• Diskuse k článku

    Diskuse k článku

    Za běžecká zranění může hopsavý styl, zjistili vědci

    Ani hmotnost, ani typ vybavení. Běžecká zranění souvisejí s úplně jiným faktorem, zjistili harvardští vědci. Může za ně špatný běžecký styl, rizikem je hopsavý běh s velkou vertikální oscilací

    Upozornění

    Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
    Děkujeme za pochopení.

    Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

    A17n53t97o44n11í30n 66V45o92t36á56p26e41k 3132666546311

    By mne zajímalo, jak by to viděl pan Zátopek, kdyby to četl. Já myslím, že by se smál. Udělala se z toho fakt věda. Osobně jsem přesvědčen, že většina lidí, co chce běhat, by se měla nejdřív naučit chodit. Můj postup byl takovej, že jsem nejdřív chodil po lesích bos, jenom chodil cestou necestou bez obuvi, což udělalo neskutečný věci s klenbami, postupně chůze s občasným popoběhnutím (jsem zíral, jak se mi sám zkrátil krok a zároveň zvýšila kadence (180/min)). Pak jsem se obul. Styl běhu mi zůstal zachován, tělo si pamatuje. Občas si popoběhnu bos, abych si "fixoval" ten prožitek a zejména hmat v chodidle tomu dává další rozměr (třeba teplota povrchu...). A hlavně: nelámu si s tím hlavu.

    0/0
    22.3.2016 10:01

    O82l36d37ř64i74c34h 30J72a62n56e26č84e64k 8739936823551

    souhlas - ale Vy jste si s tím sice nelámal hlavu, zato jste tomu obětoval spoustu času. jenže to spousta lidí nechce, jim se možná ani vůbec nechce do toho lesa. oni chtějí koupit a nazout boty a běžet. že to nejde, protože je noha slabá a technika mizerná? právě z toho pramení ta zranění. a s tím si pak lámou hlavu.

    +1/0
    22.3.2016 16:18

    E66l92i73š64k39a 32K27u66č71e66r50o27v50á 1546968317969

    tohle byl největší posun vůbec - že mi trenér vysvětlil, že pokud chci něco uběhnout, nesmím nechat skákat těžiště, že se tím nejvíc vyčerpám. dělala jsem to hodně a změna přišla okamžitě.

    0/0
    19.3.2016 19:26

    M13i61r47o17s82l32a34v 81H54e14r80a79n 6298427731

    Ze to resite, pokud se zranite a nasledne se nad vama budou sklanet takove dve slecny, s tim ze vam zraneni pofoukaji.... V mohl byse clovek i umyslne zranit az by bezel kolem nich :-P

    +1/0
    16.3.2016 10:04

    O69l74d19ř91i89c90h 59J18a70n91e17č82e13k 8329186583931

    sorry, ale na to bych přišel bez jakýchkoliv studií, že při dopadu na patu se při 'hopsání' riziko zranění zvyšuje ;-D pro klouby to přeci je mnohem větší zátěž.

    ale problém není to hopsání, ale ten dopad na patu. pokud takto budete běhat, tak se nedivte, že budete neustále zranění. běh není zrychlená chůze.

    ano přeučit se na špičky vyžaduje silná lýtka a i tak to docela bolí. ale prevence je to spolehlivá.

    tak došlapujte aspoň na střed, když už to přes špičku nejde...

    +2/0
    16.3.2016 8:45

    P87e61t21r 56K74a72ň43o68v91s19k35ý 1504462467399

    Záleží i na tempu, třeba při 6:00/km je běh přes špičky celkem dost neefektivní a v podstatě zbytečný, když takový běh při určitém typu provedení nemá letovou fázi a opravdu spíše připomíná vysokadenční chůzi. Jinak doporučuji třeba článek: www.personal

    +1/0
    16.3.2016 9:15

    O92l79d51ř41i61c17h 40J46a93n90e54č10e98k 8299126723951

    Právě naopak - čím pomaleji běžím (klušu), tím více se snažím zůstat na špičkách. Běh totiž celkově stojí méně energie, pomaleji se unavím, takže zůstává dost energie pro lýtka, aby udržela paty ve vzduchu a já si neničil kolena. Běh po špičkách opouštím nejvíce při závodech, kdy mi prostě dříve nebo později dojdou síly a vůle to na špičkách držet (bavíme se o závodech od 15km nahoru). Pochopitelně i při dlouzích výbězích, ale když si můžu vybírat, tak se stejně tvrdému podkladu vyhýbám, co to jen jde.

    0/0
    16.3.2016 15:12

    P19e92t28r 18K85a97ň96o40v49s98k79ý 1644192717349

    Henderson, B. (2011) Důležitým faktorem ekonomiky běhu je frekvence za minutu, což znamená početkroků za minutu (kolikrát dopadne pravá noha na zem). Nejlepší atleti mají kadenci kolem 90.Předpokládá se, že rychlost kadence snižuje riziko zranění při běhu, snižuje i vertikální oscilacia zkracuje krok. Tím dochází k plynulejšímu přechodu mezi jednotlivými fázemi běhu.

    citace z is.muni.cz

    0/0
    16.3.2016 3:01

    P62a23v12e60l 90O55t51a 6629504674295

    ne každý člověk je od přírody stvořen a nadán pro provozování veškerých aktivit.

    proto nemůže každý člověk provozovat běh , i když je to komerční produkcí prezentováno jinak ;-D

    0/0
    15.3.2016 8:59

    O11l73d72ř24i65c28h 23J25a57n28e38č53e93k 8829206903611

    no já nevím, zatímco např. schopnost hrát fotbal v evoluci nehrála jakoukoliv roli, pračlověk, který nebyl schopen běhat, byl přinejmenším silně znevýhodněn.

    takže neschopnost běhat je narozdíl např. od neschopnosti hrát míčové hry nebo malovat spíše civilizační choroba než nahodilá odchylka od nomrálu.

    +3/0
    16.3.2016 8:50

    P36e74t37r 31K66a91ň85o95v68s21k26ý 1534562517609

    Jako nejjednodušší kriterium vidím kadenci, čím vyšší kadence, tím kratší krok, tím menší otřesy, přirozeně se tím i eliminuje dopad na nataženou nohu před sebe apod.

    +4/0
    14.3.2016 19:17

    J87a83n 34K33r26a83l80i66k 8484608520

    Suhlas. Pri vysokej kadencii, kratsom kroku nie je cas na vertikalne plytvanie energie, pre mna ucinnejsie, pre kolena setrnejsie je len podsuvanie noh, ako pri pstrosom behu :-) a je to i strata casu. Vyskoky robim pri odrazoch behu do schodov koli ziskaniu sily, ale srdce ide na doraz

    0/0
    14.3.2016 21:36

    P95e18t29r 29K49a98ň92o24v87s23k45ý 1624182867759

    Hlavně se to celkem dobře kontroluju, radím to hlavně lidem s méně zkušenostmi, aby se snažili o kadenci kolem 180/min při libovolném tempu a vlastně nic jiného neřešili. Výpočtem lze snadno zjistit, že u tempa kolem 6:00/km je krok dlouhý jen 92 cm, takže v podstatě stejně dlouhý, jako při běžné chůzi, takže tam je téměř nulová letová fáze. Je to velmi šetrné a zejména pro dlouhé běhy i efektivní.

    0/0
    14.3.2016 21:46

    T55o54m11á68š 68M15r67á49z 4680690591936

    Ja nevím jak Vy, ale pokud budeme měřit krok od špičky ke špičce, tak to rozhodně není 92cm! Průměr bude okolo 60 při chůzi.

    0/0
    15.3.2016 7:29

    P17e80t68r 35K75a78ň70o82v66s76k28ý 1214332387679

    Jasně, záleží na rychlosti chůze, při 9:00/km (6,3 km/h) mi výpočet dává 81 cm (mívám kadenci kolem 130), což není od těch 92 příliš daleko. Lidé, kteří chodí pomaleji, vesměs pomaleji i běhají, pak bude oboje menší.

    0/0
    15.3.2016 8:13

    T37o25m34á74š 46M56r70á38z 4780960781556

    Jjo, ale to už bych bral, jako fitness chůzi, nebo pokud mám honičku. Otázka ještě je, jak dlouho by začátečník vydržel kadenci 180bpm, no a jak moc je i vrozená.

    0/0
    15.3.2016 8:22

    P84e55t49r 58K69a54ň91o22v55s61k47ý 1664912357299

    Začátečníci, kteří ke kadenci 180 na základě mého doporučení přešli, to vesměs zvládali dobře, snížila se jim i tepovka při běhu a hlavně si přestali stěžovat na různé bolesti. Pravda, někteří se to učili doma, při běhu na místě, podle metronomu, třeba www.metronomeonline.com

    +2/0
    15.3.2016 8:27

    P98e36t43r 77K39a11ň76o52v24s92k33ý 1124332777129

    Neříkám, že je to nějaký "vrchol běžecké techniky", ale posílám odkaz na video z tempa 5:20/km (11 km/h), ze kterého lze přehráváním snímek po snímku vidět, že to letovou fázi má jen minimální: www.kanovsky.cz

    +1/0
    15.3.2016 8:20

    O71l55d29ř92i24c43h 18J17a73n29e20č82e16k 8899586423491

    já bych jako nejjednodušší (a nejúčinnější) viděl nedopadat na patu...

    +1/0
    16.3.2016 8:51

    P26e57t44r 94K10a66ň77o77v42s40k55ý 1354662317239

    To s tím souvisí, zvýšení kadence při stejném tempu zmenší délku kroku, tím se sníží potřeba dopadat na nataženou nohu, kde dochází k největšímu nárazu paty. Mé zkušenosti jsou, že jednodušeji se hlídá kadence, než to, jestli člověk dopadá na patu či ne, resp. v jaké míře. Podobně je pro začátečníky měřitelná třeba ta vertikální oscilace, pokud mají vhodný přístroj. Ale bez vysokorychlostní kamery je fakticky nemožné zjistit, jak člověk dopadá.

    0/0
    16.3.2016 8:58

    O19l82d15ř27i72c77h 90J21a91n61e24č66e56k 8949866933811

    tak teď jste mě dostal - jestli je souvislost mezi dopadem na patu a kadencí opravdu netuším.

    vyšší kadence samozřejmě snižuje hopsavost a tím i rázy, které klouby při každém kroku musí absorbovat.

    ano vyšší kadence určitě sníží potřebu / možnost dopadu na nataženou nohu - ale opravdu to přímo souvisí s dopadem na patu? fakt nevím, tímhle jsem se nikdy nezabýval. a pro svou osobní potřebu ani nepotřeboval, u mě je to špička vs. střed (celá noha).

    0/0
    16.3.2016 15:17
    Foto

    P52e16t54r 87H82a12r14a76n51t 8601828861818

    Bylo by dobré napsat hodnoty vertikální oscilace, ať je s čím srovnávat. Jaká je například průměrná VO, jaký je optimální, co už je moc?

    Takto je to sice zajimavý článek, ale bez faktů...R^

    +2/0
    14.3.2016 11:15

    W49o51l15f11g98a10n71g 84T63i57l14l65m81a80n42n 9203827893

    Na CASRI mi panem Michálkem byla doporučena hodnota 10cm a nižší.

    U Garminů doporučují:

    na jedničku pod 6.4 cm (percentil >95)

    na dvojku 6.4-8.1 cm (percentil 70-95)

    na trojku 8.2-9.7 cm (percentil 30-69)

    no a výš určitě nehopsat :-)

    +1/0
    14.3.2016 11:29

    P72e69t53r 75K23o71l71á75ř 8635871745391

    U Garminů nic nedoporučují, to je pouze statistika reálných běžců, takže hodnoty nižší než 6.4 cm VO nedosahuje ani 5 % ze studovaného vzorku běžců. Platí úměra, čím rychleji člověk běží, tím nižší VO. Ale nelze stanovit jasnou mez, každý je jiný a vyšší běžec bude mít přirozeně vyšší podíl vertikální pohybové složky.

    0/0
    14.3.2016 17:18

    W41o17l26f33g36a37n47g 85T43i24l10l69m30a74n25n 9113427713

    Tohle je přímo od Garminů. Poslední dvě věty mi jako doporučení přijdou:

    Společnost Garmin provedla průzkum u mnoha běžců různých úrovní. Obecně platí, že zkušenější běžci mívají nižší vertikální oscilaci. Rychlejší tempo je však často vykoupeno o něco vyšší vertikální oscilací. Pokud je kadence nastavena, je kratší doba kontaktu se zemí obvykle spojena s vyšší vertikální oscilací. Pokud běžíte do kopce, bývá vertikální oscilace nižší. Vyšší běžci mívají o něco vyšší vertikální oscilaci. Mnoho trenérů běžců věří, že je nízká vertikální oscilace efektivnější, protože je při běhu nahoru a dolů promarněno méně energie. Někteří také podporují běhání s nižší vertikální oscilací, protože to snižuje zatížení a dopad na tělo.

    0/0
    14.3.2016 18:03

    P36e32t28r 45K57o51l35á74ř 8445391925381

    To ano, ale Váš původní příspěvek spojuje ono doporučení se statistikou, která žádným doporučením není, protože vychází z reálného stavu a nikoliv z nějakého exaktního měření, co by mělo být dobré. Jsou lidé, kteří se přes správný styl a nízkou úroveň VO do první kategorie (méně než 6,4 cm) nikdy nedostanou (je rozdíl má-li někdo 160 cm nebo 190 cm), proto jsem na to upozornil.

    0/0
    15.3.2016 8:36

    D15a84l81i91b75o46r 12J81u47ř55i43c37a 8808714985

    Přesně proto Garmin přidává další metriku s názvem Vertical Ratio, což je procentuální poměr oscilace vůči délky kroku. Tato metrika normalizuje daný nedostatek VO protože vyšší lidé budou mít automaticky i delší krok takže na VR se to již neprojeví.

    0/0
    15.3.2016 10:30
    Foto

    P32e10t96r 70H38a13r37a65n56t 8921828651898

    Tak bych to také viděl, nyní běhám na 7-7,5 cm (krom kopců) při kadenci okolo 170. To si myslím, že je opravdu průměr. K žádnému zranění (musím zaklepat) u mě za 7 let běhání naštěstí nedošlo (náběh nyní okolo 40-50km týdně)

    0/0
    15.3.2016 10:22

    T57o90m96á54š 56M37r39á27z 4770530371226

    Ale tam je link na ten originální článek. Jenže myslím, že ni tam to nebylo, více řešil fenomén dupnutí při dopadu a tlumení nohou.

    0/0
    14.3.2016 21:40

    B28o94r26i91s 93K47n72e57s28c35h77k73e 9111889117497

    Před několika lety jsem přešel z 'odpružených' bot na NB Minimus. Jsem s nimi velmi spokojen, jediný problém (nemusí však souviset se změnou bot, je mi 68), objevila se mi příčně plochá noha. Vracet se však nehodlám, jsem spokojen.

    0/0
    14.3.2016 9:03

    H38o88n18z20a 55B53e90d49n10á86ř 9986503542310

    Když někdo běhá přes paty, nepomůže mu žádná obuv ani lepší technika, zranění se nevyhne. Vědci se měli zaměřit spíše na srovnání běžců přes paty s "dobrou" technikou a běžců přes špičky. Tam už je ale prokázáno, že běhání přes špičky v minimalistických botách, zásadně snižuje riziko zranění.

    +2/−3
    14.3.2016 7:42
    Foto

    V78í72t83e51k 42K86n44ě70ž18í29n34e46k 3644793275957

    Tohle je bohužel jeden z největších mýtů o běhu přes špičky a minimalistických botách obecně. Pokud je mi známo, neexistuje žádná studie, která by dokazovala to, co píšete - viz např. Vibram, který se svými přtiprsťáky v minulých letech v usa prohrál soudní spor na toto téma a musel zákazníkům vracet peníze. Šlo právě o to, že ve svých reklamách sliboval nižší riziko zranění, což se ukázalo jako nepodložené.

    +7/0
    14.3.2016 7:58
    Foto

    P90e98t24r 59B31a43u84c48h 5441874163476

    Z výše uvedéného článku: "The takeaway is that a softer footfall appears to reduce the likelihood of injury. Previous studies show that one potential approach for runners trying to cut the chances of injury is to adopt an impact-absorbing forefoot strike .." Ale jinak musím souhlasit s tím, co píšete: běh přes špičku snižuje riziko zranění, které vzniklo dopadem, ale zvyšuje zranění vznikající únavou.

    0/0
    14.3.2016 11:46

    A47l46e79š 27Z61e94l64i72n82k58a 1284922966

    Tak to je, ale je to uplně něčím jiným - ti lidi celý život chodili v botách, běhali v botách a teď najednou jen pro běh! přezují do minimalistických bot. Co se stane je každému jasné, ale neměl by to být apriori argument proti minimalistické obuvi ;-)

    0/0
    22.3.2016 11:41

    P21e12t47r 94V87a29l38e84š 4730891833780

    Primárně je potřeba zduraznit, že jakákoliv bota nezaručí vůbec nic. Běžec přes patu je jen otázka času, kdy zranění příjde (pokud trénuje dotyčný časteji - 1x za tyden na 20 minut nemusi přijít) . Běh přes spičku neexistuje (baletka). Otázka nezní přes patu či špičku. jde o to kam běžec dopadne, před težište či pod težiště. - pod težiště na patu dopadnoud nelze. Samotný dopad do težiště ješte nepredikuje nic o zranění, pouze cca o 50% nižší excetricke sily na kolena. Dobra nebo špatná technika težko predstavitelný pojem - co je ten standard - urcite skoly standard popisují - odchylka od tohoto standardu je chyba, na techto chybach se pracuje. Pro systematický běžecký trénink jsou ale potreba pouzivat pojmy: vnimaní, stabilita, obratnost, ohebnost, síla, rychlost, az nekde uplně vzadu se krcí boty a vytrvalost, samotna technika nestačí!. Pokud běžec dopadně pod težište (pasivně) první kontakt se zemí je zpravidla na bříško chodidla u pomalejšího ci tempoveho běhu (neberte me za slovo (sprint) se v pruběhu dopadu dotke zeme celé chodidlo (pokud ne - achylovky lytko ...) Pokud se vyzkum zameroval na 300 bezcu behajicích na paty pouzivaje jeden ci druhý typ bot zameroval se predevsim na skupinu bezcu která se stejne zrani - dalsi statistiky ukazuji ze se zraní 80% bězců za rok - statistika take rika ze 85% procent bezcu beha s prvnim kontaktem se zemi pri dopadu pres patu. Jen poznamka na zaver v iedalni technice zadný odraz ze zeme není potreba - ani u sprintu, tzn :-) ten kdo se odrází má vetší vertikalní oscilaci kdo se odráží meně ma mensi vetrikalni oscilaci - vnimani je potreba na to abych to dovedl rozeznat - z vetší vyšky (vertikalni oscilace) dopadne bežec na 1 nohu silněji (viz Newton) - na patu bez kontroly - je to cca 3 nasobek vlastni hmotnosti - jestli je tlumeni na bote treba 2cm nasledky toho dopadu netlumi dostatecne - pro tlumeni je nutno pouzit sofistikovanejsi technologii - tu mame od prirody, ale je zlenivelá a bohužel priliš slaba vetsinou.

    +1/0
    14.3.2016 12:33

    O28l31d84ř62i64c73h 61J90a14n26e66č54e76k 8279546533501

    že neexistuje běh přes špičku? buďto slovíčkaříte (špička vs. přední část chodidla), nebo se někdy přijďte podívat na mě.

    samozřejmě že "přes patu vs. přes špičku" je velmi podstatná otázka a že "pro tlumení (na patě) je nutno použít sofistikovanější technologii - tu máme od přírody, ale je zlenivělá" je nesmysl.

    pokud dopadáte na patu, tak žádné přirozené utlumení nemáte! mezi patní kostí a povrchem, po němž běžíte, je jen naprosté minimum tkáně, takže ráz ("trojnásobek vlastní hmotnosti") jde od země přes patu rovnou do kostí a kloubů! co by ho podle Vás mělo přirozeně utlumit? Váš kmen snad příroda vybavila nějakými pružinami v kostech či kloubech? nikoliv - paty a navazující kosti a klouby jsou od přírody stavěné na to, aby se na ně došlapovalo při CHŮZI, nikoliv při BĚHU - kdy jsou síly několikanásobně vyšší! jediné, co při dopadu na patu fyzicky může tlumit, je právě podrážka boty.

    ona sofistikovanější technologie, kterou nás příroda vybavila a kterou jsme nechali zlenivět, jsou svaly a šlachy nohy - nárt, lýtko, achilova šlacha atd. a co musíte udělat, abyste je při tlumení dopadu použil?dopadnout na přední část nohy! pak je v okamžiku došlapu pata (a s ní všechny dlouhé kosti a jejich klouby) ve vzduchu a svaly a šlachy mají prostor na to, aby dopadající tělo aspoň částečně zbrzdily a tím pomohly podrážce. ano, stojí to sílu. sílu, kterou většina z nás nemá a většinou na ní ani není ochotna pracovat, resp. připustit, že by jim to mohlo pomoci.

    zkuste se někdy proběhnout zcela přirozeně - tedy na boso - po nějakém tvrdém povrchu, ideálně po asfaltu (byť ten zrovna přirozený není), nebo alespoň po tvrdé vyprahlé půdě - a dopadat při tom na patu. jak to asi půjde?

    že se zraní 80% běžců za rok? no vidíte - kdyby to bylo pro každého rok od roku nezávislé a stejné, tak to znamená, že pravděpodobnost, že se za 20 let nezraníte, je 1:95 bilionům. mně se to přes místy extrémní objemy povedlo - přirozeným během, tj. vyhýbání se tvrdým povrchům a dopadu na patu.

    0/0
    16.3.2016 15:54

    P31e74t48r 62K52a25ň57o26v12s38k60ý 1474772567619

    Ten výpočet není správně. :-) Korelace mezi zraněním v jednom a jiném roce je samozřejmě výrazně pozitivní, takže nelze pravděpodobnosti násobit. :-) Stejné jako Vy mám to štěstí, že jsem se ještě nezranil, mám přes 40 000 km, z toho většinu na tvrdém povrchu (vesměs městské chodníky či cyklostezky), včetně dvou 100km závodů na tvrdém povrchu a spousty maratonů po tvrdých površích - dle mého názoru dopadám na celé chodidlo, ale opravdu těžko říct, vlastně to neřeším a orientuji se jen na vysokou kadenci.

    Každopádně, studie se týká něčeho jiného, a proto jsem tu odkazoval na souvislost vertikální oscilace a kadence.

    A tvrdím, že pokud by něco mohl běžec zkusit změnit fakticky okamžitě a bezrizikově, tak je to právě kadence, přičemž už toto dle zkušeností několika lidí vesměs stačí k odbourání některých problémů. Víc říct k tomu neumím.

    0/0
    16.3.2016 23:09

    O67l59d35ř23i24c22h 56J63a65n55e46č17e51k 8459426333471

    ano já vím že ten výpočet je velmi zjednodušující až nesmyslný :-) ale i kdyby 80% běžců bylo zraněno každoročně a zbylých 20% nikdy, tak stále máme velké "štěstí", že patříme k těm 20% - anebo něco děláme jinak, lépe.

    naprostý souhlas s tím, že vyšší kadenci může (takřka) každý zkusit okamžitě a bezrizikově. a stejně tak souhlas s tím, že snižuje riziko zranění kloubů, protože snižuje síly, které na ně působí. tedy stejný efekt jako plošší krok, tj. nižší hopsavost. vysoká kadence vysoké hopsavosti zabraňuje, ale není to samozřejmě to samé, protože nízkou kadenci lze určitě mít i s plochým krokem.

    pokud dopadáte na celé chodidlo, tak je to v pořádku - jste na tom každopádně výrazně lépe, než velká část běžců, kteří dopadají na patu. dopad na celé chodidlo ("na střed") bývá ostatně doporučován, protože odbourává hlavní negativa dopadu na patu, současně však dopad na špičku je pro mnoho lidí nevhodný až nebezpečný, protože je silově náročný a velmi namáhá šlachy. já se při tréninku sice snažím dopadat na špičky, ale při závodech často běhám přes celou nohu, prostě proto, že při vysoké a dlouhé zátěži nemám sílu na to běžet trvale po špičkách.

    0/0
    17.3.2016 11:24

    P81a97v67e86l 49R68e61z72n82i79c16e39k 3755944654502

    to je opet sporne pane Knezinku. Jasne ze clovek ktery bud nikdy nebehal, neumi spravne behat, ci presedla z ultra mekke obuvi do petiprstaku, bude velmi brzy vystaven riziku zraneni svaloveho / slachoveho typu - lytka, achylovka atd.

    On je potreba i ten prechod na tu minimalistickou obuv udelat evolucne, nikoliv revolucne.

    Nejsem zadny extra bezec a rovnez se nerad vyhranuji k urcitym "taborum" dogmaticky zastavajici jeden ci druhy nazor. Kazdopadne v teto veci stojim za tim, ze beh pres stredni a predni cast chodidla, v kombinaci s minimalistickou botou je anatomicky opravdu nejspravnejsi. Lec ne pro kazdeho v kazdou dobu vhodny...

    +2/0
    16.3.2016 13:04

    O28l75d21ř10i56c38h 37J53a22n40e33č75e52k 8879396503631

    naprostý souhlas!

    jak s tím, že běh přes přední část chodidla je anatomicky správný a zdravotně vyhovující - tak s tím, že když se o něj pokusím ze dne na den, docílím tím leda rychlého zranění.

    on totiž vyžaduje silné svaly a šlachy a pokud jsem je zanedbával (ať už během přes patu s tlustou podrážkou nebo tím, že jsem neběhal vůbec), tak nemůžu očekávat, že to hned bude fungovat. dostat nohu do takového stavu, abych mohl běžet 10km v minimalistické botě (tím spíš na asfaltu), trvá roky.

    0/0
    16.3.2016 15:58

    P74a34v10e65l 90R81e65z51n46i83c42e47k 3775314864762

    R^

    0/0
    17.3.2016 9:01

    O74l17d20ř61i12c47h 29J17a42n77e61č86e73k 8629226213771

    ano máte pravdu, běh přes špičky v minimalistických botách asi riziko zranění nesníží - ale změní typ zranění. poškozená kolena resp. klouby obecně vs. problémy s achilovkou, nártem apod. podle zranění běžce i často uhodnete, jakým stylem běhá. např. když mi kamarádka popisovala, že po 10km běhu v minimalistických botách dostala zánět do nártu, hned mi bylo jasné, že ona přes paty neběhá - to by totiž těch 10km v botách bez polstru nikdy nedokázala uběhnout a i kdyby, problém by býval vznikl úplně jinde. naopak u jiné bylo vcelku jasné, že se svých vleklých problémů s koleny nezbaví, dokud se nezbaví dopadu na paty (a to ještě často v mizerných botách). nebo si ta kolena nedodělá úplně.

    ovšem zatímco během přes špičky namáháte - a potenciálně si zraníte - svaly a šlachy, dopadem na patu si ničíte klouby. a zatímco svaly a šlachy lze posílit a zpevnit - klouby si můžete tak akorát zničit.

    ano běh přes špičky není pro každého, nelze na něj přejít ze dne na den a stejně tak nelze přejít z klasických běžeckých bot s větším či menším polstrem do minimalistických, pokud si svou nohou nejsem absolutně jistý. moc dobře si pamatuju, jak to bolelo, když jsem se cca. před 12 lety rozhodl přejít na špičky - uběhl jsem tak kilometr a lýtka mě bolala další tři dny. ale časem jsem je vytrénoval (je fakt, že poměrně silná jsem je měl už předtím) a dnes bez problémů uběhnu několik kilometrů po asfaltu klidně i zcela na boso (a když už se při tom něčeho bojím, tak že se pořežu, ne že si zničím kolena). spolu s faktem, že se maximálně snažím vyhýbat asfaltu, to je jistě jedna z hlavních příčin, že jsem i přes místy extrémní naběhané objemy nikdy neměl závažnější běžecké zranění.

    0/0
    16.3.2016 15:35

    W53o45l31f33g38a45n20g 69T62i71l95l88m75a89n52n 9563107443

    Kniha Aleš Tvrzník, David Gerych, Velká kniha běhání. Strana 143, kapitola Dokrok.

    Mrkněte na to. Panu Tvrzníkovi věřím, nic ve zlém, víc než Vám. Obávám se, že s technikou přes špičku jste poněkud mimo.

    Sám jsem přešel z mimimalistických bot a permanentních zranění lýtek na stabilní a dobře odpružené Asics GT2000 a zpátky bych rozhodně nešel. Nabíhám 250-300 km měsíčně a bez zranění.

    Lidé z CASRI ví o čem mluví. Od té doby co s nimi spolupracuji, pozoruji zlepšení ve všech směrech. R^

    0/0
    14.3.2016 8:38
    Foto

    V76í76t47e26k 55K27n66ě87ž38í94n91e87k 3344713635927

    Rozhodně souhlasím s tím, že běh přes střed chodidla je v mnoha směrech lepší - efektivita, snížení otřesů, plynulost běhu... (ostatně, sám se tak také snažím běhat), ale asi se shodneme na tom, že je to zároveň technicky, silově a koordinačně mnohem složitější. Když člověk přes špičku běhá "špatně", tak mu to spíš uškodí, než pomůže.

    0/0
    14.3.2016 12:13

    W41o98l63f47g39a96n50g 97T40i51l39l41m51a34n15n 9863387853

    V té knížce to píšou zhruba takhle: Přes patu nebo přes špičku? Chrti přes špičku, hobíci přes patu!

    Na straně 145 dole mají názorný graf sil působících při různé technice dokroku. Přes špičku je to největší nápor, přes patu (a následné odvalení přes kolébku) je to nejšetrnější.

    0/0
    14.3.2016 12:27

    P44e72t61r 97V28a64l45e98š 4500281803380

    Přeš "špičku" to je po špičkách, to dělají jen baletky v baletních botách. Zádný "střed" není. Většina bot má navíc uprostřed vykrojení. takze tím místem není možné dotknout se jako první zeme pri doslapu. pokud je to posunute vzad je to přes patu. Pokud je to posunuté ousek vpřed je to došlap s prvním kontaktem na bříško chodidla. To je ale pouze první kontakt, pokud se neudělá i "B" pokud první kontakt se zemí je "A" je to ješte rizikovější než doslap na patu, pokud nasledne nedoslapnu celým chodidlem na zem t.j. i patou

    Při prvním kontaktu se zemí na bříško chodidla mám sanci, aktivovat vlastní tlumící systém. pokud 1. neběžím pouze po po spickach "pata zustava ve vzduchu" - prvni kontakt se zemi je A - nasledný kontakt celého chodidla se zemi je B (to je i pata) doslap musi být hodne "na plocho"

    Tlumící system je ale u vetšiny bežců pod dimenzovaný, slabý, nepohyblivý, v takove situaci nepomuze nic než ho vylepsovat pri chuti zmenit techniku s otevrenou výkonností .... ohebnost stabilita obratnost síla .....

    +1/0
    14.3.2016 14:44

    T94o43m90a88s 19A70u47g36u78s17t73y25n 6847246621330

    znám spoustu lidí (amatérů), kteří se snaží běhat přes špičku. Je to jako přes kopírák, vídám je sedět na zahrádkách na pivu se slovy: běhání je přes špičku je super a jediné správné, jen mě teď nějak bolí achilovka/kotník/koleno, tak jsem si musel dát pauzu...

    +2/0
    14.3.2016 8:54

    J17o62s12e89f97f 12M94u22s43i28l 7479875776680

    Běhat se má přirozeně a úsporně. Jenže ono je to těžké, když v reklamách ty běhací modelky roztomile přihopkávaj. Jízda na kole to samé, jezdí se akčně do stran i na úplný rovince.

    0/0
    14.3.2016 1:24

    P69e40t19r 43V96a59l44e95š 4250901583650

    Přirozené je hledat rovnováhu z důvodu strachu z pádu, a to je s doslapem před težiště, to vede ke zraněním, pokud běháte často a rychle. To je přirozený běh.

    +1/0
    14.3.2016 14:30

    R68e42n89e 90S23t90o34š29e89k 2279780576574

    Behat by se melo s tim "opatrnym" naslapovanym stylem, takovy beh-chuze, coz je spise vytrvalostni styl. Proste naslapovat a pruzit chodidlem. Jako byste opatrne sledovali nebo lovili zvire napriklad.

    Dynamicky, rychly beh neni vhodny. Na to nemame telo vyvinute. Pokud bychom jako lidi drive takto behali, tak velice rychle by se nekdo zranil coz byl tehdy tezky rozsudek. Samozrejme pokud jde o zivot tak jeden muze pelasit jak je libo, ale to clovek nedela kazdy den, tehdy ani dnes.

    +5/0
    14.3.2016 0:20



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.