A tak jsem se jala chodit a chodit, upravila jsem jídelníček a kila začala jít pomaličku dolů. Trvalo celkem rok a půl, než jsem se zbavila asi 15 kg. Nejčastěji jsem chodívala v posilovně na páse, protože mi vyhovovala myšlenka, že si to odchodím a prostě půjdu domů.
Postupně jsem ale začala závidět těm, kteří vedle mě na pásech běhali, a chtěla jsem se taky rozběhnout. Párkrát jsem zkusila se rozběhnout, ale zastavovala jsem po minutě při počínajícím infarktovém stavu, kdy to nezvládaly ani nohy ani dech ani nic. Nevěděla jsem, jak do toho, až přišel ten slavný den, kdy nejspíš pod nějakým článkem tady na Rungo.cz v diskuzi někdo zmínil tréninkový plán pro úplné začátečníky. Do té doby mě nenapadlo, že běžet stačí opravdu jen minutu a i to se počítá a že není důležitá rychlost, ale styl pohybu. Tak jsem si řekla, že to zkusím.
V tu dobu už jsem nebyla úplně netrénovaná a uměla jsem dýchat při rychlejší chůzi. Můžu říct, že běh byl zezačátku peklo. Trénink sestával ze tří osmiminutových fází, čtyřikrát týdně, kdy se každý další týden ubrala minuta chůze a přidala minuta běhu. Postup byl následovný:
1. týden:
3 x (7 minut chůze + 1 minuta běhu)
2. týden:
3 x (6 minut chůze + 2 minuty běhu)
atd. Můžu říct, že jsem na konci každého týdne měla pocit, že tu minutu navíc už nezvládnu, a vždycky jsem byla překvapená, že to šlo.
Zhruba ve čtvrtém týdnu jsem se rozhodla začít o tom, jak to jde či nejde, s čím se potýkám, co se učím atd. psát blog a nazvala jsem ho, jak jinak, Heavy Runner (s původním záměrem psát i anglicky a několik blogů jsem i napsala, ale je to dost časově náročné).
V sedmém týdnu - 3 x (1 minuta chůze + 7 minut běhu) - jsem se hecla, že zkusím, jak dlouho vydržím běžet, než padnu. Bylo z toho 25 minut a ještě jsem cítila, že můžu. Ten pocit štěští a hrdosti asi zná každý, kdo doběhne nějaký závod a ještě se i dobře umístí. Od té doby jsem už přidávala po pěti minutách. Ve výsledku jsem uběhla 5 km. Sice šnečím tempem, ale uběhla. Když pak Rungo.cz vyhlásilo svůj vlastní závod, bylo jasné, že se musím zúčastnit - vždyť mě k běhu přivedli!
Bilance po půl roku běhání je dvojsečná. Ano, uběhnu 5 km a zúčastnila jsem se závodu (kdo by to byl před rokem řekl, že se zúčastním závodu a že vůbec budu běhat!). Ale od té doby mám dole jen necelých 5 kg a váha fluktuuje. Ano, částečně za to může jídelníček - na blogu jsem se přiznala, že jsem chvíli přešlapovala na místě - ale částečně taky vysoká tepovka, která mi vystřelí při jakékoliv rychlosti běhu. Proto jsem se rozhodla alespoň dvakrát týdně se vrátit k indiánskému běhu, při kterém můžu tepovku regulovat. Přidala jsem plavání a posilovnu a mým hlavním cílem je teď zhubnout co nejrychleji, nejpřirozeněji a nejzdravěji, abych letos zvládla uběhnout těch 10 km, co jsem si předsevzala (jo a klouby mám v pořádku)!
Největší odměnou jsou mi ale lidé, které můj příběh rozhýbe. Za všechny si dovolím citovat vzkaz paní Yvony, která se do toho zakousla a běhá už taky. Před touto paní a všemi, kdo se rozhodli, ať už pro běh nebo pro kolo nebo prostě pro pohyb, se velmi skláním. Je to boj, který budeme muset bojovat už navždy!
"Dobrý den.
Někdy na konci ledna jsem náhodně narazila na Váš blog. Začala jsem 12. února podle Vašeho plánu . Je mi 48 let, nějakou to nadváhu mám a pořád jsem nevěděla, jak do toho. Číst Vaše řádky, to pro mě byla veliká inspirace. Dnes uběhnu v kuse 5 km za 45 minut. Snad někdy v létě se možná dostanu na hranici 30 minut. Zatím nehubnu, ale přikládám to problémům se štítnou žlázou, kterou po operaci nemám a jsem tudíž doživotně na hormonální substituci. Ale běh mě nesmírně pohltil a tak to, že nehubnu pro mě zatím není demotivující, důležitý je příjemný pocit po doběhnutí. V týdnu je to běh po městě a to se mi nedaří vzít psa s sebou, neběhá totiž zrovna disciplinovaně :D. Ale o víkendech běhám i se psem za městem a to je pak dvojnásobná radost. Touto cestou děkuji, díky Vám jsem se do toho dala. Yvona."
Napiš svůj článek i TYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtěji podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů. Marek |
