• Říkali mu „Vobleček“ a reprezentoval nás na olympiádě roku 1906

    Byl nejslavnějším českým vytrvalcem začátku 20. století. V letech 1904 až 1908 u nás neměl konkurenci a ani zahraniční běžci to s ním neměli lehké. Jako jediný běžec vyhrál čtyřikrát závod Běchovice-Praha, jako první Čech závodil na maratonské trati na olympiádě. Život nadaného českého atleta Arnošta Nejedlého tragicky ukončila první světová válka.

    Nejedlý vítězí na desetikilometrové trati v Kladně 1908 | foto: archiv Pavla Svobody

    Narodil se v roce 1883 v Praze. Pracoval jako úředník v továrně Kolben-Daněk a podle vyprávění svých současníků byl dobrý kamarád, skvělý vypravěč a rozený komik. Nejjednodušší událost vyprávěl tak vtipně, s přízvukem a obličejovou mimikou, že rozesmál každého. Jako sportovci tělem i duší mu prý jeho slabé stránky každý rád odpustil.

    Osobní rekordy Arnošta Nejedlého

    • 5 kilometrů 16:48,6
    • 10 kilometrů 36:13,6
    • maraton 3:26:27

    Díky výletu do Vídně dostal přezdívku „Vobleček“. Koupil si tam nový oblek a po návratu kamarádům hlásil: „Kluci, já jsem si koupil fajnovej vobleček!“

    V roce 1899 začínal na starém hřišti Sparty v Karlíně a hned v prvním závodě překonal starý Wolfův rekord na tři anglické míle 17:47 o 9,6 vteřiny. O začátku své kariéry sám vyprávěl: „Kluci, já vypadal jak papoušek amazonský. Měl jsem červené trenýrky, žluté tričko, zrzavé vlasy, svůj ksicht, no já byl jak sirka obléknutá v organtinu. A představte si, jak mě trenér Rudl urazil, když mi řekl: ‚Člověče, vy mi sem nechoďte, vždyť by na mne mohla přijít vaše maminka, ať vás tu vícekrát nevidím!‘“

    Otevření nového stadionu v Berlíně mělo být zahájeno mezinárodními závody a pozváni byli i atleti Sparty. Jelikož berlínský stadion nebyl včas dokončen, termín organizátoři neustále vždy v neděli telegraficky oddalovali. Naposledy s výhradou, že následující sobotu odklad potvrdí. Účastníci čekali na Spartě do devíti hodin večer, ale telegram nepřicházel, a tak se rozešli do svých domovů. Těsně před desátou přiběhl sekretář s potvrzujícím telegramem, který právě dorazil. Rychlík do Berlína odjížděl kolem jedenácté a nikdo netušil, kde Nejedlý bydlí. Teprve po chvíli si někdo vzpomněl, že toho času bydlí v kabině na Spartě. Zabušili na dveře boudy, rozletěly se dveře a mezi nimi vylekaný Arnošt s napřaženou hokejkou. Po vysvětlení oznámil, že nemůže jet, protože nemá košili, límec, manžety, kravatu a klobouk. Jeden z atletů mu prádlo půjčil a běželo se na vlak. Vlak se již rozjížděl, atleti naskakovali do vagonu.

    Kromě čtyř vítězství byl Arnošt Nejedlý v Běchovicích třikrát druhý a do historie běžeckých rekordů se zapsal jedenáctkrát, v běhu na pět, deset, patnáct kilometrů, v hodinovce, na dvě, tři, čtyři míle, pět, sedm a osm mil. V srpnu 1906 posunul rekord v hodinovce na 16 594 metrů.

    Koncem roku 1900 přešel do Slávie, kde atletický tým znovu ožíval, a další tři roky o něm nebylo slyšet. Teprve potom se objevil na startu běchovického závodu, ale na protest Sparty musel běžet jen neoficiálně, skončil druhý.

    V následujícím roce již Běchovice vyhrál v traťovém rekordu a ovládl i následující tři ročníky. Páté vítězství mu znemožnil v roli vítěze berlínský vytrvalec Nettleberg. Nejedlý mu však již v červnu téhož roku vrátil porážku v závodě na pět kilometrů, v němž ho předběhl o prsa v rekordním čase 16:48,6 minut.

    Olympijský maraton v Athénách v roce 1906

    Výsledky

    Marathon – Atheny, 1. května 1906 (41,8km)

    1. Billy Sherring Canada 2:51:23.6

    2. John Svanberg Sweden 2:58:20.8

    3. William Frank USA 3:00:46.8

    15. Arnošt Nejedlý Bohemia 3:40:00.2

    Výsledková listina

    Arnošt se zúčastnil i slavného maratonského běhu na olympijských hrách v Athénách na původní klasické trati z Marathonu do Athén. Na zpáteční cestě na lodi sepsal svoje zážitky pro časopis „Sport a hry“. Vyprávěl o nadšených fanoušcích, o tom, jak ho při noclehu poštípaly štěnice, o organizaci a průběhu závodu a svých konkurentech. Ze záznamů se lze domnívat, že jeho start na olympijské maratonské trati byl zároveň jeho prvním maratonem vůbec. Díky tomu došel až v samotném závodě ke vtipnému zjištění, že po 30. kilometru již nemůže běžet po špičkách a musí závod dokončit během na celých chodidlech. Podle jeho popisu se závodu účastnili dva bosí závodníci, kteří závod i dokončili. Jako občerstvení běžcům nabízeli citrón a vodu, každého závodníka doprovázel cyklista. Nohy jim při pauzách masírovali koňakem, puchýře ošetřovali náplastmi a po doběhu do cíle sám nesměl do svolení lékaře chodit, organizátoři ho odnesli do sprch a jako občerstvení obdržel víno.

    Vrchol kariéry

    V roce 1908 slavil Nejedlý deset let běžecké činnosti a náležel k nejúspěšnějším českým atletům. Na olympijských hrách v Londýně v roce 1908 v maratonském závodě se držel velmi dobře a doběhl svěží, jak při pozávodní prohlídce konstatovali lékaři. Trať dlouhou 42,268 kilometrů uběhl za 3:26:26 hodin a skončil na 18. místě v závodě, který dokončilo jen 28 běžců.

    Na sklonku své sportovní kariéry se vrátil zpět do Sparty a zároveň pracoval jako úředník u papírenské firmy Fuchs. Vyhrál první český maraton pořádaný členy Slávie v říjnu 1908 a po vítězství oznámil oficiální ukončení své běžecké kariéry, ve věku 25 let. Důvod není znám.

    Předvečer 1. světové války

    V roce 1910 odcestoval do ciziny. Odešel z Prahy do Hamburku, kde se živil jako číšník na lodi. V Hamburku jej zastihla mobilizace a odvod do armády Rakouska-Uherska. Podle vojenského ústředního archivu se Arnošt dostavil k odvodu na vojenské velitelství v Hamburku. Do útvarů se rukovalo podle trvalého bydliště, a tak byl jako rodilý Pražák zařazen k pěšímu 28. pluku přezdívanému „Pražské děti“. I s poznámkou u zdravotního stavu „trochu sláb“ byl však výsledek odvodu „schopen“.

    Osmadvacátý pluk byl na jaře 1915 umístěn na východní frontu proti ruské armádě u obce Bardejov na dnešní slovensko-polské hranici. Dne 3. dubna 1915 o velikonoční sobotě se údajně celý útvar včetně vojenské hudby bez boje vzdal Rusům a na základě toho vrchní velitel rozhodl o symbolickém rozpuštění pluku pro zbabělost a zradu před nepřítelem. Po letech byla tato údajná zrada vyvrácena, prokázalo se, že se pluk vzdal po dlouhém boji s nepřítelem, pod tlakem počasí, chybějícího bojového výcviku, nemocí a početní převahy protivníka.

    Zajatí vojáci, mezi nimi pravděpodobně i Arnošt Nejedlý, byli nuceni vydat se na pochod do ruského vnitrozemí, kde je kozáci obrali o veškeré osobní věci. Pokud se Arnošt účastnil obrany v tomto pluku, pak v ruském zajetí za tři měsíce urazil pěšky přes 400 kilometrů. Až dvě třetiny vojáků v ruském zajetí zemřely na zranění, tyfus nebo kvůli nedostatku stravy. S největší pravděpodobností tam skončila i životní cesta Arnošta Nejedlého. V onom roce mu bylo 32 let.

    Arnošt Nejedlý byl prohlášen za nezvěstného až pět let po skončení války, pravděpodobně na základě svědectví spoluvězně. Jeho jméno kvůli tomu není na oficiálních seznamech padlých zveřejněných během války.

    Z dochovaných záznamů a vyprávění působí tento neobyčejný atlet jako muž, který se s osudem musel pořádně porvat. O vše musel tvrdě bojovat, závodil v době, kdy sportovci nebyli celebritami, v každé situaci si udržel vtip a nadhled.

    Informace o Arnoštu Nejedlém v jednotlivých archivech včetně Národního a Vojenského ústředního archivu vyhledal dobříšský sportovní a historický nadšenec Pavel Svoboda.

    Křišťálová Lupa 2016


    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?


    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.