Když si vzpomenu, jak blbě mi bylo, když jsem po třicítce dostala neštovice - opravdu ve stavu neschopná vstát z postele a neschopná se najíst - tak bych autora článku a zejména věty "V každé fázi léčby je nezbytná pohybová aktivita" opravdu s chutí nakopala tam, kde záda ztrácejí slušné jméno. Píšete bludy!

Ještě dodám, že půl roku poté jsem měla skóre 2 tisíce km na inlajnech. Ne, lenoch fakt nejsem. Ale pevně si stojím za tím, že pohybová aktivita v určitých stavech fakt fyzicky nejde.

Pro mě je každá nemoc, hlavně rýmička, jako návrta z JIPky.