- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hezky napsané. Taky jsem se tam našla . Běhám pro sebe a pro radost.... ale to oblečení....ty boty....ty diskuze....."běhací" aplikace..... nooooo asi jsem na hraně.... Tak hezký den "magoři"
ti už si vypracovali na běhání takovou závislost, že by si bez vyběhnutí několikrát týdně (nebo spíše denně) vůbec nedokázali představit svůj život. Ti už neberou ohledopravdu na nikoho.
Zdroj: http://rungo.idnes.cz/asi-neco-delam-spatne-0rx-/ctenari-sobe.aspx?c=A160225_144624_ctenari-sobe_jid
Myslím, že lze běhat denně i bez toho, aniž by to kohokoliv omezovalo - i v časové krizi lze běhat třeba jako forma přesunu, protože když nemám a nemohu mít auto, tak je po městě přesun během často rychlejší či stejně rychlý, jako přesun pomocí MHD a v neletním období není problém ani se zápachem z potu, pokud se člověk obleče méně (například na úřady či do kostela vezmu plátěné kalhoty a košili s krátkým rukávem).
S tím pocením to ještě vyřešené nemám, ale tohle je přesně to co bych se chtěla dopracovat:) Abych mohla běhat místo dopravy jinak. Doteď to mám takhle u kola, ale na kratší vzdálenosti se mi ho nechce vyndavat:)
Jééé, hurá, nejsem sama.
Otázku "Co asi dělám špatně" si taky kladu docela často. A obzvláště, když se mě mnozí z mých kamarádů běhacích hobíků kategorie II a III neustále ptají:
Na kolik už jsi přihlášená závodů? Na žádný...... Jak můžeš běhat a nehlásit se na závody??? Můžu, neběhám pro závody, ale jen tak......
A jaký máš progres? Nevím.....Jak můžeš běhat a nesledovat zlepšování výkonnosti! Nepotřebuju, běhám jen tak.
A jaký dnes poběžíš trénink? Nevím..... Jak můžeš nemít tréninkový plán? Můžu, běhám jak se mi chce.
A co nohy, bolí? Nebolí.... Jak můžeš trénovat, že tě nohy nebolí. Netrénuju, běhám si jen tak. (no jo, když si dám o víkendu 30, tak mě bolí, když si dám intervalovou 10, tak taky bolí, když běhám kopce, tak taky bolí. Ale nebolí vždycky a cíleně).
Tak si taky občas říkám, jestli nedělám něco špatně, když si jdu jen tak zaběhat, koukám, že už v příkopu vykvetly bledule, kde už jsou kočičky, kde už dostavěli další dům, že zase rozšířili oboru pro jeleny a jak krásně dnes zapadalo sluníčko...... Mám po běhání hezké pocity z tohodle, z toho že jsem se prostě zvedla a šla jsem. A km, časy, pace, tempo, stoupání, VO2max...... ? Jsou opravdu tak důležité? Nemyslím si! A můžu bez toho běhat? Já můžu.
No jo, ale co jsem pak za kategorii?
A nedělám to špatně!
M.
Lze to samozřejmě i kombinovat, závodit, měřit si údaje i běhat pro radost. Jako závoďák si vedu evidenci všech běhů, mnohdy ale jen na začátku zapnu Garmin, na konci ho vypnu, běžím si podle chuti a potřeby své či lidí, s nimiž běžím, klidně si i v přírodě pomedituji, pomodlím se, někam se přesunu apod. a po doběhu zastavím Garmin a pak to večer někam přesunout. Nepíšu to, že ty údaje jsou nezbytné, Váš přístup respektuji, ale proto, že ty přístupy nejsou neslučitelné.
Super článek, taky běhání miluju :-) mám kolem sebe pár běžců, kteří, pokud by nedejbože měli nějaké zranění a nemohli vyběhnout, tak se podle mého složí a celý život se jim zhroutí jako domeček z karet! A nejsou to jenom běžci...mluvím o sportu celkově! Bohužel jsem taktéž na hraně....prostě sport je závislost a určitě to často přerůstá do otravnosti! O běhání mluvím moc ráda, ale se stejně postiženými lidmi :-) Ostatní s tím pokud možno nezatěžuji :-D
Už někdo psal třeba o závislosti na dýchání či třeba závislosti na čištění zubů, případně závislosti na jízdě tramvají, pokud každý den jezdí do práce? Vždy jde přece o to, jak si to člověk v životě uspořádá a jak k tomu přistupuje. Až běhat nebudu moci, tak to bude podobné, jako bych si zlomil nohu a nemohl chodit, pak prostě najdu jinou "závislost", raději říkejme návyk. Často o běhání mluvím s úplně cizími lidmi, neběžci - téměř vždy však první zahájí debatu o tom sami, když mě vidí někde po Brně běhat v nula stupních v tričku a s batohem s nákupem apod. :-)
Nemůžu si pomoci, ale umět se nadchnout pro věc vidím naopak jako pozitivní lidskou vlastnost. Nadšení jedinci jsou ve výsledku úspěšnější a to právě díky jejich vášni a zápalu pro věc. Jedno jméno za všechny, Jaromír Jágr. Asi nikdo snad nepochybuje o tom že Jarda nemiluje hokej když jede na dovolenou a trénuje tam, po zápase si jde zatrénovat, zápas je pro něj vlastně taky takový trénink, bez té vášně a nadšení pro sport by určitě nebyl tam kde je teď. Za sebe mohu říct že nemám potřeby se všude vyjadřovat jak běhání miluji, ale kdybych ho nenáviděl, tak rozhodně neběhám. Ale nejspíše by autora více potěšilo kdyby se dočetl, jak jsme vlastně všichni nudní, průměrní a že běháme vlastně jenom pro to, abychom si krátili čekání na smrt.
...autora by spis potesilo, kdybyste to docetl az do konce😉
To máte těžký, když čtete časopisy o běhání, chodíte na fóra o běhání a stýkáte se s běžci, tak je jasné , že okolo běhání se to prostě točí :-)
Rybáři zase mluví o rybách a motorkáři o motorkách všude tam kde se toto téma vyskytuje, v hospodách, na srazech atp.
Každý koníček to tak má :-)
Když jsem u známých, které sport nezajímá, tak se bavím o něčem jiném, naopak, s kolegou v práci si pokecám právě o sportu...
Dobrý deň.Článok je dobre napísaný.Ja používam variantu,že o tom nehovorím veľmi.Okolie vie,že behám.Ale najdôležitejšie je zaujímať sa aj o iné témy,lebo všeobecne platí, že ak človek má len jednu tému ,ktorou sa zaoberá,potom s ním nie je niečo v poriadku.Je otravný a vlastne chudobný.