Ona

Diskuze

Jak vychovat z dítěte sportovce: neudupejte v něm radost z pohybu

Většina dětí má do vínku danou přirozenou radost z pohybu. Říká se, že sportující děti jsou v životě úspěšnější. Stačí ale pár negativních zkušeností a radost se může změnit v odpor.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Solidní článek. V raném věku je hlavní zkoušet. Zkoušet těch sportů co nejvíce aby samo dítě nebo i rodič poznal, co by bylo to pravé. Ono když ten synátor jen zkusil fotbal a nehraje nic jinýho tak se nikdy nezjistí, že by s něj byl třeba super čtvrtkař.

0 0
možnosti

Rodič má být pozitivním příkladem, rodič má své děti podporovat. A to platí nejen ve sportu, ale i v (celém) životě.

0 0
možnosti

Zastávám se všemi deseti autorky. Ve 30ti letech, už jako maminka 4lete dcerky, jsem stále vrcholovou sportovkyni - aktuálně v ceske reprezentaci. A mohu za to poděkovat mym rodičům, protoze presne splňovaly všechna ANO, ktera autorka vypsala a vyhnuly se všem NE. Byli prostě skveli! Jsou mi oporou do dneska a vždycky mi naslouchali. Díky nim sport miluju a díky nim me sport naučil mnoha životním hodnotám. Větu "nedej bože, aby se z něj stal sportovec", nechapu. Závodní a vrcholový sport me naučil pokoře, fair play, vazit si sebemenšího úspěchu lidi kolem sebe, pochopení, že člověk v živote musí bojovat, pokud chce něčeho dosáhnout a ze to občas boli.. Mluvim i o pratelstvi, praci, vztazich. Dekuju za tenhle článek!

9 0
možnosti

>Větu "nedej bože, aby se z něj stal sportovec", nechapu.

Já vám to vysvětlím. Různí lidé mají různé pohledy na otázku smysluplného naplnění života.

2 2
možnosti

Spíš by mě zajímalo, jak vychovávat dítě, aby se z něj náhodou nestal sportovec.

1 10
možnosti

21. 2. 2015 21:39

Běžte mu příkladem v trávení života na gauči.

6 0
možnosti

Znicit diteti detstvi tim, ze z nej vychovate sportovce, je zverstvo. Nejlepsi je prirozeny pohyb jako lezeni po stromech, utek pred majitelem tech ukradenych jablek, hod kamenem pres reku apod.

5 7
možnosti
Foto

Hezký den, Jaroslave,

nemůžu souhlasit se zobecněním, že výchova dětí ke sportu je zvěrstvo, vysvětlím na zcela subjektivním příkladu :). Na své dětství plné pobíhání po lese, bruslení na zamrzlém rybníce, lezení po stromech, vzpomínám se stejnou radostí jako na zážitky z basketu, florbalu,  aerobicových soutěží. Na organizovaném sportu si cením toho, že mě naučil týmovosti, silné vůli, vědomí, že když na začátku něco nejde, neznamená to, že to tak bude napořád, že z nečistě vyhraného zápasu člověk nemá radost, naučil mě poznat, kdy je třeba víc zabojovat, kdy naopak skousnout porážku a dál se připravovat na nové výzvy. Vrcholový sportovec ze mne nevyrostl, sportovec  ano a své dětství jako zničené nevnímám, naopak. Obdobné zprávy mám i od svých přátel z řad stávajících nebo již bývalých vrcholových sportovců. Lví podíl na pozitivních zážitcích měl přístup rodičů, ne pouze sport jako takový. O tom proč a jak se ale rozepisovat nebudu, i o tom je totiž článek :)

11 0
možnosti