Puchýře na noze, odřeniny, ale třeba i špatný postoj při běhání – často si myslíme, že za ně mohou špatně padnoucí, moc nové nebo naopak moc staré boty. Nejprve bychom však měli zhodnotit své ponožky.?
Ponožky na běhání, nebo běžecké ponožky
Často je to poslední věc, kterou řešíme, až potom, co si koupíme kvalitní běžecké boty, funkční oblečení, prádlo nebo třeba sporttester. Zajímavé je, že málokdo z nás jde běhat v něčem „neběžeckém“, v sukni nebo kraťasech na tenis. Natož v jiných sportovních botách, třeba těch určených do posilovny. Velmi často však naopak saháme po ponožkách, které jsou prostě „na sport“, na turistiku nebo třeba po těch klasických bavlněných na běžné nošení.
Poslední zmíněné mohou nadělat nejvíce paseky. Poznáte to sami, často jsou příliš tenké, z jemné tkaniny. Záleží samozřejmě na typu a také na tom, jaké máte boty i nohy. Pokud vám však tenké ponožky v botě kloužou, noha se vám nepříjemně potí a máte pocit, že vám je bota velká nebo vás dře, může být výsledkem puchýř, ale klidně také špatný styl běhání, protože budete mít tendenci chodidla různě nepřirozeně „kroutit“.
V takovém případě rozhodně příště sáhněte minimálně po univerzálních sportovních ponožkách, které jsou tkané tak, aby na noze výborně seděly a neklouzaly, a mívají také zesílenou tkaninu na „problematických“ místech. Toto takzvané zónování chrání namáhané partie nohou před odřením.
Materiály v boji proti zápachu
Důležitý je i výběr materiálu. I zde záleží na individuálních potřebách běžce a na tom, na co je zvyklý. Někteří nedají dopustit na bavlnu jakožto přírodní materiál, jiní zase vyhledávají ponožky s jejím co nejnižším nebo žádným obsahem. „Bavlna je přírodní, tradiční materiál, který má ovšem tendenci zadržovat vlhkost a pot, což pro běh rozhodně není to pravé. Nutné je dívat se i na kvalitu, není bavlna jako bavlna, a na příměsová vlákna výrobku. Určitě bych na sport nesahala po čistě bavlněných ponožkách bez elastického vlákna, které nebudou dobře držet na noze. Pokud sázíte na funkčnost, dejte raději přednost speciálním vláknům,“ radí Vendula Stránská, technoložka a soudní znalkyně v oboru textilií.
Speciálními vlákny myslí jak syntetické tkaniny, tak jejich kombinaci s přírodními vlákny, kterou oceníme především v případě, že se nám nohy hodně potí a bojíme se zápachu. „Pokud dáváte přednost přírodním tkaninám, i zde narazíme na ty funkční – merino výborně odvádí pot a navíc působí antibakteriálně. Podobně funguje i bambusové vlákno a antibakteriální jsou i tkaniny s příměsí stříbra. Pokud máte problémy se zápachem, určitě je vyzkoušejte všechny a vyberte materiál, který nejvíce vyhovuje právě vám,“ dodává Vendula Stránská.
Není umělina jako umělina
Odbornice podotýká, že „umělé“ vlákno nemusí být vždy zárukou funkčnosti. „Mám na mysli především levné „no name“ značky, na které můžeme natrefit v tržnici, v krámku na rohu nebo v supermarketu. Ponožky mohou vypadat na pohled skvěle, stát zlomek ceny, ale při běhu mohou dřít, nemusejí dobře odvádět pot a především vám nevydrží tak dlouho, jako ty kvalitní,“ líčí.
Tyto „bezejmenné“ ponožky mohou slibovat duté nebo strukturované vlákno, ale ve skutečnosti to bude jinak. „Pokud chcete mít jistotu, choďte do značkových obchodů nebo vybírejte od značek, které se specializují přímo na ponožky. Ptejte se na materiál nebo hledejte přímo patentovaná vlákna, která mají deklarovanou funkčnost: jmenovat mohu třeba prodyšné a pot dobře odvádějící vlákno Climacool, které používá značka adidas, nebo materiál Coolmax od společnosti DuPont, který využívá více značek,“ vysvětluje technoložka.
Padne jako ulitá
Ponožky speciálně pro běh počítají s vysokou zátěží a třením. Jejich úkolem je především dokonale sedět na chodidle a chránit také achilovku a kotníky. Kromě materiálu záleží tedy i na střihu, lépe řešeno na vytvarování. „Kvalitní běžecké ponožky bývají velmi často vypleteny tak, aby seděly na levou a pravou nohu – nejde jen o tvar špičky, ale také třeba o sílu či tvar zónování kolem kotníku nebo v místě chodidel,“ upozorňuje Vendula Stránská.
Běžecké ponožky mívají prodyšnou zónu na nártu, zesílení by naopak mělo být v oblasti achilovky a dalších místech, kde hrozí puchýře a odřeniny. Před koupí byste měli mít možnost ponožky vyzkoušet – neměly by vám být ani moc velké, ani malé. Pokud máte hraniční velikost, určitě vyzkoušejte obě velikosti. Na špičce by neměly tvořit „lopatu“, ale hezky přiléhat k prstům, aniž by je stahovaly k sobě. Pokud dáváme přednost nízkým ponožkám pod kotník, neměl by jim chybět „jazýček“ nad patou, který zabrání přímému kontaktu kůže s botou.
Samozřejmě bychom pak při nošení měli brát ohled i na to, že ponožky dosluhují. Nemusí to znamenat, že budou prodřené. Stačí časté nošení a praní, kterým se vlákno „unaví“, vytahá nebo naopak srazí. Když už ponožky nejsou tak pružné jako dřív, přestanou nám dobře sedět nebo se nám začnou dělat puchýře, znamená to, že nastal čas se s nimi rozloučit.
