• ...prší - razovitě

      14:42
    Reportáž plná emocí od čtenářky, která se nezalekla počasí a přišla si proběhnout Craft RUNGO razovitý závod. Překonala sama sebe a dokazuje, že běžet na konci startovního pole bývá snad ještě náročnější, než na špičce. Vydáváme bez úprav tak, jak nám čtenářka článek napsala.

    Craft RUNGO razovitý závod 2016 | foto: Viktor Pecina

    Prší....Je 7 hodin ráno, vonku stále prší.... A radar nedáva nádej na žiadne zlepšenie. Hmmm. Ak to teraz vzdám, budem srab, ktorý vymýšľa čudné darčeky pod stromček. Aj keď možno by mi to dnes prešlo – súdiac podľa počasia. Keby aspoň nebola taká zima, brrrr. Asi by som mala zobudiť zvyšok rodiny, hodina cesty do Ostravy, kým nájdeme Check-In na Rungo – ktovie či bude kde parkovať... myšlienky bežia hlavou a čas letí. Keby tak leteli aj nohy na trati... ale nie všetky priania sa plnia .

    Riešim, aké oblečenie si vziať. V nohách mám iba nejakých 32 km a pred sebou vidinu prvej skoro osmičky. Podľa hodnotenia okolia sa štýl behu v mojom podaní nápadne podobá rýchlej prechádzke. Ach jaj, to bol zase raz nápad. Posledné miesto to istí, tak vyberám veci zo skrine s vedomím, že v cieli fandia aj poslednému účastníkovi. Pre istotu siaham pre oblečenie na bežky – teplota vonku je podobná, len miesto sneženia leje. A za tú hodinu na trati budem mokrá ako myš.

    Fotogalerie

    ... prší.... v Ostrave to teda nie je o nič lepšie. So sebazaprením vyliezam z auta a o chvíľu sa vraciame už aj so štartovnými číslami a čipmi. Tak o pol hodinku to vypukne. Sledujeme z auta ľudí pobiehajúcich po parkovisku sem a tam, pár borcov má na sebe kraťasy a podkolienky a ja by som uvítala vrstvu oblečenia naviac už len pri pohľade na nich.

    Štart sa nezadržateľne blíži, zhon a ruch sa stupňuje, slová z reproduktorov sa valia okolo a zrazu sa valí vpred aj tá masa ľudí, ktorá sa tlačila pod štartovnou bránou. Nechávame ich bežať a medzi poslednými s prehľadom obchádzam vodu na ceste. Nechápem, kde sa všetci ženú, ale už po 1 kilometri zostávame iba tí, ktorí neveriacky pohľadom kontrolujú prázdne okolie – kde všetci zmizli?. Do uší mi ženský hlas kovovo oznámi ubehnutú vzdialenosť a čas - km cez 7min, “to je teda bieda!“, pomyslím si. To ešte netuším, že to pravé príde za ďalšou zákrutou.

    Asfalt mizne v nánose bahna a romantická úzka lesná cestička sa mení v klzkú pohyblivú pascu. Začínam chápať, že snaha vyhnúť sa mokrým ponožkám je márna. Aspoň nebudem mať blato za ušami - pri tej rýchlosti, ktorú podávam na trati je to nemožné a pravdepodobnosť pádu minimálna – aspoň niečo. 2 km, čas cez 14 min – to už snáď ani nie je rýchla chodza..... Na trati míňam ďalšieho chodcu a zároveň aj posledného, zvyšok je dávno v nedohľadne. Občas sa pri mne odkiaľsi vynorí manžel, ktorý vybehol so mnou, niečo zahlaholí a mizne za ostatnými. Pred očami mám vlčiu tmu, občas sa znenazdania v protismere objaví vysmiaty bežec s číslom, vyfotí si ma, zamáva a zmizne vpredu... asi som rarita a ostatní za mnou to vzdali. Ach jaj. Tak mi treba.

    Lapám po dychu, pľúca mi dávajú na vedomie, že posledný týždeň kvitlo, čo mohlo a jeden deň dažďa to nespraví. Bojujem sama so sebou a mazľavým všadeprítomným blatom. Sípajúc sa blížim k rozosmiatej dáme v pršiplášti, víta ma ako posledného bežca a neverí vlastným ušiam, keď tvrdím, že za mnou ešte niekto je. Asi vyzerám ako sa cítim, v pohľade sa zračí účasť s mojím utrpením a povzbudzuje ma ostošesť. Pre istotu ma sprevádza k ďalšiemu organizátorovi, chvíľku postojíme, pokecáme a medzitým sa pridá aj ten pán, čo som ho obišla pred chvíľkou v lese.

    Líbil se vám článek?

    Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

    Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

    Paráda, hneď je to veselšie. Spolu sa škriabeme do posledného krpálu, po ktorom prichádza dlhý zjazd, blata našťastie ubudlo. Stále prší, je mi to jedno. Skúsim bežať, nechávam za sebou spoluchodca, 6 km. Zrazu na mňa huláka ďalší organizátor: „už len kilometer“. “Pekná blbosť“ – vravím si, verím hláške kovového hlasu, pretože chlapom sa pri behu veriť nedá ani slovo a za tých pár sekúnd som určite neprekonala kilák, počítať ešte viem a rýchlosť svetla nedosahujem. V zornom poli zaregistrujem pána s malým batohom, vraj je občerstvovacia stanica – voda, pivo na požiadanie. Kým stihnem lapiť dych a zvážiť, že pivo by bodlo, beztak sú všetci dávno včudu, sa objaví manžel a povie, že nič také nie je treba.

    Nádej na oddych mizne behom pár sekúnd aj s mojím chlapom a tým čarovným deduškom. „Mať tak jeho kondičku v jeho veku“ – povzdychnem si a šmátram už po asi 15 kapesníku. Stále nechápem, kde sa tam obaja vzali a v polotranze sa akosi ocitám v parku. Neveriaco sa za mnou otáča staršia pani s psíkom, ďalší mladý pár s vlčiakom radšej uhýba mimo chodník. Vlečiem sa rýchlosťou spomaleného filmu. Medzi stromami presvitá čierny oblúk – hlavou mi neveriacky letí: žeby naozaj cieľ?

    Mobilizujem psychické a fyzické sily, vyleziem spoza stromov, v ušiach mi rezonuje ohlušujúci rev – čosi o šprinte. Nevnímam tváre, vidím farebné šmuhy, zatínam zuby a šprintujem do cieľa. Ktosi sa ku mne skláňa, na krku mi visí perníkové srdce, ďalšie ruky mi dávajú dole čip.... Lomcujú so mnou emócie – som šťastná, že som prežila......, prekvapená, že tých pár ľudí za mnou stále bojuje na trati. Klobúk dole, fandím im, nevzdali sa. Pre mňa sú víťazi dnešného dňa.

    Napište svůj článek i VY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

    Marek

    NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    ...prší - razovitě

    M34a85r91t74i74n82a
    H48á10j30k11o17v10á
    To mi trochu připomíná můj běh přes tydyty nedávno... 14. místo od konce ale zážitek super!
    S32v25a51t15a64v83a
    D38u88r24a42n64o34v75á
    Gratuluji pani k odvaze, ja s vice nabehanymi kilometry, mizernou kondickou jsem to vzdala a jeste neprselo. Pak jsem...
    O57n47d76ř64e49j
    B74a43u38m79g55a28r58t91n15e10r
    Osobně nejraději běhám právě v dešti. Není pak vedro, ale ani zima. Je tak akorát. Paní

    V diskusi jsou 3 příspěvky, poslední příspěvek 11. 4. 2016, 18:09



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.