Darovat krev se nemusí bát ani běžec. | foto: Profimedia.cz

Dárce krve: co se děje při odběru v těle a jak to skloubit se sportem

  • 28
Běžci jsou vzorkem zdravé populace, přesto někteří váhají s darováním krve. Neohrozí odběr vaše tvrdě vydřené vteřiny? Nemusí. Dbejte rad lékaře, mějte v odběrech systém a dopřejte si tu čest pomoci zachránit něčí život.

Dárcem krve jsem o pět let déle než aktivní běžkyní. U nás v rodině se dědí krevní skupina 0+ společně s morální povinností nechat si z bohulibých důvodů opakovaně pouštět žilou. Proto mě ani nenapadlo této činnosti zanechat jen proto, že se týden či dva po odběru zadýchávám v kopci o něco víc, než na co mám natrénováno. Prostě jsem četnost i rozmístění svých darovacích návštěv v průběhu roku přizpůsobila svému tréninkovému plánu. Darovat krev chodím dvakrát ročně, v době podzimních běžeckých prázdnin a pak na přelomu mezi jarní a letní částí sezóny. Pravda, nejsem lamačka rekordů a zaostání za osobákem o pár minut mě nepálí ani v nejmenším. Ale pro ty, kteří přesně z těchto důvodů nad dárcovstvím váhají, jsem zjistila, jak rychle jejich tělo zregeneruje a co mohou udělat pro to, aby i v rámci běžeckého roku mohli krev darovat bez obav.

Co se se mnou děje po odběru?

Krev je komplikovaná směs s mnoha různými funkcemi. V momentu odběru darujete asi 10 procent jejího celkového objemu ve svém těle. Jedná se vlastně o 450 ml vody obsahující různé bílkoviny a buňky. A také hemoglobin, který přivádí kyslík do našich tkání. V průběhu tělesného výkonu je kyslíku potřeba daleko více, a pokud je v krvi hemoglobinu nedostatek, metabolismus funguje v nižší intenzitě, hranice anaerobního prahu může dočasně klesnout o cca 10 bmp, objem plasmy se sníží o 7 až 13 procent a hladina hemoglobinu klesne o asi 3 procenta. 

Kvůli těmto faktům mnoho běžců váhá, nebo se dárci krve stát nechce. Bez dostatečného množství kyslíku v krvi, způsobeného dočasnou ztrátou odpovídajícího počtu červených krvinek, se jejich svaly během výkonu snadněji „zakyselí“ a regenerace po tréninku trvá mnohem déle.

„Pokud je dárce zdravý a má vyhovující hodnoty krevního obrazu a zásob železa, neměly by mu ani opakované odběry krve způsobit zdravotní problémy. V posledních letech se v odborné literatuře objevují články potvrzující, že tolerance k odběrům krve je individuální a že po odběru lze očekávat asi na 14 dnů přechodný pokles fyzické výkonnosti,“ říká Zdenka Gašová, přednostka transfuziologického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze

Například zátěžové testy provedené v roce 2013 dvě hodiny a dva a sedm dní po odběru prokázaly, že bezprostředně po odběru plné krve se hodnoty VO2max zhoršily až o 19 procent a ještě 2 až 7 dní po odběru plné krve byly sníženy o 7 až 15 procent. Optimističtější výsledky se týkaly odběru krevní plasmy – zde nedošlo v hodnotách VO2max k žádným změnám. 

Hladina železa v krvi

Kromě dočasného snížení VO2max je pro darování krve významným faktorem hladina železa v krvi. Po odběru tělo začne vyrábět nové červené krvinky a spotřebovává na to železo uložené v těle v podobě ferritinu. I u nesportujících dárců může kvůli opakovaným odběrům krve dojít k anémii, a to především u žen nebo obecně u drobnějších štíhlých somatotypů. To se může týkat také jedinců s nějakými (i skrytými) výživovými deficity, autoimunitními poruchami nebo vysokým či naopak nízkým krevním tlakem. Naopak zdravý muž s robustní konstitucí může počítat s daleko kratším časem potřebným pro regeneraci. 

Po odběru je dobré tělo hydratovat a zajistit mu dostatečný přísun železa a bílkovin. „Na téma dodání železa v suplementačních přípravcích se doposud v odborných kruzích vedou diskuse. Pokud má lékař podezření na pokles zásob železa, což bývá především u žen nebo vegetariánů, je vhodné to u dárce laboratorně ověřit a v případě potřeby železo podat,“ říká Gašová. 

Darování krve (téměř) pro každého

Dárcem krve může být kdokoliv ve věku 18-60 let, vážící více než 50 kg, v dobrém zdravotním stavu a bez rizik infekčních chorob. Vyloučeni jsou alkoholici, konzumenti drog a nemocní s vážnými chorobami (žloutenka typu B a C, diabetes, onemocnění krve, ledvin, epilepsie atd.). Časová karanténa před odběrem bývá i při onemocnění boreliózou, endoskopii, transfúzi, tetování, porodu, pobytu v rizikových oblastech, očkování, užívání některých léků atd.

Kdy a co darovat?

Běžcům se tedy doporučuje, aby darovali krev s ohledem na průběh sezóny, rozmístění závodů a po případné domluvě s praktickým lékařem. Ideálním časem je konec sezóny, asi 3 až 4 týdny po odběhnutí důležitého závodu nebo naopak na jejím začátku, kdy ještě netrénujete v takové intenzitě a jedete spíš objemy v nižší tepové frekvenci. „Vzhledem k tomu, že tolerance k odběrům je individuální, je vhodné s dárcem domluvit individuální načasování odběrů tak, aby se cítil po odběru dobře a odběry plánovat do klidnějšího období,“ radí lékařka.

„Při darování plazmy nebo krevních destiček pomocí přístrojových odběrů-separátorů nedochází k větším ztrátám červených krvinek, zatímco u standardních odběrů dárce daruje cca 450 ml krve. Pokud by dárce měl zájem o přístrojové odběry na separátorech, určitě může požádat o odběr krevních destiček, případně plazmy,“ popisuje lékařka skvělou aternativu pro ty, kteří nechtějí přicházet o červené krvinky. Doba regenerace je po tomto odběru kratší a nepřicházíte o důležitý hemoglobin. A nebudete sami. „ Na aferetickém /separátorovém oddělení našeho ústavu daruje dlouhodobě několik dárců, kteří jsou výkonnostními sportovci. Jsou mezi nimi i vytrvalostní běžci. Odběry tolerují dobře,“ říká Gašová.  

Po odběru krve a dni volna pokračujte 4 až 5 dní v zátěži v mírnější intenzitě. Zahoďte přitom sporttestery, hodinky a další udělátka sledující váš výkon - vaše tempo prostě bude pomalejší, takže běhejte spíš na pocit. 

Darování krve či alespoň krevní plazmy tedy náš výkon ohrožovat nemusí. A začít darovat krev je stejně snadné jako začít běhat. Prostě si ráno nazujete kecky a vyjdete ze dveří. Na každém transfúzním oddělení vás rádi přijmou bez předchozí objednávky a bez čekání, a to v dopoledních hodinách (7:00-10:00). Prvodárci i zkušení matadoři projdou kolečkem procedur odběrem ranní moči počínaje a vyplněním dotazníku, vyšetřením a odběrem krve pro stanovení krevního obrazu, žloutenky a syfilis konče. Celý systém funguje stejně splavně a bezchybně jako odbavení pasažérů na letišti Heathrow v nejvyšší špičce - z jednoho stanoviště vás posílají na druhé, takže bez bloudění nakonec dorazíte na snídani a následný odběr. Do dvou hodin jste venku s pocitem dobře odvedené práce, zajímavého zážitku a dnem volna uznaným zákonem za úspěšný odběr. Pokud se bojíte jít na odběr sami, poproste kamaráda-dárce o doprovod nebo uspořádejte krvesajnou párty a jděte do toho s kamarády. A klidně se rovnou zapište do registru dárců kostní dřeně – bude vás to stát jen podpis a tři zkumavky krve navíc.