• Běžecký kemp s vrchařem Ondřejem Fejfarem mě na vrchol (ne)dostal

    Trénujete, ale výsledky se nedostavují? Chybí vám motivace? Nesnášíte běh do kopce, protože je zadýchávání a bolest lýtek vzhledem k výslednému šnečímu tempu demotivující? Zkuste se vyladit na běžeckém kempu. Já to udělala a hodně jsem si to užila.

    Běžecký kemp s Ondrou Fejfarem | foto: Magdaléna Ondrášová, Rungo.cz

    Půl osmá ráno mi smrdí a před prvním kafem jsem fyzicky i sociálně nepoužitelná. Přesto stojím v ranní mlze před horskou boudou Kuprovka a nezalepeným okem s hrůzyplným očekáváním sleduju, co se mnou tři namakaní instruktoři hodlají provádět, aby ze mě udělali o level lepšího běžce. Ondra Fejfar je reprezentant v běhu do vrchu. Petr Soukup triatlonista a fyzioterapeut v jedné osobě. Radek Groh horolezec a skialpinista. Všichni tři jsou usměvaví, neformální a klukovsky zažraní do sportu. Navíc mě přes moje ranní katatonické stadium dokázali už několikrát rozesmát. 

    Coby mladistvá intelektuálka jsem revoltovala proti společným ranním rozcvičkám na dětských táborech a držkovat se mi chtělo i teď. Než se po krátkém rozklusu začalo hrát na honěnou, lítat nahoru a dolů ve vymezeném čtverci se snahou a) nezabít se na mokré trávě, b) dát babu reprezentantovi v běhu do vrchu, který mžourá úplně stejně ospale jako já, a je proto snadná kořist c) nevnímat, že mám jen jedny plíce a nesnáším společné rozcvičky, o běhu do kopce nemluvě. Hru na rybičky a rybáře si užívám i přes tu nekřesťanskou hodinu a na snídani dorážím s hladem vlkodava a pusou od ucha k uchu. 

    Ranní trénink zakopávání

    Ranní trénink zakopávání

    Děti skáčou panáka, běžci mají žebříček. Vylepšení koordinace pohybů je...

    Děti skáčou panáka, běžci mají žebříček. Vylepšení koordinace pohybů je očekávatelné už po prvních minutách tréninku!

    Pilování fines běžecké abecedy pomocí přeskoků a meziskoků kuželů

    Pilování fines běžecké abecedy pomocí přeskoků a meziskoků kuželů

    Kruté, ale příjemné. Rozcvička v půl osmé ráno, ovšem formou hry na honěnou...

    Kruté, ale příjemné. Rozcvička v půl osmé ráno, ovšem formou hry na honěnou nebo rybičky a rybáře. Na to si rád přivstane každý.

    Potom krátké zavrtání do pelechu a dopolední běžecký trénink. Rovinky v kopcích nejsou tak úplně rovinky, ale když vás u toho někdo natáčí na video, kousnete se do kopce i přesto, že máte styl běhu připomínající rozzuřeného hrocha. Oběd a jedno malé schrupnutí mě definitivně přesvědčují o tom, že na životě sportovce zatíženého dvoufázovým tréninkem lze najít i určitá pozitiva. Nehledě na stálepřítomný raut z energetických tyčinek a ionťáku od sponzora.

    Odpoledne patří souvislému běhu. Na Sněžku. Kdyby mi to někdo řekl před měsícem, nechala bych ho urgentně vyšetřit na psychiatrii. Ale tady v horách je prostě přirozené, že poběžíte na kopec. Přes dva vršky na Luční boudu. Pak kopec až pod nejvyšší horu. Nejudatnější z nás už se vrací a tak to otáčím. I tak jsem si výrazně posunula hranici. Následuje zasloužené pivo, sauna s bazénkem před chalupou a tipovací soutěž o bezva kompresky. A taky pečlivý videorozbor dopoledního běhu, při němž mě hlavní trenér přesvědčuje o tom, že každý rozzuřený hroch by byl za můj styl běhu opravdu šťastný. Akorát ta kolena víc od sebe a bradu nevystrkovat tak bojovně vpřed, jo?  

    Co se vyběhne, to se technicky seběhne. Tréninkový seběh Sněžky.

    Co se vyběhne, to se technicky seběhne. Tréninkový seběh Sněžky.

    Kóta 1603,3 dobyta!

    Kóta 1603,3 dobyta!

    V rámci tréninku si účastníci kempu vyběhli na Sněžku.

    V rámci tréninku si účastníci kempu vyběhli na Sněžku.

    Druhý den mi půl osmá ráno smrdí pořád stejně a před prvním kafem jsem stále stejně nepoužitelná. Ale těším se, jakou hru si v rámci rozcvičky kluci vymysleli dnes. Hravá ranní abeceda. Zakopávání, předkopávání, kužely, žebříček, jeleni. Už se těším, až si to zopakuju před svým tréninkem v Šárce. Dopolední souvislý běh na Pláně doplněný laskavým komentářem trenéra stran zlozvyků v našem běžeckém stylu. Tažena nadšenou skupinou polykám další kopce v tempu, které jinak dokážu použít jen na rovině. Ta je ovšem v horách poněkud relativním pojmem.

    Abychom domů nejeli odpočatí, připravili pro nás na závěr výběhu kruhový trénink s využitím přírodnin. Zvedáme kameny a mrskáme je z kopce, dřepujeme na lavičkách, blbneme v balančních pozicích. Pijeme ze zurčícího potůčku. Je nám dobře na světě, takže na závěr tréninku vybíháme kopec, na kterém trénovala Ludmila Formanová. Chvíli klušu, chvíli drtím, chvíli jdu. Příště to bude na jeden zátah!

    Kruhový trénink v přírodním prostředí poskytuje zajímavé doplňky pro tělesná...

    Kruhový trénink v přírodním prostředí poskytuje zajímavé doplňky pro tělesná cvičení. Například kameny ke zvedání a házení.

    Kruhový trénink - balanční cvičení zvané kočička.

    Kruhový trénink - balanční cvičení zvané kočička.

    Nechce se mi domů. Je krásné počasí a nohy by ještě pár kopců snesly. S ostatními účastníky proto nutíme naše instruktory křivopřísežně prohlásit, že brzo zrealizují další kemp. Z tohoto jsem si odnesla následující poznatky: 

    1) Do kopce se dá běžet. Dokonce déle než deset metrů. Dokonce déle než kilometr.

    2) I ti nejlepší se v kopci zadýchají. Takže není důvod s prvním sípnutím přejít do chůze.

    3) Z kopce se dá běžet ještě rychleji. Na patu se dopadá jen v prudkém prďáku a vždycky se hlídá úhel kolena směrem k zemi.

    4) Vykročení z komfortní zóny je ten nejlepší tréninkový prostředek. I kdyby to mělo znamenat, že vyběhnete na Sněžku.

    5) Během tréninku si hrajte. Oživte si ho abecedou, rychlými úseky i kopci. Je to sranda.

    5) Lahváč se dá vypít pod deset vteřin.

    6) Běžecký kemp je ten nejlepší způsob, jak si kromě zlepšení stylu a nového nastavení hranic v hlavě užít víkend s kamarády. Starými i novými.

    Očima účastníků

    Nádherné místo, pohodoví trenéři, lahodné jídlo, výborný borůvkový koláč, bezva parta lidí a k tomu nádherné horské počasí spojené s největším koníčkem - během. Tomáš

    Kemp na mne zapůsobil především velmi motivačně. Před pár dny jsem uzavřel první pětiletku svého běhání a nyní mám chuť do svého popobíhání jen pro radost zařadit i něco z atletického tréninku a posunout tak trochu svojí výkonnost. Díky skvělým trenérům, kteří se navzájem výborně doplňovali, vím i jak na to. Pepa

    Na kemp na Kuprovce jsem se po chvíli váhání přihlásil až na poslední chvíli a skoro nikoho jsem tam neznal, ale bylo cítit, že se tam sešli hlavně běžci čerstvě rozhodnutí posunout svoje třeba už lehce stereotypní běhání na novou úroveň. Takový tuningový sraz, řekněme. Trenéři se nás ujali mile a s velmi osobním přístupem, ale vykřesali z nás opravdu maximum. Však také bylo těžké se tomu bránit: byl to našláplý víkend plný informací (včetně individuálního rozboru běžecké formy z videa), tréninkových fíglů, vyvedených společných výběhů do náruče hor. K tomu sauna, masáže, chata na úžasném místě a výborné jídlo, prostě běžecké rozmazlování par excellence, ze kterého se nikomu nechtělo domů. Vojta

    Já jsem se pocitově dostával do fáze .... "vyběhnu na hodinu po práci a běhám pořád stejně". Začínal jsem cítit, že už mě to nebaví tak jako na začátku, a musel jsem se častěji do běhání nutit. Po tomto kempu mi to zase dodalo více šťávy, najednou vím, že to není o tom, kolik uběhnu, ale jak si trénink udělat příjemným, zajímavým, co zařadit do tréninku. Takže jsem zde získal "novou" motivaci. Hodně, ale opravdu hodně, mi pomohlo video. Bylo to poprvé, co jsem měl možnost se vidět a při rozboru mi Petr jasně ukázal, co bych měl změnit. Tato možnost mi dala hrozně moc, zejména taky tím, že jsme běhali ve dvojicích a člověk měl rovnou "vizuální" srovnání s někým dalším. No a další super věc byly konzultace ohledně "bolístek" typu "běžecké koleno", "kotníky" apod. včetně toho, že jsem viděl, že tyto problémy trápí hodně běžců a nejsem v tom sám. No a pak samozřejmě nemůžu opomenout ten borůvkovej koláč! Honza



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.