• Diskuse k článku

    Diskuse k článku

    Za běžecká zranění může hopsavý styl, zjistili vědci

    Ani hmotnost, ani typ vybavení. Běžecká zranění souvisejí s úplně jiným faktorem, zjistili harvardští vědci. Může za ně špatný běžecký styl, rizikem je hopsavý běh s velkou vertikální oscilací

    Upozornění

    Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
    Děkujeme za pochopení.

    Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

    A86n27t49o66n10í21n 12V42o70t58á85p87e49k 3392716296911

    By mne zajímalo, jak by to viděl pan Zátopek, kdyby to četl. Já myslím, že by se smál. Udělala se z toho fakt věda. Osobně jsem přesvědčen, že většina lidí, co chce běhat, by se měla nejdřív naučit chodit. Můj postup byl takovej, že jsem nejdřív chodil po lesích bos, jenom chodil cestou necestou bez obuvi, což udělalo neskutečný věci s klenbami, postupně chůze s občasným popoběhnutím (jsem zíral, jak se mi sám zkrátil krok a zároveň zvýšila kadence (180/min)). Pak jsem se obul. Styl běhu mi zůstal zachován, tělo si pamatuje. Občas si popoběhnu bos, abych si "fixoval" ten prožitek a zejména hmat v chodidle tomu dává další rozměr (třeba teplota povrchu...). A hlavně: nelámu si s tím hlavu.

    0/0
    22.3.2016 10:01

    O84l48d81ř81i48c80h 45J20a65n57e48č81e15k 8609296443891

    souhlas - ale Vy jste si s tím sice nelámal hlavu, zato jste tomu obětoval spoustu času. jenže to spousta lidí nechce, jim se možná ani vůbec nechce do toho lesa. oni chtějí koupit a nazout boty a běžet. že to nejde, protože je noha slabá a technika mizerná? právě z toho pramení ta zranění. a s tím si pak lámou hlavu.

    +1/0
    22.3.2016 16:18

    E15l84i53š28k70a 58K13u65č65e98r81o81v48á 7919652153403

    tohle byl největší posun vůbec - že mi trenér vysvětlil, že pokud chci něco uběhnout, nesmím nechat skákat těžiště, že se tím nejvíc vyčerpám. dělala jsem to hodně a změna přišla okamžitě.

    0/0
    19.3.2016 19:26

    M85i23r29o23s47l86a77v 46H18e36r63a60n 6888207141

    Ze to resite, pokud se zranite a nasledne se nad vama budou sklanet takove dve slecny, s tim ze vam zraneni pofoukaji.... V mohl byse clovek i umyslne zranit az by bezel kolem nich :-P

    +1/0
    16.3.2016 10:04

    O52l38d73ř23i80c19h 79J87a61n46e58č75e59k 8669476863881

    sorry, ale na to bych přišel bez jakýchkoliv studií, že při dopadu na patu se při 'hopsání' riziko zranění zvyšuje ;-D pro klouby to přeci je mnohem větší zátěž.

    ale problém není to hopsání, ale ten dopad na patu. pokud takto budete běhat, tak se nedivte, že budete neustále zranění. běh není zrychlená chůze.

    ano přeučit se na špičky vyžaduje silná lýtka a i tak to docela bolí. ale prevence je to spolehlivá.

    tak došlapujte aspoň na střed, když už to přes špičku nejde...

    +2/0
    16.3.2016 8:45

    P78e48t93r 29K61a17ň66o92v86s23k39ý 1714882467519

    Záleží i na tempu, třeba při 6:00/km je běh přes špičky celkem dost neefektivní a v podstatě zbytečný, když takový běh při určitém typu provedení nemá letovou fázi a opravdu spíše připomíná vysokadenční chůzi. Jinak doporučuji třeba článek: www.personal

    +1/0
    16.3.2016 9:15

    O61l93d13ř11i82c39h 51J79a96n13e24č70e18k 8239636653981

    Právě naopak - čím pomaleji běžím (klušu), tím více se snažím zůstat na špičkách. Běh totiž celkově stojí méně energie, pomaleji se unavím, takže zůstává dost energie pro lýtka, aby udržela paty ve vzduchu a já si neničil kolena. Běh po špičkách opouštím nejvíce při závodech, kdy mi prostě dříve nebo později dojdou síly a vůle to na špičkách držet (bavíme se o závodech od 15km nahoru). Pochopitelně i při dlouzích výbězích, ale když si můžu vybírat, tak se stejně tvrdému podkladu vyhýbám, co to jen jde.

    0/0
    16.3.2016 15:12

    P55e74t97r 51K60a38ň91o71v36s36k90ý 1394402927419

    Henderson, B. (2011) Důležitým faktorem ekonomiky běhu je frekvence za minutu, což znamená početkroků za minutu (kolikrát dopadne pravá noha na zem). Nejlepší atleti mají kadenci kolem 90.Předpokládá se, že rychlost kadence snižuje riziko zranění při běhu, snižuje i vertikální oscilacia zkracuje krok. Tím dochází k plynulejšímu přechodu mezi jednotlivými fázemi běhu.

    citace z is.muni.cz

    0/0
    16.3.2016 3:01

    P83a50v18e66l 78O33t56a 6279884124515

    ne každý člověk je od přírody stvořen a nadán pro provozování veškerých aktivit.

    proto nemůže každý člověk provozovat běh , i když je to komerční produkcí prezentováno jinak ;-D

    0/0
    15.3.2016 8:59

    O66l67d14ř65i20c56h 70J59a74n85e31č80e53k 8809486443821

    no já nevím, zatímco např. schopnost hrát fotbal v evoluci nehrála jakoukoliv roli, pračlověk, který nebyl schopen běhat, byl přinejmenším silně znevýhodněn.

    takže neschopnost běhat je narozdíl např. od neschopnosti hrát míčové hry nebo malovat spíše civilizační choroba než nahodilá odchylka od nomrálu.

    +3/0
    16.3.2016 8:50

    P83e75t80r 54K51a85ň77o45v86s37k73ý 1694242807669

    Jako nejjednodušší kriterium vidím kadenci, čím vyšší kadence, tím kratší krok, tím menší otřesy, přirozeně se tím i eliminuje dopad na nataženou nohu před sebe apod.

    +4/0
    14.3.2016 19:17

    J66a20n 30K35r92a12l79i73k 8504388510

    Suhlas. Pri vysokej kadencii, kratsom kroku nie je cas na vertikalne plytvanie energie, pre mna ucinnejsie, pre kolena setrnejsie je len podsuvanie noh, ako pri pstrosom behu :-) a je to i strata casu. Vyskoky robim pri odrazoch behu do schodov koli ziskaniu sily, ale srdce ide na doraz

    0/0
    14.3.2016 21:36

    P73e26t45r 52K56a31ň62o95v51s13k79ý 1694222867649

    Hlavně se to celkem dobře kontroluju, radím to hlavně lidem s méně zkušenostmi, aby se snažili o kadenci kolem 180/min při libovolném tempu a vlastně nic jiného neřešili. Výpočtem lze snadno zjistit, že u tempa kolem 6:00/km je krok dlouhý jen 92 cm, takže v podstatě stejně dlouhý, jako při běžné chůzi, takže tam je téměř nulová letová fáze. Je to velmi šetrné a zejména pro dlouhé běhy i efektivní.

    0/0
    14.3.2016 21:46

    T30o36m72á93š 78M29r43á45z 4130180921216

    Ja nevím jak Vy, ale pokud budeme měřit krok od špičky ke špičce, tak to rozhodně není 92cm! Průměr bude okolo 60 při chůzi.

    0/0
    15.3.2016 7:29

    P70e23t68r 94K24a86ň41o65v52s51k84ý 1574982287849

    Jasně, záleží na rychlosti chůze, při 9:00/km (6,3 km/h) mi výpočet dává 81 cm (mívám kadenci kolem 130), což není od těch 92 příliš daleko. Lidé, kteří chodí pomaleji, vesměs pomaleji i běhají, pak bude oboje menší.

    0/0
    15.3.2016 8:13

    T39o91m50á73š 76M77r70á48z 4820320461576

    Jjo, ale to už bych bral, jako fitness chůzi, nebo pokud mám honičku. Otázka ještě je, jak dlouho by začátečník vydržel kadenci 180bpm, no a jak moc je i vrozená.

    0/0
    15.3.2016 8:22

    P80e60t39r 79K31a29ň57o67v27s31k69ý 1444662147929

    Začátečníci, kteří ke kadenci 180 na základě mého doporučení přešli, to vesměs zvládali dobře, snížila se jim i tepovka při běhu a hlavně si přestali stěžovat na různé bolesti. Pravda, někteří se to učili doma, při běhu na místě, podle metronomu, třeba www.metronomeonline.com

    +2/0
    15.3.2016 8:27

    P53e59t22r 14K98a64ň42o11v79s59k65ý 1174632707939

    Neříkám, že je to nějaký "vrchol běžecké techniky", ale posílám odkaz na video z tempa 5:20/km (11 km/h), ze kterého lze přehráváním snímek po snímku vidět, že to letovou fázi má jen minimální: www.kanovsky.cz

    +1/0
    15.3.2016 8:20

    O82l64d31ř46i66c87h 73J79a45n73e76č81e37k 8589406213921

    já bych jako nejjednodušší (a nejúčinnější) viděl nedopadat na patu...

    +1/0
    16.3.2016 8:51

    P55e57t23r 80K64a10ň75o23v23s56k45ý 1364712167539

    To s tím souvisí, zvýšení kadence při stejném tempu zmenší délku kroku, tím se sníží potřeba dopadat na nataženou nohu, kde dochází k největšímu nárazu paty. Mé zkušenosti jsou, že jednodušeji se hlídá kadence, než to, jestli člověk dopadá na patu či ne, resp. v jaké míře. Podobně je pro začátečníky měřitelná třeba ta vertikální oscilace, pokud mají vhodný přístroj. Ale bez vysokorychlostní kamery je fakticky nemožné zjistit, jak člověk dopadá.

    0/0
    16.3.2016 8:58

    O67l62d88ř67i64c16h 48J84a88n87e28č30e43k 8429946443901

    tak teď jste mě dostal - jestli je souvislost mezi dopadem na patu a kadencí opravdu netuším.

    vyšší kadence samozřejmě snižuje hopsavost a tím i rázy, které klouby při každém kroku musí absorbovat.

    ano vyšší kadence určitě sníží potřebu / možnost dopadu na nataženou nohu - ale opravdu to přímo souvisí s dopadem na patu? fakt nevím, tímhle jsem se nikdy nezabýval. a pro svou osobní potřebu ani nepotřeboval, u mě je to špička vs. střed (celá noha).

    0/0
    16.3.2016 15:17
    Foto

    P84e84t71r 88H92a22r55a16n90t 8351728421258

    Bylo by dobré napsat hodnoty vertikální oscilace, ať je s čím srovnávat. Jaká je například průměrná VO, jaký je optimální, co už je moc?

    Takto je to sice zajimavý článek, ale bez faktů...R^

    +2/0
    14.3.2016 11:15

    W66o64l19f76g15a23n44g 83T74i66l82l50m68a22n12n 9213187573

    Na CASRI mi panem Michálkem byla doporučena hodnota 10cm a nižší.

    U Garminů doporučují:

    na jedničku pod 6.4 cm (percentil >95)

    na dvojku 6.4-8.1 cm (percentil 70-95)

    na trojku 8.2-9.7 cm (percentil 30-69)

    no a výš určitě nehopsat :-)

    +1/0
    14.3.2016 11:29

    P16e18t59r 47K82o87l33á34ř 8305921335721

    U Garminů nic nedoporučují, to je pouze statistika reálných běžců, takže hodnoty nižší než 6.4 cm VO nedosahuje ani 5 % ze studovaného vzorku běžců. Platí úměra, čím rychleji člověk běží, tím nižší VO. Ale nelze stanovit jasnou mez, každý je jiný a vyšší běžec bude mít přirozeně vyšší podíl vertikální pohybové složky.

    0/0
    14.3.2016 17:18

    W30o62l23f98g94a16n73g 37T51i69l71l58m68a27n16n 9793267163

    Tohle je přímo od Garminů. Poslední dvě věty mi jako doporučení přijdou:

    Společnost Garmin provedla průzkum u mnoha běžců různých úrovní. Obecně platí, že zkušenější běžci mívají nižší vertikální oscilaci. Rychlejší tempo je však často vykoupeno o něco vyšší vertikální oscilací. Pokud je kadence nastavena, je kratší doba kontaktu se zemí obvykle spojena s vyšší vertikální oscilací. Pokud běžíte do kopce, bývá vertikální oscilace nižší. Vyšší běžci mívají o něco vyšší vertikální oscilaci. Mnoho trenérů běžců věří, že je nízká vertikální oscilace efektivnější, protože je při běhu nahoru a dolů promarněno méně energie. Někteří také podporují běhání s nižší vertikální oscilací, protože to snižuje zatížení a dopad na tělo.

    0/0
    14.3.2016 18:03

    P41e71t17r 59K16o58l74á97ř 8525171645961

    To ano, ale Váš původní příspěvek spojuje ono doporučení se statistikou, která žádným doporučením není, protože vychází z reálného stavu a nikoliv z nějakého exaktního měření, co by mělo být dobré. Jsou lidé, kteří se přes správný styl a nízkou úroveň VO do první kategorie (méně než 6,4 cm) nikdy nedostanou (je rozdíl má-li někdo 160 cm nebo 190 cm), proto jsem na to upozornil.

    0/0
    15.3.2016 8:36

    D64a37l75i24b28o98r 62J44u87ř80i27c84a 8848844545

    Přesně proto Garmin přidává další metriku s názvem Vertical Ratio, což je procentuální poměr oscilace vůči délky kroku. Tato metrika normalizuje daný nedostatek VO protože vyšší lidé budou mít automaticky i delší krok takže na VR se to již neprojeví.

    0/0
    15.3.2016 10:30
    Foto

    P46e47t87r 81H58a96r78a33n60t 8241618451178

    Tak bych to také viděl, nyní běhám na 7-7,5 cm (krom kopců) při kadenci okolo 170. To si myslím, že je opravdu průměr. K žádnému zranění (musím zaklepat) u mě za 7 let běhání naštěstí nedošlo (náběh nyní okolo 40-50km týdně)

    0/0
    15.3.2016 10:22

    T29o77m98á42š 64M43r19á64z 4100930291636

    Ale tam je link na ten originální článek. Jenže myslím, že ni tam to nebylo, více řešil fenomén dupnutí při dopadu a tlumení nohou.

    0/0
    14.3.2016 21:40

    B72o60r19i75s 43K40n45e86s58c21h62k63e 9351479217797

    Před několika lety jsem přešel z 'odpružených' bot na NB Minimus. Jsem s nimi velmi spokojen, jediný problém (nemusí však souviset se změnou bot, je mi 68), objevila se mi příčně plochá noha. Vracet se však nehodlám, jsem spokojen.

    0/0
    14.3.2016 9:03

    H51o30n77z80a 21B79e85d90n12á93ř 9336703332190

    Když někdo běhá přes paty, nepomůže mu žádná obuv ani lepší technika, zranění se nevyhne. Vědci se měli zaměřit spíše na srovnání běžců přes paty s "dobrou" technikou a běžců přes špičky. Tam už je ale prokázáno, že běhání přes špičky v minimalistických botách, zásadně snižuje riziko zranění.

    +2/−3
    14.3.2016 7:42
    Foto

    V38í28t20e82k 26K41n44ě23ž95í23n66e25k 3524553265887

    Tohle je bohužel jeden z největších mýtů o běhu přes špičky a minimalistických botách obecně. Pokud je mi známo, neexistuje žádná studie, která by dokazovala to, co píšete - viz např. Vibram, který se svými přtiprsťáky v minulých letech v usa prohrál soudní spor na toto téma a musel zákazníkům vracet peníze. Šlo právě o to, že ve svých reklamách sliboval nižší riziko zranění, což se ukázalo jako nepodložené.

    +7/0
    14.3.2016 7:58
    Foto

    P65e30t12r 73B76a50u81c65h 5981464233966

    Z výše uvedéného článku: "The takeaway is that a softer footfall appears to reduce the likelihood of injury. Previous studies show that one potential approach for runners trying to cut the chances of injury is to adopt an impact-absorbing forefoot strike .." Ale jinak musím souhlasit s tím, co píšete: běh přes špičku snižuje riziko zranění, které vzniklo dopadem, ale zvyšuje zranění vznikající únavou.

    0/0
    14.3.2016 11:46

    A95l91e19š 66Z16e47l41i76n72k32a 1534872196

    Tak to je, ale je to uplně něčím jiným - ti lidi celý život chodili v botách, běhali v botách a teď najednou jen pro běh! přezují do minimalistických bot. Co se stane je každému jasné, ale neměl by to být apriori argument proti minimalistické obuvi ;-)

    0/0
    22.3.2016 11:41

    P27e21t48r 61V10a96l68e58š 4670791373560

    Primárně je potřeba zduraznit, že jakákoliv bota nezaručí vůbec nic. Běžec přes patu je jen otázka času, kdy zranění příjde (pokud trénuje dotyčný časteji - 1x za tyden na 20 minut nemusi přijít) . Běh přes spičku neexistuje (baletka). Otázka nezní přes patu či špičku. jde o to kam běžec dopadne, před težište či pod težiště. - pod težiště na patu dopadnoud nelze. Samotný dopad do težiště ješte nepredikuje nic o zranění, pouze cca o 50% nižší excetricke sily na kolena. Dobra nebo špatná technika težko predstavitelný pojem - co je ten standard - urcite skoly standard popisují - odchylka od tohoto standardu je chyba, na techto chybach se pracuje. Pro systematický běžecký trénink jsou ale potreba pouzivat pojmy: vnimaní, stabilita, obratnost, ohebnost, síla, rychlost, az nekde uplně vzadu se krcí boty a vytrvalost, samotna technika nestačí!. Pokud běžec dopadně pod težište (pasivně) první kontakt se zemí je zpravidla na bříško chodidla u pomalejšího ci tempoveho běhu (neberte me za slovo (sprint) se v pruběhu dopadu dotke zeme celé chodidlo (pokud ne - achylovky lytko ...) Pokud se vyzkum zameroval na 300 bezcu behajicích na paty pouzivaje jeden ci druhý typ bot zameroval se predevsim na skupinu bezcu která se stejne zrani - dalsi statistiky ukazuji ze se zraní 80% bězců za rok - statistika take rika ze 85% procent bezcu beha s prvnim kontaktem se zemi pri dopadu pres patu. Jen poznamka na zaver v iedalni technice zadný odraz ze zeme není potreba - ani u sprintu, tzn :-) ten kdo se odrází má vetší vertikalní oscilaci kdo se odráží meně ma mensi vetrikalni oscilaci - vnimani je potreba na to abych to dovedl rozeznat - z vetší vyšky (vertikalni oscilace) dopadne bežec na 1 nohu silněji (viz Newton) - na patu bez kontroly - je to cca 3 nasobek vlastni hmotnosti - jestli je tlumeni na bote treba 2cm nasledky toho dopadu netlumi dostatecne - pro tlumeni je nutno pouzit sofistikovanejsi technologii - tu mame od prirody, ale je zlenivelá a bohužel priliš slaba vetsinou.

    +1/0
    14.3.2016 12:33

    O66l92d84ř71i92c92h 60J20a41n49e28č71e83k 8599536193131

    že neexistuje běh přes špičku? buďto slovíčkaříte (špička vs. přední část chodidla), nebo se někdy přijďte podívat na mě.

    samozřejmě že "přes patu vs. přes špičku" je velmi podstatná otázka a že "pro tlumení (na patě) je nutno použít sofistikovanější technologii - tu máme od přírody, ale je zlenivělá" je nesmysl.

    pokud dopadáte na patu, tak žádné přirozené utlumení nemáte! mezi patní kostí a povrchem, po němž běžíte, je jen naprosté minimum tkáně, takže ráz ("trojnásobek vlastní hmotnosti") jde od země přes patu rovnou do kostí a kloubů! co by ho podle Vás mělo přirozeně utlumit? Váš kmen snad příroda vybavila nějakými pružinami v kostech či kloubech? nikoliv - paty a navazující kosti a klouby jsou od přírody stavěné na to, aby se na ně došlapovalo při CHŮZI, nikoliv při BĚHU - kdy jsou síly několikanásobně vyšší! jediné, co při dopadu na patu fyzicky může tlumit, je právě podrážka boty.

    ona sofistikovanější technologie, kterou nás příroda vybavila a kterou jsme nechali zlenivět, jsou svaly a šlachy nohy - nárt, lýtko, achilova šlacha atd. a co musíte udělat, abyste je při tlumení dopadu použil?dopadnout na přední část nohy! pak je v okamžiku došlapu pata (a s ní všechny dlouhé kosti a jejich klouby) ve vzduchu a svaly a šlachy mají prostor na to, aby dopadající tělo aspoň částečně zbrzdily a tím pomohly podrážce. ano, stojí to sílu. sílu, kterou většina z nás nemá a většinou na ní ani není ochotna pracovat, resp. připustit, že by jim to mohlo pomoci.

    zkuste se někdy proběhnout zcela přirozeně - tedy na boso - po nějakém tvrdém povrchu, ideálně po asfaltu (byť ten zrovna přirozený není), nebo alespoň po tvrdé vyprahlé půdě - a dopadat při tom na patu. jak to asi půjde?

    že se zraní 80% běžců za rok? no vidíte - kdyby to bylo pro každého rok od roku nezávislé a stejné, tak to znamená, že pravděpodobnost, že se za 20 let nezraníte, je 1:95 bilionům. mně se to přes místy extrémní objemy povedlo - přirozeným během, tj. vyhýbání se tvrdým povrchům a dopadu na patu.

    0/0
    16.3.2016 15:54

    P90e68t38r 91K17a70ň13o50v88s35k24ý 1694192867739

    Ten výpočet není správně. :-) Korelace mezi zraněním v jednom a jiném roce je samozřejmě výrazně pozitivní, takže nelze pravděpodobnosti násobit. :-) Stejné jako Vy mám to štěstí, že jsem se ještě nezranil, mám přes 40 000 km, z toho většinu na tvrdém povrchu (vesměs městské chodníky či cyklostezky), včetně dvou 100km závodů na tvrdém povrchu a spousty maratonů po tvrdých površích - dle mého názoru dopadám na celé chodidlo, ale opravdu těžko říct, vlastně to neřeším a orientuji se jen na vysokou kadenci.

    Každopádně, studie se týká něčeho jiného, a proto jsem tu odkazoval na souvislost vertikální oscilace a kadence.

    A tvrdím, že pokud by něco mohl běžec zkusit změnit fakticky okamžitě a bezrizikově, tak je to právě kadence, přičemž už toto dle zkušeností několika lidí vesměs stačí k odbourání některých problémů. Víc říct k tomu neumím.

    0/0
    16.3.2016 23:09

    O97l27d54ř46i44c17h 23J64a72n60e61č60e28k 8629896173131

    ano já vím že ten výpočet je velmi zjednodušující až nesmyslný :-) ale i kdyby 80% běžců bylo zraněno každoročně a zbylých 20% nikdy, tak stále máme velké "štěstí", že patříme k těm 20% - anebo něco děláme jinak, lépe.

    naprostý souhlas s tím, že vyšší kadenci může (takřka) každý zkusit okamžitě a bezrizikově. a stejně tak souhlas s tím, že snižuje riziko zranění kloubů, protože snižuje síly, které na ně působí. tedy stejný efekt jako plošší krok, tj. nižší hopsavost. vysoká kadence vysoké hopsavosti zabraňuje, ale není to samozřejmě to samé, protože nízkou kadenci lze určitě mít i s plochým krokem.

    pokud dopadáte na celé chodidlo, tak je to v pořádku - jste na tom každopádně výrazně lépe, než velká část běžců, kteří dopadají na patu. dopad na celé chodidlo ("na střed") bývá ostatně doporučován, protože odbourává hlavní negativa dopadu na patu, současně však dopad na špičku je pro mnoho lidí nevhodný až nebezpečný, protože je silově náročný a velmi namáhá šlachy. já se při tréninku sice snažím dopadat na špičky, ale při závodech často běhám přes celou nohu, prostě proto, že při vysoké a dlouhé zátěži nemám sílu na to běžet trvale po špičkách.

    0/0
    17.3.2016 11:24

    P18a48v36e40l 19R83e82z42n41i62c89e12k 3905804484422

    to je opet sporne pane Knezinku. Jasne ze clovek ktery bud nikdy nebehal, neumi spravne behat, ci presedla z ultra mekke obuvi do petiprstaku, bude velmi brzy vystaven riziku zraneni svaloveho / slachoveho typu - lytka, achylovka atd.

    On je potreba i ten prechod na tu minimalistickou obuv udelat evolucne, nikoliv revolucne.

    Nejsem zadny extra bezec a rovnez se nerad vyhranuji k urcitym "taborum" dogmaticky zastavajici jeden ci druhy nazor. Kazdopadne v teto veci stojim za tim, ze beh pres stredni a predni cast chodidla, v kombinaci s minimalistickou botou je anatomicky opravdu nejspravnejsi. Lec ne pro kazdeho v kazdou dobu vhodny...

    +2/0
    16.3.2016 13:04

    O56l68d42ř69i27c94h 42J81a81n64e93č88e26k 8669166813211

    naprostý souhlas!

    jak s tím, že běh přes přední část chodidla je anatomicky správný a zdravotně vyhovující - tak s tím, že když se o něj pokusím ze dne na den, docílím tím leda rychlého zranění.

    on totiž vyžaduje silné svaly a šlachy a pokud jsem je zanedbával (ať už během přes patu s tlustou podrážkou nebo tím, že jsem neběhal vůbec), tak nemůžu očekávat, že to hned bude fungovat. dostat nohu do takového stavu, abych mohl běžet 10km v minimalistické botě (tím spíš na asfaltu), trvá roky.

    0/0
    16.3.2016 15:58

    P58a95v58e34l 23R78e63z63n39i40c97e74k 3375424514762

    R^

    0/0
    17.3.2016 9:01

    O76l84d31ř36i26c11h 26J67a86n97e61č25e49k 8729236673561

    ano máte pravdu, běh přes špičky v minimalistických botách asi riziko zranění nesníží - ale změní typ zranění. poškozená kolena resp. klouby obecně vs. problémy s achilovkou, nártem apod. podle zranění běžce i často uhodnete, jakým stylem běhá. např. když mi kamarádka popisovala, že po 10km běhu v minimalistických botách dostala zánět do nártu, hned mi bylo jasné, že ona přes paty neběhá - to by totiž těch 10km v botách bez polstru nikdy nedokázala uběhnout a i kdyby, problém by býval vznikl úplně jinde. naopak u jiné bylo vcelku jasné, že se svých vleklých problémů s koleny nezbaví, dokud se nezbaví dopadu na paty (a to ještě často v mizerných botách). nebo si ta kolena nedodělá úplně.

    ovšem zatímco během přes špičky namáháte - a potenciálně si zraníte - svaly a šlachy, dopadem na patu si ničíte klouby. a zatímco svaly a šlachy lze posílit a zpevnit - klouby si můžete tak akorát zničit.

    ano běh přes špičky není pro každého, nelze na něj přejít ze dne na den a stejně tak nelze přejít z klasických běžeckých bot s větším či menším polstrem do minimalistických, pokud si svou nohou nejsem absolutně jistý. moc dobře si pamatuju, jak to bolelo, když jsem se cca. před 12 lety rozhodl přejít na špičky - uběhl jsem tak kilometr a lýtka mě bolala další tři dny. ale časem jsem je vytrénoval (je fakt, že poměrně silná jsem je měl už předtím) a dnes bez problémů uběhnu několik kilometrů po asfaltu klidně i zcela na boso (a když už se při tom něčeho bojím, tak že se pořežu, ne že si zničím kolena). spolu s faktem, že se maximálně snažím vyhýbat asfaltu, to je jistě jedna z hlavních příčin, že jsem i přes místy extrémní naběhané objemy nikdy neměl závažnější běžecké zranění.

    0/0
    16.3.2016 15:35

    W30o19l26f53g52a40n12g 36T86i16l45l46m32a56n51n 9253357613

    Kniha Aleš Tvrzník, David Gerych, Velká kniha běhání. Strana 143, kapitola Dokrok.

    Mrkněte na to. Panu Tvrzníkovi věřím, nic ve zlém, víc než Vám. Obávám se, že s technikou přes špičku jste poněkud mimo.

    Sám jsem přešel z mimimalistických bot a permanentních zranění lýtek na stabilní a dobře odpružené Asics GT2000 a zpátky bych rozhodně nešel. Nabíhám 250-300 km měsíčně a bez zranění.

    Lidé z CASRI ví o čem mluví. Od té doby co s nimi spolupracuji, pozoruji zlepšení ve všech směrech. R^

    0/0
    14.3.2016 8:38
    Foto

    V36í74t83e46k 31K62n17ě56ž45í92n42e36k 3224393805177

    Rozhodně souhlasím s tím, že běh přes střed chodidla je v mnoha směrech lepší - efektivita, snížení otřesů, plynulost běhu... (ostatně, sám se tak také snažím běhat), ale asi se shodneme na tom, že je to zároveň technicky, silově a koordinačně mnohem složitější. Když člověk přes špičku běhá "špatně", tak mu to spíš uškodí, než pomůže.

    0/0
    14.3.2016 12:13

    W49o44l88f61g36a22n17g 68T69i80l17l51m43a54n30n 9233237843

    V té knížce to píšou zhruba takhle: Přes patu nebo přes špičku? Chrti přes špičku, hobíci přes patu!

    Na straně 145 dole mají názorný graf sil působících při různé technice dokroku. Přes špičku je to největší nápor, přes patu (a následné odvalení přes kolébku) je to nejšetrnější.

    0/0
    14.3.2016 12:27

    P17e32t20r 96V61a73l37e27š 4780741603130

    Přeš "špičku" to je po špičkách, to dělají jen baletky v baletních botách. Zádný "střed" není. Většina bot má navíc uprostřed vykrojení. takze tím místem není možné dotknout se jako první zeme pri doslapu. pokud je to posunute vzad je to přes patu. Pokud je to posunuté ousek vpřed je to došlap s prvním kontaktem na bříško chodidla. To je ale pouze první kontakt, pokud se neudělá i "B" pokud první kontakt se zemí je "A" je to ješte rizikovější než doslap na patu, pokud nasledne nedoslapnu celým chodidlem na zem t.j. i patou

    Při prvním kontaktu se zemí na bříško chodidla mám sanci, aktivovat vlastní tlumící systém. pokud 1. neběžím pouze po po spickach "pata zustava ve vzduchu" - prvni kontakt se zemi je A - nasledný kontakt celého chodidla se zemi je B (to je i pata) doslap musi být hodne "na plocho"

    Tlumící system je ale u vetšiny bežců pod dimenzovaný, slabý, nepohyblivý, v takove situaci nepomuze nic než ho vylepsovat pri chuti zmenit techniku s otevrenou výkonností .... ohebnost stabilita obratnost síla .....

    +1/0
    14.3.2016 14:44

    T68o24m82a25s 10A16u32g92u34s24t45y12n 6397806281270

    znám spoustu lidí (amatérů), kteří se snaží běhat přes špičku. Je to jako přes kopírák, vídám je sedět na zahrádkách na pivu se slovy: běhání je přes špičku je super a jediné správné, jen mě teď nějak bolí achilovka/kotník/koleno, tak jsem si musel dát pauzu...

    +2/0
    14.3.2016 8:54

    J93o18s79e34f67f 52M58u73s65i16l 7889685486230

    Běhat se má přirozeně a úsporně. Jenže ono je to těžké, když v reklamách ty běhací modelky roztomile přihopkávaj. Jízda na kole to samé, jezdí se akčně do stran i na úplný rovince.

    0/0
    14.3.2016 1:24

    P36e98t46r 58V82a54l76e15š 4370511483610

    Přirozené je hledat rovnováhu z důvodu strachu z pádu, a to je s doslapem před težiště, to vede ke zraněním, pokud běháte často a rychle. To je přirozený běh.

    +1/0
    14.3.2016 14:30

    R80e48n18e 37S81t61o67š15e34k 2549590256114

    Behat by se melo s tim "opatrnym" naslapovanym stylem, takovy beh-chuze, coz je spise vytrvalostni styl. Proste naslapovat a pruzit chodidlem. Jako byste opatrne sledovali nebo lovili zvire napriklad.

    Dynamicky, rychly beh neni vhodny. Na to nemame telo vyvinute. Pokud bychom jako lidi drive takto behali, tak velice rychle by se nekdo zranil coz byl tehdy tezky rozsudek. Samozrejme pokud jde o zivot tak jeden muze pelasit jak je libo, ale to clovek nedela kazdy den, tehdy ani dnes.

    +5/0
    14.3.2016 0:20





    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.