• Takhle se běhalo v roce 1908. Tepláky a časoměřič ve fiakru

    V cíli prvního českého maratonu byli běžci dřív než časoměřič ve fiakru. Běželo se z pražského Smíchova do Dobříše a hlavní cenu věnoval i předával kníže Colloredo-Mannsfeld. Běžel se v roce 1908 a účastnilo se pouze šest běžců. Loni byl závod obnoven, letos se ho může zúčastnit široká veřejnost.

    Historické fotografie prvního českého maratonu | foto: Národních listy 1908 (archiv Národní knihovny)

    Který maraton se v Česku vlastně běžel jako ten úplně první? Pro toho, kdo by čekal současný a zavedený velký maraton, bude odpověď trochu nečekaná – byl to maraton z Prahy do Dobříše, který se podařilo obnovit teprve v loňském roce.

    Jak to všechno začalo

    V roce 1908 kníže Colloredo-Mannsfeld jako sportovní nadšenec a protektor závodu věnoval stříbrný pohár jako hlavní cenu pro nejrychlejšího běžce, určil trať z Prahy Smíchova do Dobříše v délce 40 kilometrů, a tím dal podnět organizátorům závodu z S. K. Slavia. Díky tomu v nově vytvořeném závodu odstartovalo z pražského Smíchova šest běžců doprovázených nejméně 20 cyklisty, dvěma automobily a čtyřmi fiakry do Dobříše.

    Byl to první maratonský běh na území dnešní České republiky. Závod organizovali pražští slávističtí atleti a akce vzbudila obrovský ohlas ve všech obcích, kterými vedla trať závodu. Kníže dokonce sám běžce v cíli uvítal, předal jim cenu a pronesl proslov, i když to v té době nebylo obvyklé.

    Perličkou je, že běžci se dostali do cíle (a prý dokonce i do zámeckých lázní) dříve, než to stihl oficiální časoměřič pomocí fiakru, proto jsou v zápise ze závodu uvedeny časy až od třetího doběhnuvšího závodníka. Více informací o maratonu se objevilo díky běžci a sportovnímu nadšenci Pavlu Svobodovi, který tímto tématem prakticky žil a nadchl se pro něj tolik, že v Národní knihovně prošel všechna vydání Národních listů z roku 1908. Mimo jiné našel i výtisk, kde je nádherná reportáž z průběhu celého závodu, včetně fotografií. Dále vypátral, že se závod v roce 1909 opakoval. V roce 1910 byl zrušen pro nepříznivé počasí, další maraton se běžel v roce 1911.

    Organizátoři na původní trati natočili retrorekonstrukci závodu z roku 1908:

    Svoboda byl do hledání tak zakousnutý, že navštívil Národní muzeum, kde našel ručně psaný protokol z již zmiňovaného 1. Maratonského běhu, podepsaný ředitelem závodu doktorem Guthem-Jarkovským, kromě jiného prvním členem Mezinárodního olympijského výboru pro české sportovce, i když Československá republika ještě neexistovala.

    Na památku prvního ročníku závodu vznikl krátký film, mapující jeho průběh a účastníky. Scénář je vytvořen podle záznamu prvního ročníku a ukazuje jeho průběh i výkony závodníků.

    Kudy se běží?

    Původní trasa se běžela po trati staré silnice z Prahy ze Smíchova přes Zbraslav, Jíloviště, Mníšek pod Brdy, Voznici na Dobříš a končila v zámeckém parku. Dnes by tak maraton vedl po dálnici D4, což by pro běžce nebylo nejkomfortnější, i když v leckterý den by to byla možná kvůli dopravním omezením na D4 i nejrychlejší varianta dopravy.

    Nově trať vede mimo frekventované silnice, co nejvíce po lesních cyklostezkách nebo turistických cestách, pěkně po asfaltu i terénem. Je to krásná a náročná trasa, se kterou nastoupáte 864 výškových metrů, dost možná přijdou místa, kde poběžíte po všech čtyřech.

    1. český marathón

    kdy: 17. září 2016 v 11:00

    kde: v prostorách Kanoistického klubu USK Praha v Malé Chuchli

    cíl: SK Vlaška Dobříš

    délka: 42 kilometrů

    Více informací najdete na stránkách organizátorů.

    Závod začíná zvolna po cyklostezce, přijde i vyhlídkový úsek kolem Berounky, s níž se účastníci rozloučí na lávce pro pěší v Radotíně. Můžete se tu těšit pohledem na přibližující se brdské hřebeny, neporušený a nekonečný pás lesů, který se chystáte zdolat a kterému vévodí vysílací věž Cukrák. Zážitkem je běh přímo středem golfového hřiště v Lipencích, kudy vás provede cyklostezka, jen pozor na zbloudilé míčky.

    A potom to lehce, nenápadně začne. Za Lipenci po chvíli končí asfalt a cyklostezka pokračuje lesní cestou, pěkně mezi stromy, stále do kopce. I zkušení běžci o tomto stoupání vyprávějí děsivé příběhy, ale dokud to člověk nezkusí na vlastní kůži, neuvěří. Je to šílené stoupání, člověk cítí každý sval, každou šlachu a konec je pořád v nedohlednu. Příroda okolo? Při těžkém zdolávání málokdo zaregistroval, zda tam byly stromy, i když mapa říká, že trasa vede lesem.

    Dál vede přes dvě technicky velice zajímavé strže, slovo „technicky“ je tu však jako eufemismus organizátorů pro místa plná kamenů a kořenů, kde budete pěkně funět, nadávat si a kde si možná podle slibu organizátorů hrábnete i všemi čtyřmi končetinami zároveň.

    Do tabulek českých běžeckých výkonů se před první světovou válkou výrazně zapsal závodník Arnošt Nejedlý. Vyhrál čtyřikrát závod Běchovice-Praha, jako první Čech závodil na maratonské trati na „meziolympijských hrách“ konaných k desetiletému výročí prvních novodobých her v Aténách 1906, kde získal 16. místo, a na olympiádě v Londýně v roce 1908, kde skončil osmnáctý. Zvítězil také v Prvním českém maratonu, který se běžel z Prahy do Dobříše dne 25. října 1908 s časem 3:22:50.

    Po chvilce oddechu při seběhu kopce začíná další legendární stoupání do Černolic. Tady vás čeká zprvu mírné, později přituhující a ke konci až vražedné stoupání kolem Černolických skal. Při stoupání se vyplatí občas se ohlédnout za sebe, na uchvacující zelené moře stromů, táhnoucí se do dálky až skoro k Praze.

    V dalším mírněji stoupajícím úseku narazíte na Barokní areál Skalka s poustevnou a křížovou cestou. Areál je plný velebného klidu a také je to místo dobrých zpráv. Tady totiž trať začíná lehce klesat a to nejhorší je za vámi. Odtud až do cíle vás čeká hlavně zvlněná rovina, místy překrásné výhledy a hlavně Brdy!

    Inspirovalo vás to?



    • tisknout
    • sdílet
    • máte tip?




    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.