• Co Bůh spojil, běh nerozděluj

      10:35

    | foto: Pavel Duchanpro iDNES.cz

    Jsem věřící běžec. Nebo běhající věřící. Takže vidím, jak blízko k sobě tyhle dvě věci mají. Být věřící není nedělní zábava. Být běžec není o propoceném tričku a sešmajdaných botách. Oboje je životní styl, který se žije 24 hodin denně. Nejde si říct „dnes mě ta víra nebaví, dnes v Pána Boha nevěřím, desatero mě nezajímá“. Jako běžec – ať odpočívající, zraněný nebo právě běžící se na běh těším, a když ho chvíli nemám, tak alespoň tiše a v dobrém závidím běhajícím a snažím se je podpořit. Ani jedno není jen koníček, oboje je životní styl.

    Je těžké být běžec vedle neběžce. Neběžec mi může tolerovat můj koníček, ale jen těžko pochopí tu radost z běhu, když člověk běží krajinou a užívá si bytí. Stejně tak dotaz „jak bylo v kostele“ může být sebeupřímnější, ale copak lze vylíčit všechny ty pocity, které v člověku vzbuzuje svátost? Oboje se musí zažít. A pokud se nezažije, hrozí, že mezi dvěma lidmi vznikne nejprve malá trhlina, která se časem stane velikou propastí. „Vždyť když jsme se poznali, tak jsi neběhal a bylo všechno v pořádku. Teď jsi věčně buď v práci, na tréninku, závodě nebo s lidmi z běhání.“ „Nikdy bych nevěřila, že jdeš raději pomáhat do kostela, než abys byl se mnou doma.“ Takové věty člověk může slyšet doma v mnoha podobách, prakticky v jakémkoliv „smíšeném manželství“ popřípadě „smíšeném partnerském svazku“. Lidé se odcizují a prý za to může pitomé běhání nebo kostel, kde vymývají mozek.

    Církev má dokonce dva instituty rozluky pro případ uvěření – „pavlovské a petrovské privilegium“. V řeči běžců by to bylo asi takto: „Pokud jeden z dvojice začne běhat a druhý to nepřekousne a dělá dusno (v církevním jazyce „odmítá žít pokojně a bez urážky Stvořitele“), může běžec v takovém svazku nesetrvat. Petrovské pak „pokud se vztah rozpadnul a neměl na tom vinu běžec, může si najít někoho jiného, pokud mu to superprezident schválí“.

    Vidím kolem sebe čím dál tím více běžců, jejichž vztah s neběžcem se rozpadnul. U mnohých, prý, kvůli běhání. Taková věc mě bolí a dotýká se mě. Nepochybuji, že člověk když potká běžce v nějaké partě, tak najednou nalézá pochopení. Dá se s nimi hovořit o běhu a určitě i oni si během z něčeho „čistí hlavu“. Snad i proto mají veliké pochopení. Krom toho – ruku na srdce, jsou běžkyně a běžci obvykle zpevněnější postavy, abych to nějak kulantně řekl, takže je radost se na ně dívat. Pohoda s běžci, nepohoda doma – to vše může snadno vést k myšlence, že s běžci je lépe než na světě. 

    Problém je v tom, že ani klečení v kostele, ani běhání naše problémy doma nevyřeší. Ani útěk k Bohu ani výběh s fajn lidmi. Problémy je potřeba řešit – s nadhledem, rozvahou, případně pomocí prostředníka, který by zbytečně vášnivou debatu mohl usměrnit. Běh či víra jsou sice společným základem, společným životním stylem, ale nejsou zárukou šťastného vztahu.

    A proč to vlastně píšu? Mám rád Boha, mám rád běhání, ale především – miluji lidi kolem sebe. Rozumím, že doma musí čelit těžkým situacím a přesto prosím – mluvme spolu v párech více, mějme se vzájemně v úctě a nesvádějme svoje problémy na druhé (kdo může říct, že za rozpad vztahu on nemůže ani dost málo?) nebo na věci – například běh. Vždyť jsme dospělí a naše rozchody, rozvody a nové lásky s námi nese těžce i naše okolí, kam spadají děti, rodiče, přátele, ale i širší okruh známých, kterým nejsme ukradení.

    Prostě jsem chtěl jen poprosit – co Bůh spojil, běh nerozděluj.

    Napiš svůj článek i TY

    Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtěji podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. 

    Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Psaní o běhání je někdy náročné.

    Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

    Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů.

    Marek

    Autor:
    Článek se mi líbí


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.