• Za bolestí kyčlí u běžců mohou stát výrůstky. Přečtěte si, jak je léčit

    Bolí vás kyčle, zevní strany stehna nebo třísla? Máte potíže s vystupováním z auta nebo dáváním nohy přes nohu? Cítíte, někdy dokonce i slyšíte, lupání v kloubu? Bolest této oblasti může poukazovat na poškození kyčelního kloubu nebo okolních měkkých tkání.

    Za bolestí kyčlí stojí u běžců často výrustky | foto: Profimedia.cz

    Kyčel je poměrně dobře konstruovaný kloub, hluboký, s velkou hlavicí a jamkou, u které je okraj zvýšen chrupavčitým lemem. Je to nosný kloub, který je zatížen prakticky v každé pozici (snad vyjma pozice vleže na zádech). Často je postižen artrózou, která se může potměšile projevovat bolestí kolenního kloubu. V tomto textu se však artrózou zabývat nebudeme, pokusíme se přiblížit poměrně častou poruchu, která bolest kyčle u sportovců způsobuje.

    Příznaky:

    • startovací bolest (při pohybu postupně mizí) v třísle, kyčli nebo zadní straně stehna
    • bolest se charakteristicky vyskytuje ve stále stejné pozici (pohybu) a je opakovatelně vybavitelná
    • lupání v kyčli
    • potíže s vystupováním z auta, bolest při sedu s nohou přes nohu, v hlubokém dřepu, při provádění leg pressu, veslování, potíže mohou být při skocích přes překážku

    Femoroacetabulární impingement (FAI) je stav poškození kyčelního kloubu, který vzniká na základě pohybu. Jakkoliv to zní nelogicky, je to stav, kdy dochází opakovaným pohybem ke vzniku kostěných výrůstků, které ovlivňují a blokují fyziologický pohyb v kyčli. Jedním z mechanismů je nadměrná zátěž v koncové pozici (silové kopy u karate, skluzy u fotbalu nebo hokeji), druhým je zátěž přiměřená, která však působí na terénu anatomické predispozice (nejčastěji je jí zadní postavení kyčelní jamky nebo plošší hlavice kosti stehenní). Drážděním vznikají v těsném okolí kyčelního kloubu kostní výrůstky (osteofyty). A ty pohyb v kyčli následně čím dál více blokují.

    Co s tím můžeme dělat?

    Diagnostika

    pozitivita některého z výše popsaných příznaků:

    • úhybný oblouk při hlubokém dřepu (při pohledu zepředu se během pohybu dolů objeví posun pánve směrem do strany, po překonání bolestivého místa se pozice zase srovnává)
    • bolest při pokrčení v kyčli zkřížením přes druhou nohu a vytočení do vnitřní rotace; někdy je test pozitivní v opačné pozici (v zanožení a zevní rotaci)

    Při dlouhodobějších jednostranných potížích je lépe vyhledat fyzioterapeuta, který vyloučí asymetrické nastavení, jímž je nejčastěji jednostranně spadlá klenba nožní, nestabilita kotníku nebo kolene, svalové dysbalance v bolesti kyčle (stažený hruškovitý sval nebo bedrokyčlostehenní sval, oslabení svalů na boční straně kyčelního kloubu a podobně). Potom je vhodné terapii cílit na ovlivnění daných oblastí. Pokud se potvrdí diagnóza FAI, v naprosté většině případů bohužel neujdete operaci. V tomto případě se totiž jedná o kauzální léčbu, tedy léčbu, která řeší příčinu.

    Všeobecnou prevencí je pak následující program:

    1. budeme strečovat a mobilizovat kloubní pouzdro
    2. budeme posilovat
    3. budeme stabilizovat
    4. budeme dodržovat režimová opatření
    5. budeme nadále číst Rungo.cz

    Jak na strečink

    Strečink volíme šetrný bez dotahování do krajních poloh v kyčelním kloubu a podle toho volíme i výchozí pozice. Lehce omezíme i mobilizační pohyby v kyčli. Cílem rozhodně není působit bolest, bolestivá iritace stav naopak často zhoršuje. Více ke strečinku naleznete zde. V dalších řádcích si připomeneme nejdůležitější svaly pro správnou funkci kyčelního kloubu - a jak je ošetřit.

    Hruškovitý sval: Vleže na zádech pokrčíme obě nohy v kolenou, chodidla jsou opřená o podložku. Jednu nohu umístíme kotníkem na koleno druhé nohy, koleno vytočíme zevně. Dolní končetinu, která je opřená na zemi, přitáhneme oběma rukama pod stehnem. Hlava je položená, zkuste uvolnit záda a povolit pánev. Pokud je tah na protahované kyčli příliš velký, použijte ručník, jímž prodloužíte tažnou páku. Pokud pozice zhoršuje vaše potíže v kyčli, zvolte jinou variantu, výběr naleznete v našem textu zde.

    Bedrokyčlostehenní sval: Jsme zády ve stoje u podložky, koleno je pokrčené, chodidlo položené na podložce. Kolena jsou ve stejné úrovni, pokud by nebyl cítit tah, dejte protahovanou nohu kolenem více dozadu. Ve stoji se narovnejte, stáhněte břišní svaly, čímž lehce podsadíte pánev. Tah by se měl objevit v tříslu nebo přední straně stehna. Výdrž při strečinku je minimálně 20 sekund.

    Natahovač stehenní povázky a hamstringy (zadní strana stehna) se výborně ošetří rollerem (válcem) nebo klasickými strečinkovými cviky.

    Mobilizace kloubu

    Krouživé pohyby v kyčli slouží k protahování kloubního pouzdra s vyloučením pozic, které bolí. Cvičíme v pěti až deseti opakováních a samozřejmě na obě strany.

    • Použít můžeme odlehčenou verzi vestoje s položením kolene na otáčecí židli nebo provádíme krouživé pohyby v pozici běžného stoje. Pro dobré uvolnění ošetřované končetiny je lépe se přidržet například zdi nebo jiné opory (obr. 1).
    • Odvalení vleže na boku (obr. 2). Ošetřovaná je spodní dolní končetina (ta, na které ležíte). Pomalu odvalujeme pánev směrem dozadu a vracíme zpět.
    • „Provlékání“ kyčle ze šikmého sedu (obr. 3). Z pozice vysokého šikmého sedu provlékneme dolní končetinu směrem vpřed a vrátíme zpět. Několikrát opakujeme.
    • Škorpion (vleže na břiše překlápění nohy přes druhou nohu vzad - vypadá to opravdu interesantně - obr. 4).
    obr. 1

    obr. 1

    obr. 2

    obr. 2

    obr. 3

    obr. 3

    obr. 4

    obr. 4

    Nezapomínejte na posilování

    Při posilování jsou důležité tři svalové skupiny: rotátory kyčelního kloubu, zadní strana stehna (hamstringy) a hýžďové svaly. Všechny svalové skupiny se podílí na stabilním usazení kyčelního kloubu a jeho správné funkci.

    Zevní rotátory kyčelního kloubu: V pozici vleže na boku provádíme rotační pohyby ve svrchní dolní končetině směrem do zevní nebo vnitřní rotace (obr. 5). Rotátory výborně aktivujeme v excentrickém režimu v šikmém dřepu s podloženou zadní dolní končetinou, kdy pohyb vedeme lehce do strany a dolů (směrem za kyčlí lehce ven). Cítit byste měli aktivitu svalů na zevní straně kyčle nohy, která podřep dělá. (obr. 6)

    Hamstringy: zvedání pánve na obou nohou (rozcvičení), na jedné noze (obr. 7), chůze směrem k hýždím vleže na zádech.

    Hýžďové svaly: mrtvé tahy (ve dřepu); vestoje se spouštějte do pozice dřepu, váha jde směrem vzad, kolena stojí na místě (tzn. nepohybují se směrem vpřed - obr. 8).

    obr. 5

    obr. 5

    obr. 6

    obr. 6

    obr. 7

    obr. 7

    obr. 8

    obr. 8

    Stabilizace

    Toto cvičení je základem k tomu, abyste přinutili své svaly spolupracovat s cílem zajištění stability kloubu.

    Kyčelní ohyb: Vestoje na jedné noze proveďte cvik obecně zvaný jako holubička. Pokuste se o elegantně vzletnou formu, bude-li to možné. Dokonalé protažení hamstringů vám umožní plnou verzi - dotknutí špičky prstů druhostranného palce u nohy (obr. 9). Lehké pokrčení kolene stojné nohy nevadí. Nutné je však zajistit držení volné dolní končetiny a trupu v jedné rovině.

    Dřep na jedné noze: Cvik provádějte nejprve například mezi rámem dveří nebo s oporou něčeho jiného stabilního, postupně přecházejte k naznačenému provedení bez držení (nebo aspoň jen jednou rukou - obr. 10). V tomto případě rozsah pohybu samozřejmě snižte. Při všech cvicích, kdy stojíte na chodidle, se soustřeďte na oporu tří bodů na chodidle a na správnou pozici kolen (tj. aby stojné koleno nedělalo pozici „X“).

    obr. 9

    obr. 9

    obr. 10

    obr. 10

    Režimová opatření

    • zásadně omezit pohyby, které dráždí bolest v oblasti kyčle
    • omezit koncové pohyby, zejména v zátěži (hluboké dřepy, leg pressy, rumunské mrtvé tahy, skoky přes překážku apod.)
    • uzpůsobit strečinkové pozice tak, aby nedocházelo k bolestivému dorazu kloubních struktur v kyčli

    Superdůležitý bod na závěr

    Ano, nezapomínejte pravidelně sledovat stránky www.rungo.cz.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.