Je říjen, vládne sychravé podzimní počasí, a proto nejlepší čas vyrazit někam za teplem. Nejlépe někam hodně na jih, proto jsme zvolili Abú Dhabí ve Spojených Arabských Emirátech. Boty na běhání beru samozřejmě s sebou! Abú Dhabí je hlavním městem a zároveň největším, nejlidnatějším a nejbohatším ze sedmi emirátů tvořících Spojené Arabské Emiráty. Někomu se vybaví závodní okruh Formule 1, jiným ropná pole, každopádně je to hodně kosmopolitní město, má svou jedinečnou atmosféru a myslím, že stojí za návštěvu.
Do Abú Dhabí jsme přiletěli pozdě večer, následoval rychlý přesun do hotelu a pak spát. Poměrně rychle jsem se aklimatizovala a po celodenním lenošení u moře jsem se moc těšila, až si půjdu večer zaběhat. Hodně jsem váhala nad tím, co si mám večer na běhání obléci, cestou z letiště jsem si totiž všimla mužů oblečených v tradičním šatu s bílým nebo červeným šátkem na hlavě a žen v tradiční černé róbě s černým šátkem na hlavě. Protože jsem blondýna s modrýma očima, ve srovnání s místními obyvateli budu vybočovat, ať už si na sebe vezmu cokoli. Mám ještě provokovat krátkými šortkami?!
S vědomím toho, že možná budu středem pozornosti, jsem se rozhodla si vzít tílko a šortky, protože i po setmění bylo stále 30 stupňů a pařit se v dlouhých legínách a triku jsem odmítala. Naštěstí jsem se svým běžeckým outfitem žádný poprask nezpůsobila, potkala jsem i několik běžců, kteří též zvolili tílko a kraťasy. Uff, to se mi ulevilo. Uběhla jsem krásných 8 kilometrů podél pobřeží, inhalovala mořský vzduch a poslouchala šumění moře. Bylo to naprosto úžasné. V dalších dnech jsem se proběhla ulicemi města a po pláži v různých denních i večerních hodinách a své poznatky bych shrnula následovně:
Abú Dhabí obklopuje množství promenád, které doplňují fontány, travnaté plochy a palmová stromořadí, je tedy doslova běžeckým rájem. Z vlastní zkušenosti bych doporučila jít běhat buď časně ráno (nejpozději v 8:00 skončit) nebo až po soumraku. Ačkoli je říjen, teplota přes den stoupá k 35 stupňům. Když k tomu připočteme jasné nebe bez mráčků, tak to pro nás středoevropany opravdu není zrovna ideální počasí na běhání. Měla jsem možnost se o tom na vlastní kůži přesvědčit, když jsme šli (upozorňuji: šli, ne běželi) v pravé poledne na oběd do zhruba kilometr vzdálené restaurace, měla jsem pocit, že se upeču.
Ale zpátky k běhání. Co se týká tras, je možné běhat po promenádě, po pláži nebo ulicemi města. Běh centrem však příliš nedoporučuji, neboť je zde celkem hustý provoz a mnoho semaforů (na červenou jsem se neodvážila přejít, neboť místní právo neznám a nevím, zda by mě za porušení čekala pokuta či přísnější trest), takže si o souvislém běhu můžete jen nechat zdát. Nejvíce jsem si užila běh po Corniche, což je cca 8 kilometrů dlouhá ulice podél pobřeží lemovaná kavárnami a restauracemi a opatřená zvláštními pruhy pro cyklisty a chodce. Při běhu je tak možné se kochat pohledem na moře nebo mrakodrapy a na závěr se odměnit osvěžením v jedné z přilehlých restaurací.
Když jsem přemýšlela, jakou typicky místní sladkost ochutnat, koupila jsem si datle, aniž bych tušila, že je to to nejlepší, co bych si před delším během mohla dát, protože datle, jak jsem zjistila později, jsou bohatým a významným zdrojem vitamínu A a B, draslíku, chlóru, železa a mědi. Jsou rychlým zdrojem energie, cukry v nich obsažené dodají potřebnou glukózu, bílkoviny vyrovnají ztráty aminokyselin a po malém množství tuku v nich obsažených určitě neztloustneme.
Na rozdíl od České republiky, kde běh v posledních letech zažívá doslova boom, a dovolím si tvrdit, že se stává národním sportem, v Abú Dhabí tomu tak není. Důvod je zřejmý – v letních měsících tu denní teplota stoupá nad 40 stupňů a z místních tu až na výjimky nikdo neběhá. Mezi běžci, které jsem potkávala, byli především Angličané a Američané, kteří zde pracují, a pak několik odvážných turistů. Přesto se zde koná několik běžeckých závodů, asi nejznámější z nich je půlmaraton, který se tento rok běží 14.11. na Yas Islandu, je organizovaný skupinou Abu Dhabi Striders a startuje už v 6:30 ráno. V listopadu se teplota pohybuje lehce přes dvacet stupňů, což je ve srovnání s letními měsíci o poznání lepší.
Co říkáte? To je docela výzva!
Napiš svůj článek i TYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtěji podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů. Marek |
Další zajímavé informace najdete na našem Facebooku |
