• Dárce krve: co se děje při odběru v těle a jak to skloubit se sportem

    Běžci jsou vzorkem zdravé populace, přesto někteří váhají s darováním krve. Neohrozí odběr vaše tvrdě vydřené vteřiny? Nemusí. Dbejte rad lékaře, mějte v odběrech systém a dopřejte si tu čest pomoci zachránit něčí život.

    Darovat krev se nemusí bát ani běžec. | foto: Profimedia.cz

    Dárcem krve jsem o pět let déle než aktivní běžkyní. U nás v rodině se dědí krevní skupina 0+ společně s morální povinností nechat si z bohulibých důvodů opakovaně pouštět žilou. Proto mě ani nenapadlo této činnosti zanechat jen proto, že se týden či dva po odběru zadýchávám v kopci o něco víc, než na co mám natrénováno. Prostě jsem četnost i rozmístění svých darovacích návštěv v průběhu roku přizpůsobila svému tréninkovému plánu. Darovat krev chodím dvakrát ročně, v době podzimních běžeckých prázdnin a pak na přelomu mezi jarní a letní částí sezóny. Pravda, nejsem lamačka rekordů a zaostání za osobákem o pár minut mě nepálí ani v nejmenším. Ale pro ty, kteří přesně z těchto důvodů nad dárcovstvím váhají, jsem zjistila, jak rychle jejich tělo zregeneruje a co mohou udělat pro to, aby i v rámci běžeckého roku mohli krev darovat bez obav.

    Co se se mnou děje po odběru?

    Krev je komplikovaná směs s mnoha různými funkcemi. V momentu odběru darujete asi 10 procent jejího celkového objemu ve svém těle. Jedná se vlastně o 450 ml vody obsahující různé bílkoviny a buňky. A také hemoglobin, který přivádí kyslík do našich tkání. V průběhu tělesného výkonu je kyslíku potřeba daleko více, a pokud je v krvi hemoglobinu nedostatek, metabolismus funguje v nižší intenzitě, hranice anaerobního prahu může dočasně klesnout o cca 10 bmp, objem plasmy se sníží o 7 až 13 procent a hladina hemoglobinu klesne o asi 3 procenta. 

    Kvůli těmto faktům mnoho běžců váhá, nebo se dárci krve stát nechce. Bez dostatečného množství kyslíku v krvi, způsobeného dočasnou ztrátou odpovídajícího počtu červených krvinek, se jejich svaly během výkonu snadněji „zakyselí“ a regenerace po tréninku trvá mnohem déle.

    „Pokud je dárce zdravý a má vyhovující hodnoty krevního obrazu a zásob železa, neměly by mu ani opakované odběry krve způsobit zdravotní problémy. V posledních letech se v odborné literatuře objevují články potvrzující, že tolerance k odběrům krve je individuální a že po odběru lze očekávat asi na 14 dnů přechodný pokles fyzické výkonnosti,“ říká Zdenka Gašová, přednostka transfuziologického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze

    Například zátěžové testy provedené v roce 2013 dvě hodiny a dva a sedm dní po odběru prokázaly, že bezprostředně po odběru plné krve se hodnoty VO2max zhoršily až o 19 procent a ještě 2 až 7 dní po odběru plné krve byly sníženy o 7 až 15 procent. Optimističtější výsledky se týkaly odběru krevní plasmy – zde nedošlo v hodnotách VO2max k žádným změnám. 

    Hladina železa v krvi

    Kromě dočasného snížení VO2max je pro darování krve významným faktorem hladina železa v krvi. Po odběru tělo začne vyrábět nové červené krvinky a spotřebovává na to železo uložené v těle v podobě ferritinu. I u nesportujících dárců může kvůli opakovaným odběrům krve dojít k anémii, a to především u žen nebo obecně u drobnějších štíhlých somatotypů. To se může týkat také jedinců s nějakými (i skrytými) výživovými deficity, autoimunitními poruchami nebo vysokým či naopak nízkým krevním tlakem. Naopak zdravý muž s robustní konstitucí může počítat s daleko kratším časem potřebným pro regeneraci. 

    Po odběru je dobré tělo hydratovat a zajistit mu dostatečný přísun železa a bílkovin. „Na téma dodání železa v suplementačních přípravcích se doposud v odborných kruzích vedou diskuse. Pokud má lékař podezření na pokles zásob železa, což bývá především u žen nebo vegetariánů, je vhodné to u dárce laboratorně ověřit a v případě potřeby železo podat,“ říká Gašová. 

    Darování krve (téměř) pro každého

    Dárcem krve může být kdokoliv ve věku 18-60 let, vážící více než 50 kg, v dobrém zdravotním stavu a bez rizik infekčních chorob. Vyloučeni jsou alkoholici, konzumenti drog a nemocní s vážnými chorobami (žloutenka typu B a C, diabetes, onemocnění krve, ledvin, epilepsie atd.). Časová karanténa před odběrem bývá i při onemocnění boreliózou, endoskopii, transfúzi, tetování, porodu, pobytu v rizikových oblastech, očkování, užívání některých léků atd.

    Kdy a co darovat?

    Běžcům se tedy doporučuje, aby darovali krev s ohledem na průběh sezóny, rozmístění závodů a po případné domluvě s praktickým lékařem. Ideálním časem je konec sezóny, asi 3 až 4 týdny po odběhnutí důležitého závodu nebo naopak na jejím začátku, kdy ještě netrénujete v takové intenzitě a jedete spíš objemy v nižší tepové frekvenci. „Vzhledem k tomu, že tolerance k odběrům je individuální, je vhodné s dárcem domluvit individuální načasování odběrů tak, aby se cítil po odběru dobře a odběry plánovat do klidnějšího období,“ radí lékařka.

    „Při darování plazmy nebo krevních destiček pomocí přístrojových odběrů-separátorů nedochází k větším ztrátám červených krvinek, zatímco u standardních odběrů dárce daruje cca 450 ml krve. Pokud by dárce měl zájem o přístrojové odběry na separátorech, určitě může požádat o odběr krevních destiček, případně plazmy,“ popisuje lékařka skvělou aternativu pro ty, kteří nechtějí přicházet o červené krvinky. Doba regenerace je po tomto odběru kratší a nepřicházíte o důležitý hemoglobin. A nebudete sami. „ Na aferetickém /separátorovém oddělení našeho ústavu daruje dlouhodobě několik dárců, kteří jsou výkonnostními sportovci. Jsou mezi nimi i vytrvalostní běžci. Odběry tolerují dobře,“ říká Gašová.  

    Po odběru krve a dni volna pokračujte 4 až 5 dní v zátěži v mírnější intenzitě. Zahoďte přitom sporttestery, hodinky a další udělátka sledující váš výkon - vaše tempo prostě bude pomalejší, takže běhejte spíš na pocit. 

    Darování krve či alespoň krevní plazmy tedy náš výkon ohrožovat nemusí. A začít darovat krev je stejně snadné jako začít běhat. Prostě si ráno nazujete kecky a vyjdete ze dveří. Na každém transfúzním oddělení vás rádi přijmou bez předchozí objednávky a bez čekání, a to v dopoledních hodinách (7:00-10:00). Prvodárci i zkušení matadoři projdou kolečkem procedur odběrem ranní moči počínaje a vyplněním dotazníku, vyšetřením a odběrem krve pro stanovení krevního obrazu, žloutenky a syfilis konče. Celý systém funguje stejně splavně a bezchybně jako odbavení pasažérů na letišti Heathrow v nejvyšší špičce - z jednoho stanoviště vás posílají na druhé, takže bez bloudění nakonec dorazíte na snídani a následný odběr. Do dvou hodin jste venku s pocitem dobře odvedené práce, zajímavého zážitku a dnem volna uznaným zákonem za úspěšný odběr. Pokud se bojíte jít na odběr sami, poproste kamaráda-dárce o doprovod nebo uspořádejte krvesajnou párty a jděte do toho s kamarády. A klidně se rovnou zapište do registru dárců kostní dřeně – bude vás to stát jen podpis a tři zkumavky krve navíc.



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    Dárce krve: co se děje při odběru v těle a jak to skloubit se sportem

    J88a49r72o70s12l20a73v
    V31o82j42t75ě18c83k10ý
    Daroval jsem krev, plazmu a teď destičky. Chování těla po odběru je individuální, ale u mě to bylo zcela bez problémů....
    J58a98n
    D51r77á95b72e69k
    jo jo, souhlasím. Po krvi není nad to ve volném dni jet na hezký, klidný výlet na kole! Běhání o víkendu (byl jsem v...
    B90a52r80b29o98r54a
    M34a77r54e49š53o69v27á
    Je moc hezké, že se tak propaguje darování krve a krevních složek. Jak bylo napsáno, pro běžného zdravého jedince z...
    J50i62t89k41a
    Č39e59r11n97á
    Paní Marešová pokud vám nepomohly ani výživové doplňky, tak holt je každá rada drahá. Já když si chci zlepšit vlasy a...

    V diskusi je 28 příspěvků, poslední příspěvek 11. 6. 2015, 11:13

    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.