• Diskuse k článku

    Diskuse k článku

    Laktátová křivka: využijte ji a trénujte chytře

    Laktátová křivka je základním vodítkem při stavbě tréninku pokročilejšího běžce. Jak s výsledky testů pracovat a zda věřit chytrým hodinkám jsme zjistili v Laboratoři sportovní motoriky Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Praha.

    Upozornění

    Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
    Děkujeme za pochopení.

    Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

    Roman Martinic

    To jsou bludy v tom článku.

    1. Laktát nezpůsobuje bolest ve svalech a zakyselení to je všeobecně omílaný omyl. Naopak laktát je při výkonu velmi užitečný a je vhodné ho zvýšit. To co způsobuje únavu ve svalech jsou ionty vodíku které se uvolňují při spalování sacharidů při výkonu a ty snižují ph ve svalech a způsobují zakyselení nikoli laktát. Jiné je tomu po tréninku protože po zchladnutí může laktát způsobit svalovou horečku - pak je dobré se laktátu zbavit výklusem výklusem a protažením.

    2 Celý článek postrádá smysl pro 99% běžců, protože aby mělo měření laktátu smysl musí se provádět pravidelně a během tréninků které opravdu sportovec běhá. Změřit jednou, dvakrát za rok nemá vůbec smysl. Aby to mělo význam musí se to provádět ideálně v tréninkovém plánu co týden a vzhledem k omezenému množství pracovišť se toto týká jen vrcholových sportovců a reprezentace která má na toto přístroj.

    +1/−1
    26.3.2016 23:04
    Foto

    B83a76r75b11o67r94a 44T22o41p79i33n46k98o83v32á 1345657499586

    Dobrý den, než řeknete slovo bludy, přečtěte si článek pozorně.

    ad 1) v boxu "Co je laktát" nikdo netvrdí že překyselení způsobuje přímo laktát ve svalech. Pozorně si jej dočtěte. Článek je odborně správný, leč musí zůstat čitelný a pochopitelný. Nejsme sciencedirect.com. Stejně tak si nemyslím, že laktát je při výkonu užitečný - tedy pokud nejste zástupcem mimozemské formy života, která místo kyslíku, sacharidů a tuků vyrábí energii z laktátu;-).

    ad 2) Článek má smysl pro výkonnostní běžce, kteří si chtějí správně nastavit tréninkové zóny, tedy AEP a ANP, podle kterých budou v nové sezóně trénovat. A ze své zkušenosti vím, že ani vrcholoví sportovci je nepodstupují každý týden, jen několikrát za sezónu.

    0/−1
    27.3.2016 14:27

    K39a53r54e46l 42K69u49č32e14r29a 7525351533310

    Úžasný článek. To psal nějaký páťák z toho co si vygoogloval?

    O laktát přece vůbec nejde, tedy pokud se to nepřežene.

    V případě, že se ke konci sportování dostatečně "vyklusáme" tak laktát problémem není.

    Zvášená tvorba laktátu je jenom důsledek nedostatečného okysličování a tím zvýšeného spalování glykogenu (cukrů) a to je hlavní problém.

    Mám vyzkoušené, že na anaerobním prahu vydržím nejmíň hodinu, pak začne docházet glykogen a přijde konečná.

    Pokud někdo sportuje víc než hodinu musí si tepovku hlídat a případně doplňovat cukry.

    +1/−1
    26.3.2016 19:44
    Foto

    B41a42r77b58o82r28a 91T94o91p43i30n88k85o62v17á 1135907759116

    Článek vznikl ze spolupráce s Mgr. Lenkou Kovářovou, PhD., o jejíž erudici s Vámi diskutovat vůbec nehodlám. Z Vašeho příspěvku dále nechápu, na co se vlastně ptáte - o laktát samozřejmě jde. Pokud se chcete v tréninku posunout, potřebujete znát rozsah tepové frekvence v okolí aerobního a anaerobního prahu a dále s nimi pracovat. Testy nastavené na sportovních hodinkách vám toto nestanoví nijak přesně, proto se chodí na laktátový test. Tvrdíte-li, že "pokud někdo sportuje víc než hodinu, musí si tepovku hlídat", měl byste vycházet z relevantního měření provedeného při výkonu na vlastním těle, nikoliv ze svých pocitů, dojmů nebo toho "co kdo povidá v nějaký diskusi".

    +2/0
    27.3.2016 14:36

    K19a21r20e38l 40K42u40č27e71r39a 7915871533790

    Klid jenom jsem si chtěl rýpnout.

    Nebuďte zbytečně nervní, zpochybňovat odbornou erudici Mgr. Lenky Kovářové, PhD mě ani na chvíli nenapadlo, obzvášť když to všechno v článku bylo již 100x uvedeno jinde.

    ??? Vůbec jsem nepochopil to s těmi pocity a dojmy a "co kdo povidá v nějaký diskusi". Můj laktátový test už sice není úplně čerstvý, ale pro hobíka stačí a bez pulsmetru nevyjíždím už 10 let.

    Článek je exaktní, věcně správný, pěkný graf, ale chybí mu pointa.

    Pokud jste jenom nepovažovala za nutné v článku zmínit proč se vlastně měří laktát a proč se měří tepová frekvence, tak OK.

    Pokud to nevíte, tak si tom něco přečtěte třeba tady www.kpo.cz (zdrojů je spousta, ale tenhle je takový pěkně lidový).

    0/−1
    27.3.2016 15:57

    P25e66t50r 53K74a82ň30o66v43s60k21ý 1254532837859

    Při stejném tempu může tep i laktát podléhat velké variabilitě, podobně RQ, tím spíše pak variabilitě podléhají odhady AE a ANP z těchto testů. Kdybych se chtěl tímto řídit, tak bych na těch testů musel přijít několik, a beztak se zejména u méně výkonných běžců mění výkonnost natolik, že by na rozdíl od profíků potřebovali testů VÍCE než méně, aby trénovali "optimálně". Osobně považuji za pro hobíky dostatečně přesné a možná i spolehlivější, pokud ANP použijí průměrný tep z hodinovky, AE kolem 130 a ANP a AE použijí tempa odpovídající těmto tepům.

    0/0
    26.3.2016 7:20
    Foto

    B25a10r38b76o34r43a 20T31o14p47i26n51k10o29v64á 1985557759196

    To zní rozumně, ale z vlastního pozorování musím říct, že právě méně výkonní běžci nemají dobrý odhad na tempo a buď jsou příliš pomalí a nebo naopak běží zbytečně rychle. Navíc jejich AE bývá vyšší než 130, negeneralizovala bych!

    +2/0
    27.3.2016 14:39

    P69e95t66r 58K25a92ň79o52v76s58k26ý 1244872567419

    Netvrdím, že běhání podle tepu není správné, jen jsem napsal informace o zkušenostech s variabilitou takových testů, a jejich interpretaci. Už jen ohledně odhadu AE a ANP panují různé přístupy, podle toho, na jaké pracoviště člověk narazí - někde to posuzují podle hodnot 2 a 4, jinde podle nějakých zlomů apod. Navíc to, že začátečník bude mít laktát 2 na tepu vyšším než 130, neznamená, že toto je rovnovážná hodnota a že by na tepu výrazně nad 130 dokázal setrvat v podstatě neomezeně dlouho, při řádném doplňování energie. Na efektivitu tréninku na nízkých tepech budeme mít asi též rozdílné názory, já se řídím spíše přístupem dle Maffetone a zkušeností vlastních a lidí, kterým jsem pomáhal.

    0/0
    27.3.2016 15:12
    Foto

    B56a38r63b21o29r46a 15T44o45p16i58n41k29o46v77á 1615657489446

    Přeposílám sem názor Dr. Kovářové:

    Trénink v současné doběmůžeme řídit (objektivizovat) pomocí různých nástrojů. Jedním z nich jerychlost, dalším pak nejčastěji SF, jiným LA, v úvahu připadá i např.subjektivní vnímání únavy dle Borga. Všechny mají své problémy (mohu Vászasypat publikacemi a svými články). Nejpřesnějším se jeví LA, ale jehovyužitelnost v každodenním životě je problematická. Proto se používá SF,jejíž hodnoty se stanovují testy (ať již laboratorními, nebo terénními). Ano, ita má svojí variabilitu a je závislá na mnoha faktorech. Ale většina jeznámých, předvídatelných a umíme s nimi pracovat. Stanovení AEP a ANPpomocí fixních prahů (2, 4) je již velmi zastaralé a filosoficky podobnévýroku, že to bude nějaká fixní hodnota SF. Jde o individuální profily každéhosportovce.

    Autor dále mírně spojuje pojmyvýkon a kapacita. Stanovení ANP (tomu odpovídající rychlost) nám vypovídá ovýkonu, ale neříká nám o kapacitě, tedy době, jakou na té intenzitě (rychlosti)sportovec dovede fungovat bez změn vybraných parametrů (např. SF, LA).

    V praxi to je tak, že senejprve provede test na stanovení AEP, ANP a následně se testuje kapacita, tedypři stanovené rychlosti se sledují SF (LA) a doba (délka úseku), po kterou jsouhodnoty stabilizované (kapacita).

    V tréninku se pakrozhodujeme, zda je zaměříme na zvýšení výkonu (např. na AEP nebo ANP), nebonám jde o zvýšení kapacity.

    +1/0
    31.3.2016 13:01

    P23e88t57r 50K23a82ň53o89v42s71k86ý 1324372937689

    Díky moc. Ještě tedy doporučuji opravit tu větu v rámečku, v souladu s tím, co se píše v tomto komentáři, pak už to bude ok. Samozřejmě, pokud se provádí i konfirmační test, tak je to mnohem lepší, spousta lidí se spokojí jen s tím stupňovaným test a na konfirmační test už nejdou, i když ten je též důležitý."

    Anaerobní práh je fyziologicky daný zhruba na koncentraci 4 mmol/l u všechjedinců

    Zdroj: rungo.idnes.cz

    0/0
    7.4.2016 18:23



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.