Nikdo učený z nebe nespadl, ale tohle snad nejde nazvat jinak než naprosté fiasko zdravého stravování. Tolik péče a úsilí a výsledek?

Tohle mi hlava nebere. Kolik set kilometrů (desítek hodin) autorka článku naběhala, než se vydala na půlmaraton, i když s plánovaným časem odpovídajícím takřka regeneračnímu běhu kardiaka po infarktu? S minimálním běžeckým tréninkem by mi bylo blbě taky, kór při takové stravě. Ale jinak pěkně napsané, má to hlavu a patu.

Tak jsme se dozvěděli o tom, jak má autorka průjem ze zdravé stravy, no nic, to se stává a já si ráno poručím vajíčka, slaninu a rohlíky

Škatulky pohybujte se. Přesně to se nabízí k tomuto článku napsat. Stejně jako i k ostatním článkům podobného zrna. Diety, striktní dodržování zaručených způsobů jak hubnout a zvyšovat svoje výkony směřující nejlépe k půlmaratonu. Je to dozajista chváli hodné, ale pouze do té míry, že chceme něco změnit. Ostatní je slepý škatulkování se do velice rozmanitých krabiček našich osobitých potřeb na stravování. Nedělejme to pro své ego, dělejme to pro radost a jezme co naše tělo chce. Ono to ví nejlíp. Až moc jsme se naučili věřit ostatním víc než sobě. Když se to naučíme je to víc než vítěztví v půl maratonu.

Dočetl jsem po vybílení Sklizena. Pokud nákup v tomto obchodě připadá jako dobrý nápad, tak už nemá cenu číst dál