Běžíte, stehna vás pálí a vaše plíce vám nadávají do všemožných zvířat. Zdá se vám, že už nemůžete ani o krok dál. A najednou přijde zlom, rozběhnete se a i po průběhu cílem máte dojem, že byste mohli běžet celý zbytek dne. Na všechno špatné na trase je zapomenuto a vy jen nedočkavě odškrtáváte v kalendáři, kdy si tuhle ránu budete moci zaběhnout znova. To není nerozum. To je předávkování endorfiny. Vítejte v klubu závisláků.
Tekuté štěstí v krvi
Co jsou endorfiny?Endorfiny jsou opioidní polypeptidy (ať už to pro normálního smrtelníka znamená cokoliv) vznikající v mozku, pankreatu nebo placentě. Lidově se nazývají hormony štěstí. Endorfiny se vyplavují do mozku při stresu nebo velké svalové zátěži (porod, běh, sex), způsobují dobrou náladu a tlumí bolest. Hrají také důležitou roli při regulaci teploty a spánku a posilují imunitní systém. |
Endorfiny jsou vlastně povzbuzující prostředky, které si naše tělo vyrábí samo. Jsou to narkotika tlumící bolest a dovolující nám zabojovat o svůj život i v případě krizové situace, ve které jsme zranění až na hranici nemobility. Znám lezce, který došel trek v Himalájích se zlomenou nohou. Ví se o případech, kdy lidé po těžké nehodě nebo vojáci po zranění ve válce chodili po poli a jejich tělesná poranění jim vůbec nepřipadala vážná. Ať vlivem stresu nebo v průběhu fyzicky extrémně náročného pohybu jejich tělo samo sebe „zfetovalo“ natolik, že byli schopni fungovat do té doby, než hrozba pominula.
„Endorfiny vznikají v mozku a působí na opioidních receptorech. Fungují úplně stejně jako morfin nebo opium. Mají zejména analgetizující účinky a zároveň navozují euforii a amnézii, takže chcete zážitek opakovat, ačkoliv byl spíše silný než příjemný,“ říká o hormonech štěstí endokrinoložka Hana Munteanu. Na uvolnění endorfinů do krve se ale člověk dost nadře. „Na každého působí vnější stimuly trochu jinak, takže někomu se stačí nařehtat jako kůň při setkání u kávy a už se na svět dívá přes růžové brýle, zatímco většina jedinců musí sportovat, sexovat nebo rodit, aby dosáhla na endorfinovou zlatou žílu. Nutno říct, že šikovní jogíni dokáží totéž pomocí meditace,“ vyjmenovává způsoby, jak dosáhnout nirvány.
Vznik běhoholika
Při pravidelném tréninku, který vaše tělo okysličí, příjemně unaví svaly a donutí vás myslet na něco jiného než jsou excelovské tabulky a potenciálně nevěrný přítel, si vaše tělo na dodanou dávku endorfinů rychle navykne. Koneckonců, tyto látky jsou bratranci morfia z druhého kolene. Spousta lidí začíná s během nejen kvůli snížení váhy, ale také kvůli osobním problémům. Při běhu oboje mizí a vy se stáváte pány situace. Život jde najednou podle tréninkového plánu, váha míří dolů, každé zlepšení je možné, stačí jen chtít a zamakat. I proto je vznik závislosti na běhu tak rychlý – protože spojuje fyzický návyk s psychickým.
Myslíte si, že jste závislí na běhu či jiné fyzické aktivitě?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 1. listopadu 2015. Anketa je uzavřena.
„Především je třeba říci, že pokud se objeví závislost na běhu, lze ji považovat za závislost pozitivní. U některých citlivých, více neurotických jedinců by mohla závislost na pohybu vyústit až v nutkavou poruchu (nepůjdu-li běhat, zešílím), ale zdravá osobnost tohle dokáže zvládnout náhražkovou aktivitou. Méně odolní běžci ale mohou po úrazu upadnout do depresí,“ říká endokrinoložka. Nezáleží přitom na tom, zda jste začátečník, nebo pokročilý běžec. Působení endorfinů je stejné, jen k dávce potřebujete rozdílnou dávku uběhnutých kilometrů. „Pokročilý běžec nebude v euforii z tempa 6 min/km. Se stoupající výkonností posunujeme svůj práh bolesti dál, a tak se zlepšujeme,“ říká Munteanu.
Pokročilá závislost, následovaná tréninkovou zaťatostí, může vést k přetrénování a vyhoření. Místo chuti do běhání se objeví únava, deprese, pocit vyčerpání, demotivace, bolesti pohybového aparátu a poruchy spánku. „Všechny tyto symptomy jsou vlastně obranou těla proti nadměrné zátěži a ta v širším slova smyslu zahrnuje celou kaskádu nervových a zejména hormonálních změn. Tělo vypne a přestane vyrábět důležité látky nejen pro aktivní pohyb, ale vlastně i pro zdravý život sám. Tedy i endorfiny,“ varuje lékařka. Při přetrénování vás vaše droga dožene do stádia, kdy budete muset bolestně abstinovat.
Jak vypadá závislost
„Závislost na běhu je dobrý sluha, ale zlý pán,“ říká konzultantka tréninku a rozvoje Barbora Blažková. Jeho pozitivem je, že coby fyzická aktivita představuje významné plus pro naše zdraví i psychiku. „Posilování vůle, která je mnohdy potřeba, abychom vybíhali pravidelně, nám pak může pomoci setrvat i v jiných náročných pracovních či životních situacích,“ potvrzuje schopnost činnosti zvané běh v dobrém smyslu ovlivňovat náš život. Jenže!
Běh pomáhá uvolnit v mozku endorfiny, enkefaliny, endokanabinoidy, tedy chemikálie obecně spojované se závislostním chováním. Problém nastává, stane-li se ze zdravého zvyku závislost. To se děje v momentě, kdy přestaneme mít nad daným chováním kontrolu a chování ovládá nás.
Sladké řešeníJmenuju se Bára a jsem běhoholik. Abstinovat nehodlám, na mém těle má tato závislost zatím jen pozitivní účinky. I když mě v určitých intervalech nutí zvednout dávky oblíbené drogy, neboť se vůči předešlým stávám rezistentní, dovoluje mi současně nesnižovat dávky oblíbeného krmiva. Největší odměnou pro mě není čas dosažený v cíli, ale dobrý pocit po doběhu. Ten mě nutí běhat v jakémkoliv počasí i tělesném stavu. Protože ale vím, že je to jen chemický klam, někdy si raději endorfiny šoupnu do těla pomocí několika kostiček čokolády. Pokud si zrovna lížete rány z nějakého závodu nebo doléčujete zranění, měli byste dělat totéž. Účinek čokolády byl z hlediska následné tvorby endorfinů prokázán nejen na krysách, ale i na lidech. A pokud se vám čokoláda začne ukládat na bocích, aspoň budete mít dobrý důvod zase vyběhnout. |
„Jsou známé případy, kdy se běžci oddali své lásce natolik, že začala významně narušovat jejich sociální, pracovní či partnerský život nebo fyzické zdraví. Když neběhali, cítili kompulzi, tedy silné, nezvladatelné nutkání, které často doprovází negativní projevy, jako je vysoká podrážděnost nebo nesoustředěnost,“ varuje před projevy běhoholismu Barbora Blažková. „Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že odvykačka může být náročná pro nás samotné i pro naše okolí. Když jsem si před několika měsíci pádem z výšky přivodila na jednom ze závodů úraz páteře, který si vyžádal operaci a rekonvalescenci na lůžku, myslela jsem, že se zblázním a že moje hlava dlouhodobě fyzickou neaktivitu nezvládne. Vyžadovalo to spoustu práce, trpělivosti mé i mého okolí, jakož i kreativity v nalézání nových aktivit, abych se vrátila do stavu psychické pohody,“ potvrzuje úskalí závislosti na běhu ze své osobní zkušenosti Barbora Blažková.
Jakmile to bylo možné, snažila se nalézt takovou aktivitu, při které by se mohla hýbat, aniž by tělu uškodila. Plavání se ukázalo jako ideální sport. Co ale dělat v týdnech až měsících, kdy nelze ani to? Stěžejní bylo zaměstnat alespoň hlavu produktivními činnostmi. Několik hodin denně studovala španělštinu (dva měsíce v posteli ji dostaly z úrovně začátečníka na středně pokročilou), četla knihy, na které se jindy jen těžko hledal čas, pracovala, přijímala návštěvy. Klíčem byla různorodost podnětů, zaměření na různé cíle, smysluplně strávený čas. „Když jsem nemohla pracovat na své fyzické stránce, snažila jsem se zaměřit na tu duševní s tím, že až budu zase v rámci možností fit, bude se mi čistá hlava hodit,“ říká.
RUNGO zavítá do Pardubic! V ceně startovného jsou kompresky Craft
  |
