi ženami se po celou dobu pohybovala na čele Zuzka Urbancová, která nejen že dokázala zvítězit, ale také doběhla na vynikajícím 10. místě absolutně.

Vítek Kněžínek

Vítek Kněžínek

Vítkovi leží v botníku něco přes třicet párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které v letošním roce pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. Chcete-li se Vítka na něco zeptat, navštivte naši poradnu.