Jednou to musí být poprvé, tak proč ne v zoo

  12:28
Sobota 19. září patřila v Zoo Brno nejen zvířatům a návštěvníkům, ale i běžcům. Konal se tu totiž letošní čtvrtý RUNGO závod. Možnost proběhnout se po zoo a podívat se i do jejího zázemí, si nenechalo ujít přes 400 závodníků. Byla jsem jedním z nich.
Druhé kolo

Druhé kolo | foto: Tomáš Parma

Už nějaký čas jsem závistivě četla různé články, postřehy a komentáře z RUNGO závodů. Poté, co jsem si vyzkoušela několik masových městských běhů, to chtělo něco domáčtějšího, rodinnějšího. A pak se na webu objevila informace o chystaném RUNGO běhu v Brně (to je od nás co by kamenem dohodil), a navíc v zoo (to bude originální zážitek). Sedm kilometrů zvládnu a nějaké kopce se u nás taky najdou, pár jich dám v rámci tréninku. Paráda, hned se nadšeně registruju.

Jenže když se na něco hodně těšíte..., však to znáte. Běh se koná v sobotu a na mě v úterý něco sedne. Ordinuju si intenzivní domácí léčbu a běhací pauzu, ale v sobotu ráno stejně stojím před branami zoo s plným nosem, bolavým krkem a hlasem kuřáka, co dá krabku denně. Kamarádka uklidňuje mě i sebe větou: „Jde o to, dostat se z bodu A do bodu B, nějakým způsobem.“ To bude moto mého dnešního závodu.

Zázemí v expozici Beringie je účelně zorganizované. I ti medvědi vzorně pózují hned při kraji svého budoáru, jako by je tam nainstalovali. Nenechají se tím počínajícím mumrajem vyvést z míry. Klasické kolečko – startovní taška, předstartovní kafe s prohlížením jejího obsahu (hurá, mám nákrčník, v zimě se bude hodit), převlečení, pár slov s ostatními RUNGO ženami, fronta na záchod a jde se na věc. Realisticky se řadím na konec startovního pole, trochu mě překvapí Dalibor Gondík těsně přede mnou. To je přece jiná kategorie, ne? Výsledková listina to později potvrdí. Zástupkyně Zoo Brno všechny vítá a poznamená, že se nemusíme bát, žádná zvířata na nás nevypustí. Tak uvidíme.

A už běžíme. Rozhodně nehodlám nic přepálit, ale flákat se taky nechci. „Chrti“ mi sice už dávno utekli (několik set chrtů), ale už se taky dostávám na okruh, který nás všechny čeká dvakrát. V duchu si dávám předsevzetí, že ty v propozicích slibované kopce sice pomalu, ale vyběhnu. Tak tahle ambice vezme za své záhy – asi v půlce prvního velkého kopce přecházím do chůze. Míjím občerstvovací stanoviště s vodou, kde na nás slečny preventivně volají, že máme nárok až ve druhém kole. Je to opodstatněné, nejen já už jsem se chtěla sápat po kelímku.

A je tu seběh. K mému překvapení už žádné další velké stoupání nepřichází. Ten první velký kopec byl zároveň i poslední. Trasa se sice vlní, ale stoupání nejsou táhlá a vždy brzy následuje běh z kopce, kdy si odpočinu. Rovinek moc není. Stíhám vnímat i okolí – stojí to za to. Občas naše snažení pozoruje nějaké to zvíře, dostaneme se i do nenávštěvnické části zoo, a na chvíli dokonce i mimo její areál, na polní cestu s nádherným výhledem do kraje. Sluníčko pálí. Babí léto v celé kráse.

Líbil se ti článek?

Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

A je tu druhé kolo. Počkat, ještě ne, ještě se přede mě přežene několik závodníků a nadělí mi celé kolo. No, co se dá dělat, už jsem myslela, že mě nedostanou. Zabijácký kopec mi dává zabrat ještě víc, než poprvé. Už jsem unavená. Voda! A teď už opravdu jen poběžím, žádné chození a zpomalování! Dokonce se mi podaří předběhnout dvě kolegyně z RUNGO pro ženy. Běží se krásně, už ani ne dva kilometry, odpojím se z okruhu, juknu na bílého vlka za zdí a peláším do cíle stejnou cestou, jakou jsme běželi ze startu.

Aha. Po startu to bylo z kopečka, ani mi to nepřišlo. Takže teď je to pro změnu do kopečka. Holky z RUNGO mě svým strojovým tempem elegantně předeženou a pádí do cíle. Mně se už asi zrychlit nepodaří... Silou vůle nezvolním do chůze. Už je to opravdu jen kousek, sporttester nelže. Finišování se nekoná, dobíhám sama, stejně bych na to už neměla síly. Musím si na chvíli sednout, ale rychle se oklepu a na krk dostanu sladkou medaili ve tvaru medvěda.

Tu by si zasloužili i organizátoři celé akce, z mého pohledu všechno klapalo skvěle, včetně počasí. S kamarádkou nikam nespěcháme a užíváme si krásný den. Bála jsem se, co běh udělá s mým nachlazením, ale cítím se dobře. Až na to, že jsem už úplně ztratila hlas. Můžu jen šeptat. Ale to nebude z běhu, spíš ze snahy povídat si s ostatními před i po závodě. I když jsem se snažila hlas šetřit, výsledek se stejně dostavil. Na druhou stranu je to lepší, než nějaké běžecké zranění.

Přesto že jsem měla za cíl jen doběhnout, zajímám se o své umístění. Výsledný čas není, překvapivě na mé poměry, špatný. I kdybych byla fit, nejspíš by to nebylo o moc lepší. Porazila jsem zhruba sto běžců a tři sta jich porazilo mě. Jsem ještě běžecký zelenáč a asi budu vždy spíš „hobík“, který závodí hlavně sám se sebou a svými časy. Takže z celého srdce doufám, že se dnes v brněnské zoo zrodila nová běžecká tradice, abych se mohla příští rok porazit.

Napiš svůj článek i TY

Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

Marek

NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

Autor:
  • Nejčtenější

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

25. dubna 2024

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií....

Muž má recept na dlouhověkost, v jednašedesáti je ve skvělé formě

25. dubna 2024  8:18

Dave Pascoe chce dokázat světu, že i v důchodu můžete vypadat jako za mlada a také se tak cítit....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Život s nemocí ALS. Prvním příznakem bylo mluvení nosem, vzpomíná Josef

25. dubna 2024

Ještě před pár lety pracoval třiapadesátiletý Josef v telekomunikační společnosti jako vedoucí...

Pozor na přehnanou hygienu. Kdy sprchování může škodit zdraví?

28. dubna 2024

Asi to zní zvláštně, ale i přehnaná hygiena může škodit zdraví. Časté intenzivní sprchování vám...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sedmačtyřicetiletá žena se pyšní tělem dvacítky, může za to tanec

1. května 2024  8:40

Alice Hatcherová z Kalifornie mnohé šokuje svou dokonalou postavou, kterou si udržuje i před...

Sama bych znásilnění asi nenahlásila. Systém je nepřátelský, říká advokátka

2. května 2024  14:13

Premium Patří k nejviditelnějším českým advokátkám, Lucie Hrdá zastupuje oběti v kauzách Dominika Feriho i...

Žena začala rodit v autě, ačkoli lékaři porod vyloučili

2. května 2024  8:59

Chelsea z New Yorku začala rodit v šestatřicátém týdnu těhotenství v autě. Bylo to pro ni nečekané,...

Nuda v ložnici? Sedm zaručených tipů, jak oživit vášeň a skoncovat s rutinou

2. května 2024

Sex je v drtivé většině nezbytnou součástí dlouhodobého harmonického soužití. Jenže jak to tak...

Daniel trpí hemofilií. Nemoc mi víc dala, než vzala, říká

2. května 2024

Když jsem se jako miminko otáčel v postýlce a narážel do bočnic, začaly se mi dělat modřiny. Rodiče...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...