Diskuze

Já běhám, tati! Jak jsem našla lásku k dříve nenáviděnému běhu

Když mě do něj jako malou nutil táta, nemohla jsem se s během skamarádit. Dnes jsem si k němu našla cestu sama. Nikdy bych to do sebe neřekla, ale já běhám.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Narazila jsem na Váš článek, popisuje můj případ, s tím rozdílem, že já neběhala nikdy, 1500 m ve škole jsem téměř odchodila a podle toho vypadaly výsledky. V únoru po jsem začala, dnes jsem schopná běžet v kuse 30 minut a vím že časem budu mít na víc, baví mě to, dvacetiletá dcera mě nestačí (je mně 42) a jako bonus mám 6 kilo dole. Jde o to jenom začít....

0 0
možnosti

Mam to taky tak. A vecery s celovkou fakt doporucuji. Je to moc pekny. Zacala jsem nedavno a na prahu padesatky jsem bezela dva zavody. Pekny pocit, kdyz clovek neni posledni, dobehne, obcas predebehne...Behani je pro me nejlepsi lek na bolistky vsedniho dne. Nebo si pri tom pokecat s dcerou. Proste radost!

1 0
možnosti

Krásný článek. Taky jsem na začátku a nehodlám to vzdát ;-)

1 0
možnosti
Foto

Těší mě, že se vám článek líbí. Mně se zase líbí vaše odhodlání R^

1 0
možnosti
Foto

Moc pěkně napsané. V některých řádcích úplně vidím sám sebe :)

1 0
možnosti
Foto

Díky, jsem ráda, že má někdo podobnou zkušenost :-)

0 0
možnosti
Foto

Hezky napsáno,  držím palce. Já jsem přehodil výhybku a místo ráno teď běhám večer (myslím, že je to přirozená reakce na ty nižší teploty - když bylo teplo, běhal jsem výhradně ráno) a s mojí přítelkyní čelovkou si užívám noční výběhy. I to má své kouzlo :)

0 0
možnosti
Foto

Díky. Na výběhy s čelovkou si netroufám :-)

0 0
možnosti