Je to fajn výšlap na jednu z pověstmi opředených osmistovek v Brdech, které se několikrát dotkla historie a kde můžete zažít horskou krajinu téměř na dohled od Prahy. Jižní nebo také Třemšínské Brdy jsou méně známé, krásně divoké a přitom protkané historickými památkami. Na ty narážíte téměř na každém kroku. Leží na pomezí Středočeského, Jihočeského a Plzeňského kraje.
Hezký okruh dlouhý přibližně dvanáct kilometrů přes mystickou horu Třemšín začíná ve vesničce Hutě pod Třemšínem. Zaparkovat je možné u autobusové zastávky nebo na malém parkovišti u lesní správy (jedete po silnici pořád dál a dál, a když máte pocit, že už jste skoro v lese, je to už jen kousek). Na svazích Třemšína byl roku 1750 zabit poslední brdský vlk, když se vyhladovělý v zimě připlížil do selského dvora a sedlák ho probodl vidlemi.
Od auta se vydáte po zelené turistické značce, ale asi po 1 500 metrech u starého chatkového tábora odbočíte vlevo, mimo značku. Tato cesta vás dovede kolem Čertova vřetena (skalní útvar se zaklíněným balvanem kousek od cesty v lese) kolem studánky až ke staré lovecké útulně Roubence. Tam se znovu napojíte na turistickou značku, tentokrát žlutou.
Lovecká bouda Roubenka je půvabná stavba na rozcestí turistických cest, můžete se u ní občerstvit ve studánce a oddychnout si.
Občerstvit se v Brdech můžete v početných udržovaných studánkách.
Od té chvíle budete jen intenzivně stoupat, prvním cílem je totiž Hengs (757 metrů). Cesta vede zpočátku ještě po asfaltu, po kilometru odbočíte mezi majestátní stromy a pomalu se vám začnou otevírat výhledy na lesnatý masiv Centrálních Brd. V této době se již dají kolem cesty najít borůvky na občerstvení a na bystrozraké čeká i překvapení v podobě hub.
Hengst
Jedná se pravděpodobně o zbytky hrádku, v nejvyšším bodě stávala hlavní a nejvyšší budova. Jeho funkce je nejasná, mohlo se jednat o strážní hrad nebo o předchůdce hradu na Třemšíne. |
Vrchol Hengs se vyloupne nečekaně, po výrazném stoupání lesem. Vyjdete na mýtinu obklopenou prastarými buky a tam vám zrak padne na vysoký val, až poté si všimnete obranného příkopu kolem něj. Pod jeho vrcholem stávaly dva staré vykotlané javory, pojmenované po místním nepolapitelném pytlákovi Caseriovi. Byl místní, ale dostal přezdívku po tehdejším italském anarchistovi. Pytlák nikdy nebyl přistižen, přesto skončil ve vězení. Tam se polepšil a později prozradil, kde svou pušku ukrýval. Přímo v dutém kmeni javoru. Když prý polepšený hříšník zemřel, za jeho rakví kráčeli jeho nesmiřitelní nepřátelé, páni hajní.
Z Hengstu se pokračuje dále po žluté lesem po hřebeni. V průsecích se nabízejí kouzelné vyhlídky dolů do krajiny a na centrální Brdy. Vrch Praha snadno rozeznáte podle meteorologického radaru, který je velmi dobře vidět i z velké dálky.
Výstup na Hřebenec vede přes suťové pole mezi sosnami. Nahoře se otevře výhled na moře brdských lesů.
Krajina na Hřebenci má horský charakter.
Při hřebenovce se otvírá výhled směrem téměř až k Praze.
Na této hřebenovce si člověk připadá jako někde v horách, krajina má hodně podobný vzhled. Po cestě se zdolají další dva vrcholy, Hřebence (788 metrů) a Křemel (790 metrů). Do cesty se postaví i suťový svah. To už není Třemšín daleko.
Třemšín
Není nejvyšším vrcholem Brd, ale rozhodně patří mezi ty nejtajemnější. Je opředen bájemi a pověstmi a místní k němu odnepaměti vzhlíží s posvátnou úctou. Dříve na něm stál hrádek, hrad a později dřevěná rozhledna. Rozhledna sice již nestojí, ale chystá se stavba nové. Také tam najdete vojenský bunkr, horskou boudu, kapličku, několik křížků, památníků a studánek. Když budete mít štěstí, zahlédnete datlíka horského, vypadá jako strakapoud, ale má žlutou hlavičku. |
Že už k němu stoupáte, poznáte velmi snadno, poslední úsek cesty vede na další, vyšší a prudší suťové pole. Když na něj trochu zadýchaní vyšplháte, otevře se vám výhled k Rožmitálu pod Třemšínem, k příbramské Svaté Hoře a za jasného počasí i mnohem dále.
Nahoře najdete zbytky hradu, založeného v první polovině 14. století, obývaného pány z Třemšína. Hrad byl dobyt a zničen husity, od té doby zůstal neobývaný a chátral. Na přelomu 18. a 19. století tu byla postavena první rozhledna. Ostatně, dřevěná zeměměřičská věž využívaná k rozhledu tu stála donedávna a dnes se plánuje výstavba nové rozhledny. Podle pamětníků byly z té původní vidět hraniční hory jako Krkonoše a Krušné hory a za obzvláště dobré viditelnosti za Šumavou i Alpy.
Raději buďte opatrní, kdysi na Třemšíně sídlil drak. Byl dost nevrlý a na místní pěkně nepříjemný, rád strašil babky sbírající dřevo. A když se budete dobře dívat kolem sebe, třeba najdete ukrytý třemšínský poklad nebo proslulého zlatého hada. Na toho pozor, příliš dotěrné zvědavce pronásleduje až ven z lesa.
Zbytky kamenných zdí hradu na Třemšíně.
Starý most přes hradní příkop.
Pamětní deska z dob Národního obrození na boku kamenného mostu na Třemšíně.
Informacedélka trasy: 11 km |
Ze zbytků hradu se po mostě nad příkopem dostanete na louku, na jejímž okraji je kaplička a turistické posezení. A konečně tu máme samotný most. Postupně slezeme dolů do příkopu a prohledáváme jeho stěny. A je to opravdu tady! Shora takřka neviditelně je na jeho boku upevněno několik pamětních desek, připomínající romantickou minulost zříceniny z doby národního obrození, v té době mnohem zachovalejší. Také prý pod ním prý žije strašně škaredý mužíček s vousy po kolena. Z mostu skáče s náramnou chutí a výskáním jen tak pro legraci a děsí tím turisty. Mezi nás naštěstí neseskočil, ale v tom zelenavém přítmí mezi stromy a starými kameny by to ani člověka nepřekvapilo.
Dále po žluté je možné prohlédnout si pod vrcholem partyzánský bunkr, je však nutné vrátit se zpátky na rozcestí, trasa se stáčí a dále pokračuje po modré turistické značce.
Gangloffův křížKříž je postaven na památku lesníka a vynálezce Karla Gangloffa (1809 – 1879). Z jeho vynázezů je jich 28 uloženo v Národním technickém muzeu. Vynalezl například stroj na výrobu šindelů, stroj na výrobu zápalných dřívek nebo dendrometr (určující průměr stromu v jakékoli výšce). |
A teď už budete stále jen klesat až k autu, tedy pokud se nerozhodnete odbočit k nějakému dalšímu cíli. Po kilometru narazíte na místo, kam se v historii i dnes uchylovali poutníci v době náhlého nečasu. Třemšínská bouda je skoro pohádkový kamenný domek s uzavíratelnými dveřmi a okénkem. Dříve v něm bývala i kamínka a matrace. V jeho blízkosti najdete Gangloffův kříž. Lesník Gangloff si na onom místě postavil lavičku a sedával tam. V roce 1869 nechal poblíž postavit litinový kříž na žulovém podstavci, který má napodobovat bukové větve svázané provazem. V dobách tohoto lesníka byl na svazích Třemšína prastarý majestátní prales, starý 200 až 300 let. Některé stromy z něj přežily až do 19. století, dnes na ně bohužel můžeme nanejvýše vzpomínat.
Lesník Gangloff si v tom místě postavil lavičku a sedával tam. V roce 1869 nechal poblíž postavit litinový kříž na žulovém podstavci, který má napodobovat bukové větve svázané provazem.
Třemšínská bouda je útočiště pro poutníky v době nečasu.
V Brdech najdete množství udržovaných studánek.
Cesta od Třemšínské boudy prudce klesá a vede tři kilometry po asfaltu, vyplatí se ovšem dívat okolo, protože se jde kolem několika studánek. Při našem putování jsme našli na asfaltu vyhřívající se krásnou mladou zmiji, která se nechala vyfotit, blýskla po nás okem a zmizela v trávě. Nemluvě o ostružinách, které kolem cesty rostou a mohou zpříjemnit poslední kilometry výletu. Spokojeni, že jsme objevili tajemství, za kterým jsme sem přišli, můžeme vyrazit zpět domů.
