• Deset největších mýtů o BIO potravinách

    Někteří je považují za předražený nesmysl, jiní si bez nich vaření nedokážou ani představit. Ať už patříte mezi jejich fanoušky, nebo odpůrce, je jasné, že produkty ekologického zemědělství jsou v posledních letech zkrátka trendem. Přečtěte si, jaké mýty kolují o biopotravinách a co byste o nich měli rozhodně vědět.

    Je všechno BIO, co se tváří „bio“? | foto: Marie Sehnálková

    Lidé se stále více zajímají o to, co jedí, a bioprodukty už tak dávno nejsou jen pro podivíny v batikovaných šatech. Takto označené potraviny se staly běžnou součástí supermarketů a na trzích s ovocem a zeleninou přímo od farmářů nebývá téměř k hnutí.

    Co však přízvisko bio vlastně vůbec znamená? „Každá takto označená surovina je produktem ekologického zemědělství. Při této výrobě se minimalizuje negativní dopad na okolní prostředí, pečuje se o život v půdě, její úrodnost a také kvalitu. Cílem je zajistit, aby do již tak znečištěné půdy, vody, zvířat a lidí nebyly vpouštěny další nadbytečné látky,“ vysvětluje Jan Valeška ze spolku PRO-BIO LIGA, který sdružuje spotřebitele biopotravin a šíří osvětu v této oblasti. Produkty ekologického zemědělství jsou však opředeny řadou mýtů, které z nich dělají všelék nebo naopak výnosný byznys. Jaké jsou ale bioprodukty ve skutečnosti?

    1.Biopotraviny jsou dražší

    V prodejnách jsou takto označené výrobky opravdu mnohdy i několikanásobně dražší. Avšak v dnešní době existuje i spousta alternativ, které nezatěžují rodinný rozpočet. Jednou z nich je nákup přímo od farmářů, kteří si neúčtují tak vysoké marže jako v prodejnách. Farmy dnes navíc najdete téměř po celé republice, stačí jen najít tu nejbližší. Jejich seznam najdete například na stránkách www.adresarfarmaru.cz.

    2.Bioprodukty jsou zdravější

    Ani samotní vědci se stále nemohou shodnout, jestli tomu tak skutečně je. Objevují se stále nové a nové výzkumy, které dokazují, že biopotraviny mají vyšší obsah prospěšných látek, ale i studie, které tvrdí přesný opak. „Faktem je, že v bioproduktech se vyskytuje nižší až nulová zátěž pesticidy naproti průmyslovým potravinám. To lze obecně považovat za jedno z hlavních zdravotních rizik naší civilizace,“ vysvětluje Jan Valeška.

    3.V ekologickém zemědělství se nehnojí

    Ekozemědělci nepoužívají k péči o rostliny průmyslová minerální hnojiva, ale i přesto půdě pomáhají, a to organicky. Stejně jako naše babičky na venkově používají i oni k zúrodňování půdy hnůj, močůvku nebo kompost. Zároveň však dbají na dodržování přísných hygienických pravidel, takže nehrozí přenos zvířecích patogenů na člověka.

    4.Ekozemědělci neléčí svá zvířata, proto je jejich maso plné parazitů

    Ekologické zemědělství zahrnuje i živočišný chov. Podle Jana Valešky musejí ekozemědělci svá zvířata léčit stejně jako všichni ostatní. Rozdíl je však v délce doby, která musí uplynout mezi podáním léčiva zvířeti a prodejem jeho masa zákazníkům. „Zvířata procházejí při porážce veterinární kontrolou a musejí být dodržovány všechny předpisy na kvalitu potravin. I zde totiž platí běžné potravinářské, veterinární a hygienické normy,“ upřesňuje.

    5.Znak BIO může mít dnes už kde co

    Také máte pocit, že se s bioprodukty v poslední době roztrhl pytel? Nenechte se však zmást. Výrobky, které nesou znak BIO, podléhají zákonnému dohledu. Ten zahrnuje každoroční kontrolu ekologického zemědělství od semínka přes péči o půdu až po označení výrobku na obale. Takovéto podmínky však platí pouze pro zemědělské produkty a nikoliv pro kosmetiku nebo jiné výrobky. V obchodech tak můžeme nalézt biokrémy nebo dokonce biooblečení, pro produkty, které však znak BIO nemají a neprošly tak přísnou kontrolou státu a Evropské unie.

    6.Mezi vejci z velkochovu a těmi z biofarem není rozdíl

    Na první pohled jiná skutečně být nemusí. Pokud však nahlédneme pod skořápku, rozdíl tu nepochybně znát bude. „Slepice ve velkochovu žije celý život v kleci o rozměru něco většího papíru A4. Nikdy nevidí denní světlo a dostává granule ze směsi výživných látek různého původu,“ popisuje Jan Valeška poměry ve velkochovech.

    „Slepice ekologického zemědělství se mohou pohybovat venku, mohou se chovat přirozeně a je jim poskytnuta strava z ekologického pěstování. To se odráží i na samotném vejci, a to obzvlášť v obsahu omega mastných kyselin,“ dodává.

    7.Biopotraviny chutnají stejně jako ostatní

    Podobně jako o zdraví bioproduktů se i o jejich chuti přou lidé po celém světě. Zatímco někteří se shodují, že jejich chuť je nezaměnitelná s konvenčními potravinami, jiní nevěřícně kroutí hlavou. Chuť závisí na celé řadě faktorů, avšak všeobecně platí, že biopotraviny obsahují méně vody, což dělá jejich chuť výraznější. I proto si je zamilovala celá řada špičkových kuchařů včetně světoznámého Jamieho Olivera.

    8.Biopotraviny nepotřebují průmyslová hnojiva a pesticidy, jejich produkce tedy téměř nic nestojí

    Mohlo by se zdát, že ekologické zemědělství, které využívá jen organických hnojiv, musí mít zanedbatelné náklady na produkci, avšak zdaleka tomu tak není. Rostliny, které nejsou průmyslově ošetřeny, vyžadují o to více péče. Namísto chemie tu tak přichází na řadu ruční práce, která je zapotřebí, ať už například při hubení škůdců nebo pletí. Právě lidská činnost, bez které by bioprodukty jen těžko vznikly, činí podstatnou část nákladů.

    9.Výrobky označené jako tradiční, farmářské a lokální jsou stejné jako bioprodukty

    Biopotraviny jako jediné procházejí striktním kontrolním systémem, který je garantovaný státem i Evropskou unií. Na jinak označené výrobky se tato pravidla nevztahují. Zákon ani blíže nedefinuje, které potraviny mohou být pojmenovány jako tradiční, farmářské nebo lokální. A nedá se tak ani zjistit, co tato označení vlastně znamenají.

    10.Naši předci používali stejné postupy, jakými jsou dnes produkovány biopotraviny

    Spousta lidí se domnívá, že potraviny v biokvalitě jsou získávány tradičními postupy, které používali i naši předci v minulých staletích. Skutečnost je však jiná. I když ekologické zemědělství nepoužívá průmyslová hnojiva, rozhodně nejde o nic zpátečnického. Naopak využívá vysoce moderních technologií, které umožňují pěstovat kvalitní plodiny a zároveň nezatěžovat životní prostředí.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.