Jak se dostat od korunky královny krásy k pomyslné korunce starostky? Jak k tomu vlastně došlo, že se vítězka Miss České republiky zakousla do politiky?
Pár let to trvalo a ta cesta samozřejmě nebyla úplně jednoduchá, že by si člověk řekl, že se stane starostkou a bude to. Několik let jsem působila v zastupitelstvu a pak se naskytla příležitost. Jako starostka už vedu Kravaře deset let.
Jsou Kravaře vaše srdcovka?
Jasně, že jsou srdcovka. Já jsem obrovský patriot, mám celé Hlučínsko hrozně ráda a Kravaře samozřejmě vítězí. Letos má obec Kravaře výročí 800 let, chystáme oslavy. Bude to velká sláva, přípravy jsou v plném proudu a já se na to moc těším. Je to samozřejmě trošku i taková ta produkční činnost, chystáme velké akce ve městě i různé aktivity, nejen pro děti a seniory. Myslím, že to bude pecka. Osm set let musíme pořádně oslavit!
Miloš Zapletal svolal k pětatřicátému výročí soutěže Miss, kdy vyhrála Ivana Christová, sjezd všech bývalých královen krásy. Jaká jsou ta shledání po letech?
Jsou krásná. Ale když jste řekl těch pětatřicet let, to zní tedy absolutně děsně. (smích) Já jsem si to to přepočítávala a příští rok budu slavit třicet let od svého vítězství. Už je to fakt hodně dávno. Na druhou stranu jsem ráda, že taková setkání mohou proběhnout a že se občas potkáme. Moc ráda vzpomínám na setkání před pěti lety, ráda jsem viděla třeba Renátu Goreckou, která se v Česku běžně vůbec nepohybuje, ale samozřejmě i spoustu dalších holek. Známe se a máme si co říct.
Co vám vítězství v soutěžích krásy Miss Česká republika a Miss Europe dalo do života? A z jakých cen jste tenkrát měla radost?
Všeobecně mi Miss dala velké zkušenosti k nezaplacení. Mohlo se tenkrát cestovat, byla to příležitost se nějakým způsobem prosadit v modelingu, vycestovat, pobýt třeba nějakou dobu v Paříži a podobně. Ty zkušenosti byly naprosto famózní. A z jaké ceny jsem měla radost? Já si myslím, že hlavně z toho samotného vítězství. V tom mladistvém věku to člověk nečeká a nedokáže s tím moc pracovat. Jsem ráda, že jsem to všechno zvládla.
Později jste se stala maminkou, jmenujete se po svatbě Brzesková, i když stále používáte původní příjmení, pod kterým vás všichni znají. Kdo vás doprovodil na sraz královen krásy?
Vzala jsem na sraz své dvě děti. Dcera Nikol se mnou na akce chodí, ale syn je v této společnosti úplně poprvé. Řekla jsem si, že mu to ukážu, aby věděl, jaké to bylo, když byla mamka kdysi v šoubyznysu.
Kdy jste se odhodlala poprvé promítnout svým dětem VHS kazetu, na níž je zachyceno vaše vítězství v soutěži Miss?
Zatím jsem jim to celé ani nepromítla. Ono se to dětem docela těžko vysvětluje. Bylo to v době, kdy nebyly mobilní telefony nebo Facebook a jiné sociální sítě. I ten módní svět a šoubyznys byl asi úplně jiný. Ale říkala jsem si, že jim to možná pustím. Syn se mi nedávno smál, jak jsem si neuměla sednout jakožto vítězka ani na trůn, že jsem z toho křesla málem spadla. Ale já mu to chci pustit celé, aby přece jen věděl, o co tenkrát šlo.
Nálepku Miss budu mít do konce života, říká starostka Monika Žídková |
Zmínila jste dnešní dobu sociálních sítí, kdy musíte dát všem o všem vědět do pěti minut, jinak „přes to vlak nejede“. V devadesátkách bylo všechno jinak, také se tehdy používaly mobily Motorola těžké pomalu jako cihla. Fungoval například i Jonákův Discoland Sylvie. Jak jste odolávala tehdejším nástrahám velkoměsta?
Mě to úplně minulo. Musím říct, že to bylo možná i tím, že jsem se vždycky vracela do Kravař. V Praze jsem nebydlela natrvalo a za prací jsem dojížděla. Je pravda, že těch nástrah byla docela velká řada. Mobily sice nebyly, ale komunikace musela fungovat. Když se něco domluvilo, tak to zkrátka muselo platit. Informaci o tom, kde mám kdy být, jsem dostávala poštou. Když měl tehdy například vlak zpoždění, nedalo se rychle někomu napsat do esemesky, že přijdu o půl hodiny později. Což je dnes absolutně běžné.
Co z devadesátek vám chybí v současném životě?
Myslím si, že na jednu stranu to byla hezká doba. Dělaly se hezké velké akce, módní přehlídky, různé akce, kde se prezentovali zpěváci a herci. To mi dnes trošku chybí. Ale samozřejmě je zkrátka už úplně jiná doba.
Žijete teď poklidným spořádaným životem?
(smích) Já myslím, že asi jo. Práce je v rámci starostování spousta. Ale co se týká celkově života, člověk už si to umí už nějak zorganizovat. Už ví, do čeho jde. Přece jen, ty zkušenosti, které s sebou přináší věk, už dokážete lépe zpracovat.